Unka

dyž to vezmu kolem a kolem, je to asi vážně nejlepší film roku. Sice mě tak nevzal jako The Help nebo We Need To Talk About Kevin, ale je naprosto výjimečný. Vrátit se o nějakých 90 let zpátky v čase, to je troufalost, kterou mohl udělat asi jen Francouz! The Artist dokazuje přesně to, že se dají i dnes, pokud je dostatek vůle, chutě a hlavně invence, točit "jednoduché" černobílé filmy bez jakéhokoli super dolby surround a zbytečného kecání, speciálních efektů a rádobynápaditých pokusů vytřít divákovi zrak novými filmařskými metodami. Základem všeho je totiž vždycky a hlavně příběh. Ten je tady vyjádřen jen pomocí herců, jednoho děsně roztomilého retrívra, rekvizit, kostýmů, hudby a pár vysvětlujících titulků - a je to příběh ve své prostotě a čistotě, bez zbytečných kliček a odboček a berliček v dnešním filmu používaných hojně právě pomocí nových technologií, přímo ukázkově staromilský. Skvělí herci (myslím, že Jean Dujardin je nejžhavějším kandidátem na Oscara), skvělý příběh a skvělý bonus v podobě Georgeova věrného pejska jsou společně s dokonalou "retro" podobou filmu základem filmu, kterému sice nedám stovku (tu dávám ostatně jen pár vyvoleným), ale který je z hlediska výjimečnosti rozhodně na čelním místě v žebříčku TOP 5 za rok 2011. 90 %

No, viděla jsem to, jak jsem pochopila ke své smůle, pouze ve 2D. Tedy - poloviční zážitek. Asi ano. Do kina ale nechodím, i když jsem filmový maniak (ano, velká ostuda, za co pak ty filmy mají ti filmaři točit, že?), ale Hugo rozhodně není a ani nebude film, na který bych do toho kina šla. Věřím tomu, že 3D může být krásné a že film ještě zdokonalí, ale prostě: ač je ten příběh pěkný a dojemný, ač mám ráda Scorseseho a cením si to, když někdo dává filmu další a hlubší význam, navíc pokud je dílo oslavou a poctou kinematografii jako takové a cituje filmy, které většina dnešního diváctva ani nezná - prostě má Hugo velmi zvláštní atmosféru, která mi není stoprocentně po vůli. Vím, že jsem v podstatě kvůli tomu strašně náročný divák. Ale atmosféra je to, co vám z filmu v mysli zůstane. Když pro mě není stoprocentní, není ani stoprocentní mé hodnocení.

Aardmani. Co jiného čekat než bezvadný animák se skvělými hláškami, gagy, dokonalou animací a perfektním (samozřejmě poučným) příběhem? Naprosto převratný pohled na Santu a jeho elfí zaměstnance je sám o sobě výchozím základem pro humor - málokdo by asi tušil, že pantáta není jenom jeden, ale je to "profese" děděná z otce na syna, a místo toho, aby elfové pracovali hezky růčo, mají na všechno super počítače s technologií lepší než má NASA nebo CIA? Akorát nám neřekli, jak se vyrábějí ty dárky samotné... Možná to ve filmu někde rychle problesklo, protože musím říct, že úvod byl tak zběsile sestříhaný a rychlý, že jsem měla co dělat, abych zrakem pochytala všechny ty maličkosti, které z každého animáku od Aardmanů dělají něco víc než jen pouhý animák... Sice to tak kvůli ději muselo být, ale přece... Co skutečně dělá tenhle film výjimečným, jsou tentokrát opravdu ty nejmenší pičíčovinky (co kdo má na sobě, jak kdo vypadá, co udělá, jak to řekne atd.), které si možná člověk uvědomí, až si dá ten příběh poněkolikáté. Z oněch tisíců Elfů má například každý z nich jiný účes, když promluví, je to jeden britský a nebritsko-anglický přízvuk s nějakou vadou řeči lepší než druhý, do toho bravurní dabing všech hlavních herců - prostě lahoda pro oči! (James McAvoyův Arthur by bez jeho hlasu nebyl Arthur, a bezvadná je i Ashley Jensen - mimochodem velmi půvabná blondýnka - coby skoropunkerská opiercingovaná elfí "balička" Bryony, jejíž nakřáplý hlásek s hódně znělým R byl fakt k sežrání). Příběh obsahuje dostatek humoru a zároveň lidskosti a typického mudrování o životních hodnotách, které ve správném animovaném příběhu nesmějí chybět (v hraném filmu bych to brala jako patos a úlitbu žánru, u pohádky a animáků to ale beru jako základ, bez něhož to ani už nejde, takže to vnímám jako pozitivum). Pokud bych měla srovnávat, tak Rango se mi líbilo více (už jen třeba kvůli lepší grafice), ale druhé místo mi přijde taky košér, co? Jo a tuhle jízdu režírovala i spolunapsala ženská! Tím tuplem klobouk dolů.

