Allenka

Ta třetí * je vyloženě jenom za Boba a jeho vztah se želatinou, neboť při vzpomínce na něj se musím smát jako blázen.

Bavilo mě to, ale k dokonalosti tomu něco chybělo. Nebo vlastně asi přebývalo. Přebývala tomu místy až zbytečná nechutnost scén. Příběh o hubnutí byl takový nerealistický, ale zato nejsilnější. Jinak hodně dobrý film, ani jsem ho teď nechtěla kritizovat, jen jsem pociťovala potřebu odůvodnit své hodnocení.

Jako malá jsem tento seriál skoro až uctívala. Dokonce si živě vybavuji, jak jsme se se sestrou vydrželi nespočetně odpolední zabavit hrou právě na tyto čarodějky (samozřejmě já vždy musela být ten zlý čaroděj, kterého má drahocenná sestra nemilosrdně rozcupovala). Po letech jsem se podívala znovu a při prvních pokusech jsem pravidelně usínala v půlce. Když už se mi povedlo, vydržet do konce, zjistila jsem, že je to hrůza. Z pouhé nostalgie dávám dvě hvězdičky a dál budu v půli usínat, abych si uchovala tu sladkou naději, že zas tak špatné to není.

Charismatická Franka Potente s rudou kšticí mne uchvátila. Všechny tři varianty, jak by to mohlo dopadnout, se mi moc líbily a vždy jsem očekávala změnu v ,,obrazech z budoucnosti" lidí, které Lola při své cestě potkávala. Těch tam podle mě mohlo být i klidně více. Docela mě mrzelo, že příběh od příběhu se naopak jejich počet nepatrně úžil.

Ne, ne a ne. Jakmile film začal, hrozně jsem se obávala přesně toho konce, který samozřejmě nastal. Jinak se mi to líbilo, prostředí samozřejmě pěkné a Queen Latifah to tam taky moc slušelo. Ale ten konec?

Na jednu stranu mi to špatné fakt nepřišlo, na stranu druhou asi nejsem ten správný typ člověka, co se vydrží půl hodiny dívat na to, jak lidé jedí výkaly.

Bylo to slabé. Hodně slabé. Moc se podle mě odkazovalo na původní Sněženky a machry, což vytvořilo poměrně nepovedený humor. Tak když se čtyřicetiletý chlap zeptá sedmdesátiletého, zda-li si může postavit sněhuláka, nějak to ztrácí kouzlo. Ale tak je pravda, že jsem stejně čekala, že tento snímek bude slabota. Spousta lidí asi na to ale připraveno nebylo, neboť dobrá čtvrtina sálu nevydržela až do hořkého konce (který byl opravdu moc moc hořký).

Tak trochu se i stydím tohle hodnotit, neboť tohle neuznávám už ani jako krátkometrážní film. Asi nejsem dostatečný intelektuál.

Tento snímek mě opravdu dostal. Skvělý po vizuální stránce a obsahové taky nemám co vytknout. Hrozně se mi líbilo prolínání reálna a nereálna. S hrdsotí uznávám, že při závěrěčné scéně jsem se neubránila nějáké té slze.

Ten konec mne uchvátil. Celkově se mi to moc líbilo. Snímek mne donutil přemýšlet na hodně, hodně dlouhou dobu.