Florfila

Snímek útočící na divákovy city jako týdny hladovějící šelma. Muccino si jde za svým. Chce abychom brečeli, ať to stojí co to stojí... Trochu průhledná záležitost, ale účel docela splňuje, hlavně u ženské populace. A přitom je příběh docela obyčejný a trochu roztahaný a na konci se to zdá být trochu moc... Nad čím bych se však chtěla pozastavit je Will Smith... A k němu říkám: NO PÁNI!!!!! Ani bych ho nepoznala, jeho vyhublá postava a pohled tak neskutečně útrpný, až běhá mráz po zádech... Člověk se musí 3x podívat do titulků, aby si byl jist, že je to opravdu Will... Ale je to on... Kouká na vás skrze plátno a vy se můžete zbláznit bezmocností... Will Smith, v docela jiné podobě, než ho znám. Jeho smysl pro drama je dramaticky obdivuhodný... V této herecké jízdě Willa Smitha si nedovedu představit nikoho jiného.

Tenhle film byl natočen proč?! "Prasečí chřipka, ptačí chřipka,...."? Tohle měl být ten pohon a pohnutka? Dle mého názoru, je tato tematika již dávno za zenitem. Katastrofické snímky mají vždy jeden a tentýž začátek, průběh, konec. Tady se nedá nic vymyslet. Scénář utahaný, nedotažený... Vizuelně a herecky je vidět, že nějaká ta kačka na to asi byla... Ale nedala se využít lépe? Já bych to shrnula takto: "Nemám žádný nápad, ale chtělo by to vydělat trochu peněz do kasičky. To nejjednodušší je, vzít pár známých herců a hodit je na plátno. To zaručeně diváka přitáhne a ještě vyděláme..." Závěr: Kdybych nedostala lístek na tuto hrůzu zadara, nikdy by mé oko na Nákaze nespočinulo a vůbec o nic bych nepřišla...

Jediné, co za něco stálo, byly naprosto bezchybně naanimované dobové obrazy. Pamatuji si zrdcadlo, do kterého jsem u babičky koukala, pamatuji si karafiáty... Mé srdce rozechvívala nádražní zastávka Bílého Potoka... Branná, Ostružná, Lipová lázeň zastávka, Lipová lázeň... Uchvacovala mě přesná podoba Hlavního nádraží a Fantovy kavárny. Překvapila mě reálnost ztracených duší, pohybujících se a žijících ve studených halách nádraží. Byla jsem uchvácena dýmovými animacemi lokomotivy a stoupajícího kouře cigarety... Ale o čem ten film sakra byl? Jako vždy, nedotažené, náznaky všeho možného, ale ve finále nic. Závěrečná píseň byla daleko výmluvnější, než celá dějová linie. Tenhle animák už víckrát neuvidím...

Opěvovaný Wrestler. Opěvovaný? Netuším proč. Máme tu beze sporu skvělého Mickey Rouka, ale na jednom muži se to celý utáhnout nedá. Rozhodně ne tady, v už dávno zapomenuté sportshow. Vůči tomuhle snímku jsem vyloženě negativně naladěná. Možná proto, že wrestling jako takový mě absolutně nebere. Ač Rourke talent má, příšernou táhnoucí se režiji bez nápadu, spádu, či čehokoliv jiného se to zachránit nedá. Očima jsem posouvala ručičku hodinek, aby to utrpení nudného filmu bylo za mnou... A jsem ráda, že už to za mnou je a s klidným svědomím mohu konstatovat, že zpátky se už nevrátím. Tentokrát mě Aronofsky velmi sklamal, ale to se stává. Jedno mé osobě nesednoucí prostředí mě určitě od jeho další práce neodradí.

S čistým svědomím mohu konstatovat, že to byl nejlepší filmový počin, který jsem letos viděla. Kamerové záběry citlivě strhující. Výběr hudby mi doslova vyrval srdce z těla… Palpartová dokonalost!!! Snímek jsem viděla 2x a nenašla jsem chybu… Fascinující přítomnost bez flashbacků a srdceryvných výkřiků minulosti, naprostá ignorace budoucnosti… Tahle záležitost žije pro dnešek a navždy. Gosling byl uchvacující, geniální... Jeho herecké koncerty mám v oku již delší dobu a po Drive jsem musela přehodnotit svou hereckou top10. Není jisté, jestli se tak nestane i u filmové top10. DRIVE je prostě extáze!!!

