Serafina

Budu opakovat, co už bylo řečeno, ale: krátká, velmi jednoduchá pohádka pro nejmenší děti. Nejsou tu žádné záporné postavy, jen dvě strašidla, která nakonec ani nevidíme. Bod nahoru za živé slepice, bod dolů za nářečí, mně se totiž zdálo, že to těm hercům moc nešlo přes pysky. Nebylo to přirozené.

Už jako dítě jsem tyhle urputně humorné pohádky se zpěvy a tanci nesnášela. Všichni jsou vesele oblečení, pitvoří se o sto šest a ještě k tomu pravidelně propukají ve zpěv se strašlivým klávesovým diskopodkladem. Jedinými světlými chvilkami jsou některé herecké výkony, líbila se mi Naďa Konvalinková, která je vtipná a přehrává tak akorát. Ostatní provozují uječený humor na inteligenční úrovni mladšího předškoláka.

Pohádka, která má v podstatě nulový děj, úplně lineární stavbu a useknutý konec, který působí, jako by se ještě mělo stát nějaké protivenství (kouzlo odmítnuté víly) k překonání, ale nestalo. Některé věci v průběhu ani nejsou moc vysvětlené. Pět nebo deset minut navíc by tomu dost pomohlo.

Hodinu a čtvrt trvající rozvleklý horor. Nějak si neumím představit, že by to průměrné dítě vydrželo sledovat. Na obrazovce je pořád tma a zmatek, děj je zmatený, výtvarná stránka je zmatená, herci jsou zmatení. Goldflamův šašek s pejsky v tom působí taky spíš hororově než vesele. Do toho bizar typu průhledná lebka s krevním řečištěm a obrácené svíčky. Nelíbilo.

Totální melancholie, jejíž děj sestává především ze zasněného koukání do okna, poté ze zasněného bloudění po lese a nakonec ze zasněného vyznávání lásky pod jabloní. Mám radši živější pohádky. Téhle nepomohl ani tančící Jan Přeučil ve fialové paruce.

Dafuq did I just see?

Přiznám se, že miluju Slunce, seno, jahody, ale to je majstrštyk, který nestárne, nýbrž zraje, a pochybuji, že se ho někdy někomu podaří překonat. Babovřesky by rády, ale všechno je špatně. Je to celý takový dřevěný. Nejhorší jsou dialogy, ty znějí, jako by je psal mimozemšťan, který se snažil zhruba napodobit, jak spolu pozemšťané mluví. Většina rozhovorů zní divně, neživě, nereálně. Pak herci: ti hrají naprosto rutinně, nudně. Langmajera, který hraje faráře, jsem pokládala za nějakého ochotníka, než jsem si našla, že už filmové a televizní zkušenosti má. Nejlepší jsou babky, které si to očividně docela užívají. Jejich scény, jakož i všechny ostatní, tj. celý film, ovšem kazí režisér tím, jak pitomě je natočil. Nemají timing, nemají pointu, vtipné situace zůstávají nedokončené nebo jsou tak rozplizlé, že se z toho jednomu chce brečet. A Lucie Bílá v roli cikánky? To si děláte p***l?! Shrnutí: při sledování Babovřesk jsem měla podobný pocit, jako když poslouchám prvňáčka předčítat pohádku ze slabikáře. Odpadové hodnocení nedávám jen proto, že jsem už viděla i horší filmy.

Film mi přijde špatně zařazený... není to ani tak akčňák, drama, sci-fi nebo nedejbože film o sportu, je to prostě DĚTSKÝ film. Něco mezi Karate Kidem a Číslem 5. Kdyby mi bylo tolik co hlavnímu hrdinovi, chtěla bych ho vidět několikrát, abych si mohla vychutnávat dojemné a bombastické scény, v nichž zlo (nabušený Zeus) prohrává a dobro (záhadný starý robůtek ze smetiště, který by neměl šanci, ale jeho majitelé mají srdéčko na pravém místě a tak, znáte to) žije. Kdybych měla děti, pustila bych jim to, protože se tam nemluví sprostě a jsou tam hodnoty. Jako dospělou mě moc nebavil, ale kdyby někdo natočil něco dospěláckého, v čem by se fuckovalo a řezali se roboti, šla bych na to.