Tak jsem tu slávu konečně viděla. Přesně jak jsem předpokládala: švédský originál zůstává neposkvrněn, protože ze souboje jednoznačně a bezpochybně vychází jako vítěz a nadále jím zůstane. Fincherova verze má jednu velkou nevýhodu: jelikož se více drží knihy, krimipříběh o hledání ztracené Harriet se rozmělňuje v přehršli dalších témat, které s tím příběhem samotným vůbec nesouvisejí (např. Wennerström) a finále se odehraje ve skoro nulovém napětí (jedině, co fungovalo, byla scéna, kdy Craig vlezl do Martinova domu a netušil, kdo na něj kdy vybafne). Navíc je tu plno zkratkovitých scén, které nepochopíte, pokud jste nečetli knihu nebo aspoň neviděli originál. Postavy se tu mihnou, aniž by měly nějaký význam pro děj (např. příjezd Eriky na statek), takže to jen zamotávají. Takže ačkoli jsem byla na tenhle remake (pro mě to remake byl, je a bude, ať si kdo chce co chce říká) nabroušená od začátku, aniž bych to viděla, po zhlédnutí se můj názor vlastně vůbec nezměnil. Štve mě, že je Rooney Mara nominovaná na Oscara - sice má hezký "švédský" přízvuk, ale to je jediné, v čem by byla nějak výjimečná. Prostě na moji představu o vůči mužům značně zapšklé Lisbeth moc mluví a v pohledu jí chybí nejen ta plachost, ale hlavně to něco vzadu navíc, co vám dává tušit, že není tak úplně normální. Kromě toho, že má piercing, kérky a divný háro, na ní není nic mimořádného a rozhodně nevypadá jako holka, která byla od 12 let zavřená v ústavu s úchylným doktorem. Vůbec tak nefunguje ono ochranářské pouto, které mezi ní a Blomkvistem vzniklo (které je tím hlavním, co je na švédském originálu tak dokonalé). Tady to působí spíš naopak, že spolu ti dva začali chodit jako normální pár, který se seznámil při práci - a ne že příběh bude mnohem intenzivněji pokračovat a hlavním důvodem, proč se do něj Kalle vloží, bude onen otcovský pud - zdaleka ne milenecký. Noomi Rapace prostě zůstala nepřekonaná a dokonce i Michael Nykvist, který možná neodpovídá knižnímu Blomkvistovi (má docela daleko do sexuálního kance), ale jednoznačně ten jejich vztah lépe funguje. Ale prostě celkově - nefunguje tady ani ten krimipříběh. Je rozmělněný, málo napínavý, chybí tady lekačky a postupné objevování fakt. Fincher více ukazuje a tím i prozrazuje. A Craig by se měl naučit trochu otvírat pusu, protože přes to jeho huhňání jsem mu skoro nerozuměla. Celkově to samozřejmě není blbý film a po vizuální stránce je nadprůměrný. Prostě švédská scenérie hraje, ať ji točí kdokoli, a je to vždycky příjemné "osvěžení" od všech těch slunných kalifornských palem a rovných ulic s mrakodrapy. Rozhodně jsem ale čekala od Finchera tak známou syrovost, o níž hlavně všichni mluvili v souvislosti s obrazem, hudbou či násilnou scénou znásilnění, která prý byla hodně otevřená - ? Nic z toho tu nebylo ani nebilo do očí, kdežto ze švédského origoše jsem si sedla na zadek, seděla u něj z otevřenou pusou dokořán a týden jsem nemohla na něj přestat myslet. Holt slavní herci a režisér leckdy genialitu nezaručí. Vivat Noomi a Niels Arden Oplev!

