montongery

Filmové a komiksové 1984, které je po 15 letech vzniku snad ještě více aktuální (píši v době, kdy běží covid; Bělorusko zažívá scény jako z tohoto filmu; Polsko, Rumunsko a Maďarsko hlásá a prosazuje ‘tradiční’ hodnoty; totalitní režimy na východě mají tendenci se opět roztahovat; Trump na vrcholu své neuvěřitelnosti a jiné příjemné věci). Filmově se tomu určitě něco dá vytknout, ale za ten pocit na konci filmu a za to jak si chytlavě a jednoduše dokáže získat diváka, to musí být za plný počet. A 'lacinější' styl natočení, kdy dispotická minulost není tak do detailu vylíčená třeba jako v Equilibrium mi tady vyloženě sedí, protože povedeně vytváří dojem v duchu své komiksové předlohy. Teď už jen doufat, že to nebude mít až takový prorocký charakter jako právě třeba Orwellovo dílo.

Hmmm, kéž by se u nás alespoň občas objevily podobné aktuální televizní seriály než pořád jen nekonečné Ulice, Ordinace a jiné nesmysly. Seriál který se na první pohled zdá jako obyčejné televizní drama pro teenagery, ale přitom má neskutečný sociální přesah a nahlíží na problémy protagonistů ze všech možných perspektiv. Do toho originální forma vyprávění skrze prolínání dvou sociálních prostorů (ten fyzický a online prostor) a je z toho originální, aktuální, chytlavé a chytré drama. A to přesto že se zápletky a prostor, kde se děj odehrává (střední škola), zdají naprosto fádní a když jsem o tom slyšel poprvé, tak jsem si říkal, že to musí být jen něco kvalitnějšího pro puberťáky a že z toho nemůže vzniknout nic extra, ale opak je pravdou. To vše skvěle doplňuje sympatický casting, chytlavá hudba a severská atmosféra pro nás cizího Osla.

Film který je sám o sobě takovým dokonalým trikem.. Trik který nám vypráví příběh oddanosti a poté příběh posedlosti, ze kterého musí každému vstávat chlupy na kůži.

Je to jako pozorovat sportovní zápas (zde zápas o dopadení a obžalování pachatele) z trenerské lavičky (zde strategie jak podezřelého usvědčit).. A stejně jak se to ukázalo u profláklé hry Fantasy League, tady to taky není nuda.

V mnoha ohledech naivní a brakové dílo, ale přesto diváka baví a donutí ho se občas zamyslet (např. paralely s dnešní společností atd.). Samozřejmě zde musím vyzdvihnout hlavně kostýmy a celkové kulisy seriálu, které jsou doopravdy více než povedené - od široké skály kostýmů až po detailně vyvedené interiéry. Poté vynikající casting v čele s Jimem Carterem, který znázorňuje snad nejdokonalejšího a nejstereotypnějšího majordomuse na světě, a s Maggie Smithovou, která je zde správná stará rašprle a dokonale kombinuje vlastnosti všech 'moudrých', rázných a konzervativnách babiček, což z většiny přípádů známe i z vlastních zkušeností. Ale i ostatní role (jak ty hlavní, tak ty vedlejší) všem padnou jak ulité a o to víc tohle oceňuji, když se jedná o jinak celkem neznáme tváře (alespoň u nás v Čr neznámé). Jako další plus vidím výběr bouřlivého období a skvělé zasazení příběhu do kontextu okolního světa, kdy se v takovémhle sídle projevují všechny změny a události z celého světa. Takže i když je příběh někdy fádní, tak se divák nenudí, ale naopak, pořád se zde děje něco víc než jen románky paniček. Kvůli všem těmto aspektům se jedná o snad jediné dílo z červéné knihovny, které mě nenudí a které si přímo užívám. Také doporučuju poslouchat v originálním znění, kdy zde nejen vyniknou různé nářečí ze všech koutů VB, ale také je zde slyšet rozdíl mluvené angličtina skrze celou společnost ve VB (sluhové vs. smetánka) a to je v angličtině doopravdy jak nebe a dudy a to obzvlášt v tomto období.

I když je ve filmu vidět lacinější zpracování, tak je zde vidět, že film má duši a krásně vystižené prvky ostrovní tajemné mytologie, které by ve filmech vycházejících z britských velikánů a klasiků jako Tolkien, Gaiman, Carrol aj. neměly chybět. A jako třešničku na dortu zde považuju nenucený a uvolněný herecký výkon De Nira, jehož role mě tady doopravdy (velmi mile) překvapila. Takže lacinější zpracování nakonec absolutně nevadí, protože Vaughn snímek dokázal pojat tak, že si člověk říká, že by více peněz filmu asi i uškodilo a ztratil by poté svoje jedinečné kouzlo. A tak to má být.