Protože všichni tradičně hodnotí, o čem seriál je a jestli je Štěpnička hnusák, že to vzal, a skoro nikdo neřeší, jak je to natočené, dovolím si to okomentovat já (a ano, chápu, že u tohohle paskvilu se forma od obsahu dost dobře oddělit nedá). __Viděla jsem všechny díly kromě jednoho, a protože to není první Sokolovský, kterého jsem si dopřála, vůbec mě neudivuje, jak pitomě je to natočené. Jeden díl má dvě hodiny a celou dobu se konverzuje ve stále stejných kulisách. Co konverzuje, žvaní až do uspání! Těšila jsem se na poslední díl na demonstraci na Staromáku a Klemu na tribuně, místo toho jsem se dívala, jak parta politiků poslouchá Klementův projev z rádia! Jediná akční scénka (přestřelka v horách) byla krátká a trapná, až to bouchalo dveřma. Pod postavy je neustále potřeba dávat titulky se jménem, protože jsou všechny stejné a je jich jako much. Celý seriál je v podstatě sled scének, jednotlivé díly postrádají byť jen náznak nějaké dějové kostry. Scénky často ani logicky nenavazují na sebe, spousta věcí se nakousne a nedořeší. Obvykle jsem vůbec netušila, kdo se právě kde nachází, v jaké fázi války jsme, odkud nebo kam Klema zrovna letí. __Kromě režie stojí za zmínku i drobné chybičky typu "Vyskočil má šedé obočí" - "Vyskočil nemá šedé obočí" :) Naprosto excelentní je minimalistický výkon Jiřiny Švorcové v roli utrápené matky z lidu, z jejíhož pohledu a občasného povzdychnutí můžeme vyčíst utrpení celé dělnické třídy. Škoda, že jí tam nebylo víc, byly to jediné chvilky, kdy jsem se jakž takž probírala z kómatu navozeného zbytkem seriálu. __Jednu hvězdičku dávám za to, co se ze seriálu stane, když si prohodíte padouchy a hrdiny. V tu ránu získávají dialogy i monology postav úplně jiný rozměr, zvlášť Klemovy moudré průpovídky.

Dávám po chvíli uvažování lehce podprůměrné dvě hvězdičky. Odhlédneme-li zcela od ideologie (popravdě, moc se tam tím komunismem a socialismem nemává, akorát se oslovuje soudruhu a sem tam padají tradiční prázdné fráze v projevech atd.), nestojí ten seriál za mnoho, ale zase je nechtěně velmi zábavný, ideálně sleduje-li se ve více lidech. Kdybych ho hodnotila z této stránky, dostal by jasně pět. -- A proč je špatný? Reálie: značně idealizované. Velitelé jako moudří tátové těch mladých hochů, nesmělá šikana jako ojedinělý přečin, který je poté po zásluze potrestán, nadšený nácvik spartakiády, minimální buzerace. Naštěstí jsou tam i scény mimo vojenský život, které jsou o něco uvěřitelnější. Dialogy šustí papírem, nejvíc rozmluvy velitelů a konverzace vojáků, Krampolova drsňácká parta je taky úchvatná. Dochází k podivným skokům v čase: o svatbě Tomáše a Hanky se jen prohodí pár slov a najednou jsme na hostině po obřadu; Míša Dolinová v dokonalých brýlích odmítá Kyslíkovy líbací pokusy s tím, aby za ní přišel po vojně, a o díl dál najednou ty dva vidíme spolu v posteli. Na konci dílu "Samopal" prosí Voříšek Majkla, aby mu pomohl najít samopal, ten se tváří odmítavě, a na začátku dalšího dílu už jsme někde úplně jinde a teprve časem se dozvíme, že Voříškovy prosby zabraly a samopal se našel. Herci se sice snaží, ale nemají moc šanci vnést do toho dílka nějaký život, nebo se rovnou ani nesnaží (prkenný František Kreuzmann v roli Ráže asi nemohl být lepší, protože už postava Ráže je etalon prkennosti). Ženské postavy jsou z valné části tak dvourozměrné záporačky nebo aspoň hysterky, až mě napadá, jestli scénárista s režisérem vůbec v životě nějakou ženu viděli? Hančina maminka, Rážova žena a její matka, Ctiborkova matka, Tomášova hysterická sestra (ta herečka je... přímo shakespearovská!), proradná Edita, divná Mária a její maminka, ostatně i ta Hanka je většinu seriálu na facku... Vývoj postav veškerý žádný, respektive absolutně nevěrohodný. -- Prostě katastrofa, ale za tu komediálnost si ty dvě hvězdičky zaslouží!