Byla jsem mile překvapená. Velmi vtipné, velmi dobře zahrané a místy nečekaně cituplné (čili dojemné) - a to si člověk myslí, že ho 4 puberťáci budou spíš znechucovat. Svěží film, který jasně nezapře svůj britský původ. Nekorektní humor, neoukoukaní herci a herečky, vtipná britská angličtina... a super české titulky. Mám pokračovat? Pro mě jeden z nejlepších filmů roku, na který se ráda ještě několikrát znovu kouknu. Proto mu ráda dám 5 hvězd, ať mu zvýším skóre .-)

Vzhledem k tomu, že jsem se začala o podstatu celého Milénia zajímat až po zhlédnutí jedničky, která mne totálně dostala, neměla jsem celou dobu tušení, že se jedná vlastně o trilogii, která na sebe navazuje. Vyčetla jsem to až posléze, když jsem začala pátrat - nicméně, v žádných oficiálních textech se o tom, že filmy na sebe navazují, nepsalo. Můžu tedy říct, že mě potěšilo, že tomu tak je, že se nejedná o nějaký další případ, který Mike a Lisbeth vyšetřují díky svým daným schopnostem, ale že vše, co se tady děje, na první díl navazuje. Ano, film postrádá kouzlo prvního, který byl nefalšovaným severským krimithrillerem, kdy se jednalo především o ten extra napínavý příběh jedné divné švédské rodiny. A Lisbeth a Mike a jejich příběh tady byl spíš na okraj. O Lisbeth jsme nevěděli nic, jen tušili - tady se dovídáme všechno. Film tedy logicky postrádá to všudypřítomné tajemno a napětí. Není o vraždách, ale o spiknutí a pomstě, je to tedy dá se říci mnohem klasičtější a méně výjimečný počin. Nicméně! Vzhledem k tomu, že aspoň já jsem Lisbeth propadla, i tak je film pro mě nadprůměrný, protože i když jsem tušila, jak to asi bude a že když hraje ve třetím dílu, asi to nedopadne úplně špatně, stejně jsem se o ni hlavně ke konci bála! Konec byl vůbec zajímavý a přesně v tom drsném a nekompromisně drastickém tónu jako jednička. I když je to vlastně "obyčejný" thriller, který zdaleka nedosahuje na jedničku (ale už jen proto, že se jedná o zcela jiný žánr), přesto si myslím, že skuhrání na to, jak to tvůrci podělali, je neopodstatněné. Ono rozčarování a zklamání pochází prostě z ony změny žánru - jednička byla v tomto směru samozřejmě logicky napínavější a zajímavější. Jakožto konspirační thriller je to ovšem i tak bezva a na švédské poměry myslím zvládnuté perfektně. Postav je tu dost a dost, aby vám zamotalo hlavu, kdo je kdo, ale díky skvělému scénáři se v nich neztrácíte, je tu i dost napínavých scén (hořící stodola, Bjormanův domek a Lisbeth, finále atd.), takže já kromě té změny žánru, která přirozeně zamrzí, nemám co vytknout.

většina tady hodnotí trojku lépe než dvojku. Asi proto, že v tomto třetím dílu už nebyl šok ze změny žánru oproti jedničce tak nečekaný - už jsme to čekali, že. Jenže pro mne byla dvojka velmi dobrá a ve svém žánru skvělá, tudíž je trojka slabší. Sice jste pořád napnutí, nechybí strach o to, jak Lisbeth dopadne - jestli po vzoru hollywoodských právnických filmů, kdy dobro vždy vítězí, nebo "evropsky" a špatně... Čekáte nakonec i po onom soudním líčení - skvělém, napínavém, jak že dopadne ještě ten poslední zloduch, kterého zatím nikdo nezlikvidoval... a když se za ním vydá sama nevědoucí Lisbeth, trne vám krev v žilách, podobně jako na konci dvojky... Jenže - až na tento konec je vlastně film jenom kecací, odehrává se skoro pořád na tom samém místě a jen se tu mluví a řeší, takže oproti dvojce, která byla hodně akční, je to pro mě krok dolů. Jenže - ono se tomu prostě nedá moc vytýkat. Je vlastně skvělé, že se z kriminální detektivky, do níž se Lisbeth zapletla jen tak náhodou, stalo vyšetřování tak propleteného a starého případu a křivdy na jednom děvčeti. Skvěle to autor románu vymyslel! Postava Lisbeth je z těch, které vám zůstanou navždy v mysli - jelikož je jednoduše řečeno fascinující. Soucítíte s ní, obdivujete ji, držíte ji pěsti a kdykoli je v obraze, film dostává jedinečné dramatické napětí a grády. To se stává málokdy. Už se těším, až si to celé pustím znovu! Film má dvě hodiny, a je to na něm znát - skončí a vy si ho chcete pustit znovu, protože už nevíte, co bylo na začátku! A to je jen dobře! Doporučuju tuhle sérii všem a nenechte se nikým odradit! (Platí tady samozřejmě, že je asi lepší se kouknout nejprve na film a pak až na knihu, pokud chcete mít stoprocentní zážitek)