Pedro prochází mým životem již léta. Na každý jeho počin čekám se stejnou vášní a nedočkavostí s jakou on dokáže chytit absurdno, zasadit jej do reality a namíchat tak zážitky, které opouští lidskou duši jen velmi pozvolna. Ani tentokrát tomu nebylo jinak, ALE... Filmu chybělo to, pro co jeho dílo zbožňuji! Chyběla mu duše... A zrovna tenhle zvrácený a kontroverzní snímek by tu duši potřeboval jako sůl... Aktér, jemuž byla ukradena identita, zcela změněno pohlaví, všechnu tuhle duševní skázu bral s neosobním klidem. Silně pochybuji o tom, že jóga by něčemu tak krutému pomohla odolat. Opiátu by muselo být mnohem více... Tolik faktorů, které by vězně v těle, duši i domě nenechaly vyjít se zdravým rozumem... Už jen z té myšlenky, co Robert alias Antonio provedl s jedním tělem, s jednou duší, z toho člověka mrazí. Přesto jsem tam žádné zoufalství, ani křik duše neslyšela... Kam se to, Pedro, podělo? Tak úžasný námět k tomu, aby vášeň všech ostatních snímků vrcholila v Kůži, v které žiji... Ne nestalo se tak... Co se týká Banderase pod vedením Pedra - můžu jen tleskat a vykřikovat BRAVO! BRAVO! Banderas překvapil a v této zvrácené roli se mi velmi zamlouval. Jen tak dál…

Ještě nyní mi při vzpomínce na tu emocionální másáž běhá mráz po zádech. Pláču jak malá holka... Romantika a krutost osudu... Jakoby všechno bylo zahaleno do závoje lásky a citu... A moment to remember je prostý, silný, něžný, krutý a krásný příběh lásky... Je to příběh, který vás pohltí a vaše srdce rozdrtí celou svou silou... Ty nejkrásnější chvíle v životě netrvají věčně. Osud nám ukazuje neskutečnou krásu čehokoliv - v tomto případě krásu bezmezné lásky, jen proto, aby nám ji mohl zase vzít... Nevím, co dalšího bych k tomu mohla ještě říci a tak si půjdu jen sednout zpět na pohovku a vymačkám ze sebe slzy, které ještě zbyly, ale patří tomuto Nezapomenutelnému okamžiku...

Ač je to docela průměrná záležitost, musím pět chválu... Film který mě dokázal rozesmát, dojmout až k slzám, vyděsit, otevřít mi ústa úžasem a celkově ve mě vyvolat tolik emocí během necelých 2 hodin si zaslouží přinejmenším aplaus. Tenhle youtubovský nápad se mi velmi líbil. Na dnešní dobu plnou prázdných hollywoodských přetáček a inovací mi tahle záležitost připadala docela osvěžující a originální. Záměr, který chtěl ukázat, že na světě je toho hodně co vidět, hodně co poznat, že je tu přecejen zatraceně krásně, se tady vede opravdu výborně... Člověk vypadne ze sálu a všechno je barevný...i ta šedá zastávka, i to pochmourné a uspěchané metro... :o) P.S. Nikdy jsem neviděla šneka jíst a už vůbec ne kus popsaného papíru... to bylo fakt dobrý... :oD

Jednoduše dechberoucí zážitek... Obrazy, které Vám dávají pocity štěstí, krásy, děsu, bídy a zase krásy...

Ke Casinu Royal jsem přistupovala přinejmenším obezřetně. Proč? Nikdy jsem nebyla zvlášť velkou fanynkou „bondovek“. Nahlížím na ně tak trochu jako na povinnost. „Bond….James Bond“…vždyť je to legendární. Ale abych uvedla na pravou míru, kdy jsem se rozhodla nekoukat na „bondovky“. Byl to přesně ten okamžik, kdy se „V dnes neumírej“ krásné šedé autíčko stalo neviditelným. Ve všech absurdnostech, kterými se bondovky hemží, tahle byla vrcholná!!! Ale zpět ke Casinu. Velmi milé překvapení. Díky tomuto filmu jsem v sobě objevila snad i nadšence pro akční filmy. Ne, to byl vtip… To by musely být honičky a bojové střety vždy propracované se stejnou precizností jako tomu bylo u Casina. A právě tyto scény se staly tím, co mě zaujalo a nadchlo… Dokonce jsem schopná odpustit i „Jamesovo“ procházení zdí… :o) U Bondovek mě také velmi zaujaly úvodní písně a grafické zpracování, prakticky celý nápad a naprosto ignoruji Červenou malinu pro Madonninu úvodní píseň „Die Another Day“ v „Dnes neumírej“. Tam vidím problém v překomercializaci. Ale to co se povedlo v Casinu – červené piky, zabodnuté v hrudi, krev a komiksové zpracování… ano, líbilo se mi to. A teď něco ke Craigovi… Není to typický bondovský krasavec. Velmi diskutované téma. Jak již všichni víme, film dokáže dělat divy. Když dáte na filmové plátno psa a hodinu o něm budete mluvit jako o kočce, z kina budete odcházet s vědomím, že to kočka byla… Tak takto bych hodnotila i Craiga co se vzhledu týká. Vystailované oblečení… tak dokonale na míru šité věci jsem snad nikdy neviděla... Vizážistům bych dala královsky zaplaceno, jelikož pouze díky nim, mě na konci filmu Graig naprosto uchvacoval… Co se jeho hereckých schopností týká… Myslím, že díky záporným ohlasům na jeho ztvárnění role byl poněkud nejistý… To se projevovalo přehráváním, příliš křečovitým strnulým výrazem… Jsem si jistá, že pokud mu budou svěřeny další bondovky ještě nám chlapec vyroste… :o) A jen tak na okraj… Divoká scéna z Miamského letiště… Nemám pocit, že České aerolinie se tam kdy třeba jen otočily. Takže letadlo ČSA na pozadí Miamského letiště není úplně košér…