Kyrgyzstanec

Zdá se mi, že tyhle filmy poznamenává mýtus uměleckého génia - cargo cultu producentů, podle kterého člověk, který je podepsaný pod úspěšným filmem bude plodit další úspěšné filmy. Ve skutečnosti filmy vznikají symbiózou spousta talentovaných lidí. Duní série má skvělou atmošku (herce, hudbu, vizuály) ale scénář stereotypního akčňáku s vycpávkovými dialogy, které by reální lidé nikdy nevypustili z úst. Vilenůf sám zmínil, že dialogy nesnáší - dude, Holywood je plný lidí, kteří by pro možnost je napsat zabíjeli!

Skvělá premisa, co klade nejdůležitější otázku současnosti: Jak naložíme s vyspělou AI? Na rozdíl od většiny akčňáků good guys i bad guys schvalují drsné metody pro záchranu světa, akorát se neshodnou jaký svět budují. Bohužel, druhá půlka sjede do takových stereotypů, že se zdá, že scénář psala AI a veškerá nuance, morální šeď a tvůrčí odvaha jde z okna.

Co dělalo Zaklínače zajímavým? Lidské postavy vržené vprostřed epického fantasy, což občas tvoří zajímavé emoce (hlavně "identita monstra" - Renfri, Yennifer, Nivellen, Dugy). Bohužel "epičnost" postupně svůj smysl vytlačila a ze série se stává plochá marvelovka, kde repliky musí jen komunikovat děj a znít cool.

Zdá se mi, že tvůrci zbytečně potřebovali zápletku. Osobně bych radši sledoval film, kde si avataří rodina prostě užívá láskyplnou dovolenou a navštíví třeba i stepní, horské a jeskynní kmeny.

4 hvězdičky za jednoduchý nářez se silnou myšlenkou. Půl hvězdičky dolů za nacionalistickou propagandu, tj. vykreslování reálných lidí jako primitivního démonického zla. Půl hvězdičky za bizardní muzikálové úseky, co vypadají, že míří na fanouškovskou základnu Kouzelné školky.

Jednoduchá pohádka, ale zároveň extrémně moudrá věc, tvůrci evidentně načetli dost psychologie.

Scénář připomíná takový ten mem, kde na hyperrealistickou malbu koně navazuje dětská škrábanice. Ze začátku člověk vidí všechny možnosti, kam tvůrci mohli děj svést...schizofrenie, psychic powers, svatá válka, paralelní světy...bohužel zvítězila myšlenka "normální předvídatelný akčňák, akorát s více hustýma věcma". Když první půlka člověka připravuje na stylový character arc, druhá, co sotva řeší Wesleyho motivaci, musí být zklamáním.

Vnořili jsme se do světa, kde existují bohové ztělesňující koncepty, v které lidi věří, kde ve snu člověk proniká do jiné reality; kde existuje magie, démoni a amulet všemocnosti. Normální člověk, co se do takové reality probudí, je ve smrtelném šoku a pochybnostech. Nicméně Rose je tabulková ústřední silná ženská postava, a vteřinu po probuzení se tak vypravuje na novou misi. To je jeden z momentů, kdy tvůrci našroubovali umění na účel. Nic proti účelu - koukám, že silnou ženu v hlavní roli má drtivá většina mých nejoblíbenějších filmů a seriálů. Kdyby ale tvůrci nechali děj žít, našli by mnohem zajímavější motivy než manažerku, co nutí muže jíst saláty, gorgoyla, co musí být utracen a chlapa, co pojídá oči.

Mám nutkání sestrojit stroj času, abych mohl proškrtat scénář a prodat ho A24, protože kdyby si nehrál na bondovku & naplno odvázal svoji podivnost, mohla by z toho snadno vykvést kultovní série a nová forma buddhismu.

3,5⭐ Případ WandaVision. Břichem Marvelu se prokousávají extrémně poutavé motivy, ale jsou udušeny fádní verzí superhrdinského vesmíru. Postavy nezískají dojem duše/psychologické nuance tím, že je necháme ve scénáři dělat pár lidských činností jako je pojídání maršmelounů, ale necháme je celkově jednat jako lidi, ne jako vypravěče backstory. Pokud nás má film učit, že máme naslouchat našemu vnitřnímu hlasu, a že násilí je špatně, pak si vybral zatraceně blbý žánr & předlohu.