Nejdříve je trošku slabší rozjezd, ale časem se seriál dostane do tempa a je z toho další celkem příjemný young adult akčňák. Ale bohužel se zde nevyhnu srovnání se 14 let starým filmem Stormbreaker, což je v knižní sérii Alexe Ridera první díl a Point Blanc až druhý díl a zde tvůrci začínají rovnou od druhé knihy. A ačkoliv dávám stejný počet hvězdiček, tak se mi Stormbreaker zdá pořád lepší. Určitě to bude za prvé hereckým obsazením, které mi tady vyloženě nesedlo a ve Stormbreakru bylo doopravdy elitní jako např. Ewan McGrefor, Mickey Rourke, Bill Nighy, Damian Lewis, Andy Serkis aj. a i hlavní hrdina mi zde nepřišel dobře obsazení narozdíl od Alexe Petyffera ve Stormbreakeru, který se na roli evidenté lépe hodil a také ji i lépe zahrál, zde to bylo od Farranta spíše utrpení. Poté určitě řemeslné zpracování - ať se zde seriál snaží vypadat dospělejší a temnější než Stormbreaker, tak mi občas přišlo, jak kdybych se koukal minimálně na něměckou koprodukci. I kvůli tomuhle na mě film nepůsobí ani extra temně či dospěle a ani vyloženě young adult a zůstává rozkročen na půl cesty a nedaří se mu 100% zachytit atmosféru, jakou by evidentně chtěl. Zatímco si Stormbreaker na nic nehraje, jede si rovnou na young adult vlně a používá krásné kulisy a hračičky, které se zalíbí nejen puberťákům. Hlavní plusy u tohoto díla vidím v super hudbě, díky které se alespoň občas podaří nastolit doopravdy ponurou atmosféru, dále v scénaristickém zpracování knižní předlohy a poté v hereckém výkoně Marli Siu, který zde vynikne (asi hlavně kvůli bídě ostatních výkonů). Třetí hvězdičku dávám za určité scény, které mi z knížky jako malému utkvěly v hlavě a které zde byly celkem pěkně zfilmovány, takže ji dávám z čistě sentimentálního fanouškovského hlediska, ale i to se počítá :).

Nezvyklý film který určitě není pro ty, co očekávaji děj plných zvratů a akčních scén. Spíše než o samotných dobrodružných výpravách film reflektuje svoji dobu a severskou (zde hlavně Norskou) náturu - chladné, racionální a pragmatické uvažování, které nebylo cizí pouze Amundsenovi, ale je typické pro severní národy i dnes. Kdo tento a jiné příběhy polárníků zná a orientuje se v kontextu doby, tak si může vychutnat naprosto dokonalé rekvizity, různé detaily a odhalovat spousty skrytých odkazů. Jediné co mě zde více mrzí, že nebyl využitý třeba větší kontrast Nansenovi vs. Amundsenovi cesty nebo průkopnický začátek využívání životního stylu Inuitů a díky tomu i celková změna přístupu k těmto natives nebo samotný význam co tyto cesty přinesly do budoucna. Takhle film vyznívá, že se nemůže rozhodnout, jestli chce být dobrodružným filmem nebo snímkem co reflektuje vyjímečnost těchto polárních cest a samotných polárníků a zůstává až schizofrenně rozkročen nad hranicí několika žánrů.

Horní hranice 60%. Jako typicky hollywoodský akční velkofilm s charismatickými hrdiny v čele se Stevem McQueenem, kteří jsou vždy nad věcí a ke všemu přistupují typicky americkým frajerstvím ok. Ale i tak mi zde chyběla nějaká vypjatější atmosféra či lépe stupňované napětí (kromě poslední půl hodinky). Nicméně jako historický film, na který si snímek sám dělá nárok, to je spíš k zasmátí. Zajatecký tábor vyznívá trošku jako skautský tábor, němečtí vojáci působí jako šašci, co se nechají hloupě tahat za nos a celý proces útěku je zde minimálně hodně přikreslený a víc než naivně podaný. Aby si to člověk užil, tak to musí doopravdy brát jen jako typickou americkou patriotickou klasiku.

Když jsem se bavil o tomhle filmu s ostatními nebo četl různé jiné recenze, tak ho všichni vychvalují a vyzvedávají jen jako povedenou kritikou těžce zakořeněného třídního systému a obrovských sociálních propastí v Jižní Koree. A ano, určitě to tam velkou mírou také je, ale hlavní důvod úspěchu filmu vidím jinde. Spíše to vidím jako střet dvou různých extrémních světů - sociálních skupin z opačných konců společnosti - a 'možný' následek tohto střetu, který režisér skvěle využil jako prostor pro svoje drama antických rozměrů než jako primárně pro kritiku. Mě osobně film uchvátil svojí řemeslností a hlavně tím jak plynule přechází z jednoho žánru do dalšího - začíná jako rodinná komedie, poté se přesune do černého dramatu, které si rozvine psychologický přesah a to nakonec vygraduje psychologicky/mysteriózně horrorovým koncem. Samozřejmě k tomu je zde celou dobu cítit vibrující napětí a rozdílné povahy a uvažování v obou dvou společenských vrstvách, kdy obě dvě jednají intuitivně a starají se hlavně o své přežití a u toho se navzájem úspěšně ignorují, což se s klidným soužitím dohromady neslučuje. A samotný konec jde chápat jako určitý symbol začerovaného kruhu, který díky této ignoranci nejde porušit. Tato symbolika, sociální kritika a hraní si se žánry je skvěle zasazené v pro nás neznámém a z filmů určitě neokoukaném prostředí Soulu, který pro mě vyzněl jako úplně jiný svět. Nesmírně atmosférický, hluboký a hlavně originální film po kterém jsem měl hodně dlouho mrazení jako dlouho ne. Řekl bych, že si všechny ty ocenění právem zasloužil.