Od zhlédnutí filmu asi před 5 dny nemám v hlavě nic jiného než Lisbeth Salander! Hergot, to je příběh! Muži, kteří nenávidí ženy, je kvůli svému žánru krimithrilleru jednoznačně nejlepší film trojdílné série a bezesporu jeden z nejlepších filmů svého žánru vůbec. Věřím tomu, že příběh strhne všechny, kdo Muže uvidí, tudíž bude asi obtížné nedodívat se i na dvojku a trojku - ty jsou ale zcela o něčem jiném a celkový dojem můžou pokazit. Doporučuju kouknout se jen na jedničku a dát si pak chvilku pauzu. Já se na něj rozhodně budu dívat někdy brzo znovu. Co jej tak vyvyšuje? Především perfektní mnohovrstevnatý scénář a dokonale napsané charaktery. Především, samozřejmě, Lisbeth, která je fascinující, náramně sympatická a skvěla zahraná!. Zápletka se ztracenou neteří se mění v úplně jiný případ, který ani nečekáte. Do toho Lisbethiny problémy, které jsou bohužel reálné a realistické, jako jsou reální muži, co nenávidějí ženy. Všudypřítomné napětí se stupňuje a stupňuje - ke konci už si začnete kousat nehty napětím. Nemá smysl se moc rozepisovat, protože jakýkoli náznak vývoje děje vás ochudí o tajemno. Po dojmové a atmosferické stránce pro mě fakticky naprosto skvělý thriller, který patří rozhodně mezi ty nejlepší ve svém žánru! A to je prosím švédský film, od kterého byste čekali spíše nějakou nezávislou depku, že. PS: pokud jste taky nečetli knihu a taky vůbec nevíte, o co jde, nenechte se odradit ostatními, kteří znají předlohu. Všechno funguje, jak má. I hlavní postava.

90 %. Velmi dobrý český film, konečně! Sice asi nebude trhat rekordy v návštěvnosti, ale už teď je žhavým kandidátem na Českého lva a snad i dost cen získá. Silný příběh, naprosto vynikající herecké výkony a nevídaně perfektní technická stránka: perfektní hudba (= spíše zvuky, něco jako v Terminátorovi...), perfektní kamera a skvělý zvuk... normálně si toho nevšímám, ale tady byl jasný, všdchno tak nějak více znělo a zvučilo. 2,5 hodiny je poměrně dlouhá stopáž na jakýkoli film, takže samozřejmě i zde se najde několik hlušších míst... třeba rozjezdový začátek... ale jakmile na scénu přijde Antonín, nenechá vás v klidu a jen napjatě sledujete, na kom se zade vyřádí... Výkon Ondřeje Malého je z rodu těch, na které se nezapomíná a směle ho už teď, po první zhlédnutí na projekci, zařazuji jako dalšího kandidáta do žebříčku nejděsivějších záporáků filmové historie (celosvětové!). Je ďábelský, odporný, slizký... chováním i vizáží... takhle nějak si představuju éstébáka! Ve skutečnosti je to takový milý a vysmátý chlapík z Ostravy... skutečně parádní proměna. Výkony jsou skvělé bez výjimky... postava Kláry, Tomáše, jeho ženy, Martina... perfektní výkony, ať se jedná o Čechy či Slováky... Smekám před všemi tvůrci, že vsadili na masově neznámé kvalitní herce - jen díky tomu jim vše věříte, kam se hrabou všechny ty moderní hvězdičky, které vidíme u všech Hřebejkových filmů... Tohle jsou praví herci! Jsem tomu moc ráda, že to mohu říct: Pouta jsou skutečně skvělý, byť velmi temný film z doby, kterou jsme zvyklí vídat v té její přívětivější podobě (viz Hřebejk a spol.) a zasluhují si zhlédnutí na velkém plátně. Všechno funguje, tak jak má, i finální titulková píseň... skvělé dovršení hutné atmosféry... Bravo!

No, neznám lepší výrobnu na seriály, než je HBO. Stejně jako Deadwood a Carnivale je i Řím skutečně jedím z nejlepších seriálů poslední doby. je přímo fascinující, jakou výpravu, kostýmy, masky, rekvizity jsou lidi schopní vrazit do "pouhého" seriálu! Svou kvalitou Řím (a všechny zmiňované seriály) ale dokazují, že seriály by se skutečně měly brát vážně, protože nabízejí příběhy, herecké výkony a vizuální stránku o několik tříd lepší něž většina filmové produkce. Řím prostě nabízí všechno, co od něj čekáte: dobrý příběh, drama, napětí, humor, milostné zápletky a to vše opravdu báječně zahrané a jako vždy skvěle nadabované. Opět musím smeknout před Zlatou Adamovskou. Jinak nemám co dodat