O Háderunovi a víle Elóře

"Holubice chrání člověka a člověk holubici a to spojení je jako prsten, který hadi nezlomí a oheň nespálí..." Asi mi při sledování této hnusně strašidelné pohádky chyběla ta holubice....:D Pohled na šíleně namaskovaného Borise Rösnera (s hadicemi omotanými kolem krku) mě dost znechucoval. A otřesně zpívající Arnošt Goldflam byl k uzoufání. Z Jireše tu zůstala snad jen trocha jakési magičnosti ve strašidelném hradě, ale jinak nechápu, co ho vedlo natočit takový hnus. Ne že by v pohádce nezazněly zajímavé myšlenky (viz třeba "Krása je jako zlatý plíšek, časy ji roztaví a spálí na samotu a stesk.") a právě díky nim nakonec dávám aspoň dvě hvězdičky, ač byly chvíle, kdy jsem měl sto chutí tuhle "antipohádku" poslat dokonce do končin odpadu. (24.02.2023)

Hodinu a čtvrt trvající rozvleklý horor. Nějak si neumím představit, že by to průměrné dítě vydrželo sledovat. Na obrazovce je pořád tma a zmatek, děj je zmatený, výtvarná stránka je zmatená, herci jsou zmatení. Goldflamův šašek s pejsky v tom působí taky spíš hororově než vesele. Do toho bizar typu průhledná lebka s krevním řečištěm a obrácené svíčky. Nelíbilo. (15.03.2014)

Fuj, fuj, tak tohle ne. Studiový pohádky už tak nesnáším a tahle je jedna z těch nejhorších, všichnni herci hrajou v úděsnejch maskách, šíleně gestikulujou rukama, snaží se vypadat co nejstrašidelněji (král hadů v hábitu ověšeným hadičkama), k čemuž má asi přispět skutečně "pochmurná" atmosféra poloprázdnýho studia s pár světýlkama, papírovejma rekvizitama a efekty jako svíčky vzhůru nohama trčící z horního rámu obrazovky. Nejhorší jsou pak haluškoidní výstupy Goldflama se psama nebo když lidi začnou zpívat. A Hrušínskej se tváří celou dobu jako jelito, že by tam něco dokázal krom toho, že zkamení a pak se chová ještě přihloupleji, se říct nedá. Prostě peklo. Nedoporučuju žádné věkové kategorii. (30.08.2009)

Dost, ale opravdu dost divná pohádka. Pamatuji si premiéru z dávnověku, kdy jsem byla ještě hodně malá, školou povinná, z té temné pohádky vyděšená. Hodnotit to tehdy, jdu asi mnohem výš. Hlavně mě fascinovala ta skleněná lebka, podoba zakleté Markétky a její maska. Pohledem dospělého mám pocit, že to je splácané z několika (tří a dvou třetin abych byla přesná) různých příběhů, které tak úplně nedrží pohromadě. Nejpekelnější prvek byl Arnošt Goldfram, netančej, Arnoštku, ani nezpívaj, už nikdy. A když jsem tak u toho, raději ani nemluvěj. V té pohádce je docela dost životních pravd a myšlenek, ale to se tříská (říkám, splácané s několika příběhů) s pohádkovými částmi, vztahy mezi postavami nejsou úplně vyjasněné a vysvětlené. Nakonec z toho vychází, že nejlepší byla práce maskérů, hlasy pana Lukavského a pana Rösnera, tři polární špicové a kočka (tuším anglická modrá) Olién, a to ještě pomíjím, jak pitomé jméno to je. (11.05.2013)

Tak temná pohádka, že bych ji snad ani dětem nedoporučoval. On si taky Jan Hrušínský není úplně jistý, že Markétě (Veronice Žilkové) chce pomoci. V jednu chvíli dost zaváhá, čímž tu najednou nemáme pohádkového hrdinu, ale prostě jen člověka. A tak se nejvíc vyřádili maskéři, kteří pohádce dodali tu správnou temnotu, kterou navíc podpořil značně Boris Rösner. A Václav Sloup nám zastoupil humornou stránku. Při své délce ale pohádka nemá moc co zajímavého nabídnout. (20.10.2021)