Obsahy(1)
Pětinásobná Zlatá slavice Naďa Urbánková se vrací na koncertní pódia v doprovodu Luboše Javůrka a jeho skupiny Bokomara. Naďa Urbánková patřila zejména v sedmdesátých letech k naprosté špičce na naší populární scéně. Zpívala a hrála v legendárním Semaforu a zejména s Country beatem Jiřího Brabce natočila několik vpravdě nesmrtelných písní. Dodnes se zpívají a hrají písničky s texty Jiřího Grossmanna z jejího repertoáru, dvě nejslavnější - Drahý můj a Závidím patří bezesporu k zlatému odkazu té doby. Později paní Naďa opustila nejen koncertní pódia a divadelní jeviště, ale na delší čas i Československo. Když nedávno přikývla na nabídku vydat desku, její cesty se setkaly s kapelníkem Bokomary Lubošem Javůrkem. S Bokomarou a jejím kapelníkem si padli do oka, rozumějí si hudebně i lidsky. Logicky přišla nabídka na několik společných koncertů v létě 2005 po natočení alba, na které si paní Urbánková vybrala k doplnění svých starých hitů i několik písní z repertoáru Bokomary. Ohlas u publika byl až překvapivě dobrý a tak logicky přišel další krok - i když paní Urbánková nechce znovu naplno nasednout do kolotoče stovek vystoupení ročně, obě strany se dohodly, že by čas od času mohly vyjet na společné turné. Pro ně vzniká i několik nových písniček napsaných speciálně pro Naďu Urbánkovou, která navíc využívá svých hereckých a moderátorských zkušeností a svým šarmem osloví všechny generace. Na koncert do Divadla Hybernia si v květnu 2011 pozvala i pár starých dobrých přátel, se kterými nejen vzpomínala ale hlavně také zpívala. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (4)
Jojo, kdyby ty sukcesy nebyly... %-o . . . Tak ale jedině s těma ružovejma brylkama, paní Naďo. . . . Před nějakejma těma už víc jak čtyřiceti letama jsem Vás jako malej chlapec žral, ono nakonec v tehdejších normalizačních rádiích a televizích pro našince prvňáka - co se rozkoukává v našem říčném středním proudu - toho zas tak moc na výběr nebylo, RTL jsem na dráťáku naladit neuměl... :-/ . . . A ještě bych se zeptal, co to máte za partu znuděných poperů za sebou? Hoši se při svým >hraní< tváří, jako by se užuž těšili na další kšeft někde v baru za rohem. Tak nevim nevim, no hodně úspěchů do dalších desetiletí plejbekového hraní a já se rači půjdu mrknout podruhý na >dvojku< na ty Montypajtny... Vaši vrstevníci, taky je to sranda - a jsou nesmrtelní... ;o] . . . Tak teda pozdravujte toho svýho kemoráda Majkla Dejvida z Kludských a všechny káuntry děcka ze sedmdesátek a víc už rači nic. - - - - - (Nahlédnuto veřejnoprávě /ještě že se staraj, ty >tvůrčí< skupiny, že.../ a po "žůžů" už rači dál ani nedohlédnuto /ale to je stejně fuk/ 4.12.2011 na noční gerontí >růžůžové lajně< , hodnocení a komentář zde jako první - 4.12.2011) ()
Naďa už nezpívá tak, jako kdysi, zato je to srdečnější. (max.%) ()
Tak jenom za toho Karla Kahovce jedno plus. Vracet se po letech na televizní obrazovky není problém jenom paní Nadi. ()
Ke zhlédnutí na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1143638030-ct-live/21154215426-ruzove-bryle-nadi-urbankove/ Naďa Urbánková má jako jedna z mála českých interpretů dar působit na jevišti přirozeně a věrohodně. Bohužel ke stáru už jí to trošku více kecá než zpívá. Hlavním problémem je ale playback, který tvoří skoro polovinu koncertu uváděného v rubrice ČT live! To je alarmující, výstupy gratulantů pak získávají nádech trapnosti: "A já myslím, že nám sedí dodnes..." nebo "To je takzvaný fade out", stejně jako představování kapely. Naštěstí režisér televizního záznamu byl tak soudný a překryl většinu původním videoklipem. No, nezbývá než doufat, že koncert v Hybernii byl delší a obsahoval více písní zpívaných naživo. Repertoár Naďi je bohužel problematický v tom, že většina hitů (Mám ráda žužu, Vilém peče housky, Bloňdák s červenou bugatkou..) zní v jejím věku poněkud nepatřičně. O to více zamrzí, že nezazněly pecky jako např. Slib ( https://www.youtube.com/watch?v=4VKtRLpL26k ) nebo Dávám ti dar. ()