Necrotongue

V jedenácté epizodě se tvůrci dostali nad standard šesté sezóny, takže jsem zase jednou mohl přihodit i čtvrtý kousek. Děj se tentokrát věnoval převážně zajímavým záležitostem, všechno běželo ve slušném tempu, a protože jsem se slušně bavil, neměl jsem pocit, že jsem ztratil hodinu života.

Zatímco mě Taťkův příběh v předchozích dílech vůbec nebavil (a proto se k němu tvůrci ještě určitě vrátí), retrospektiva s Carol a Barbarou byla hodně povedená. Taky to, bohužel, byla jediná záležitost, která mě na epizodě nějak výrazně zaujala. Vlastně ne, ještě mě jako obvykle dokázala pobavit dvojice Caputo/ Figueroa, u nich je to jistota.

A dolů z hrušky! Už jsem nějaký ten seriál viděl a hodnotil, a přesto jsem se zase jednou nechal trapně nachytat, když jsem uvěřil tomu, že už tvůrci našli ten správný rytmus. Devátá epizoda patřila k těm méně povedeným, tempo bylo pomalé, s humorem se opět šetřilo a děj mě zrovna dvakrát nepřesvědčil.

Vypadá to, že se ve druhé polovině sezóny začalo tvůrcům dařit. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že se pokoušejí vrátit ke kvalitě, kterou znám z prvních dvou řad seriálu. Když to shrnu, celkem slušně jsem se bavil, netrpěl jsem nudou a čtyři kousky jsou tak akorát.

Konečně jsem mohl přidat na hodnocení, po třech nezáživných epizodách se objevil vcelku zábavný díl, v němž se tvůrci vykašlali na další distribuci exkrementů, znovu se začali soustředit na příběh a po čase se zase rozhodli zapojit do děje i humor.

Tvůrci se evidentně rozhodli vyprodukovat nevýraznou, monotónní sezónu, už třetí epizoda v řadě přinesla děj bez jakýchkoli výraznějších momentů. Jasně, mezi diváky jsou jistě i koprofilové, kteří si tentokrát přišli na své, já bych ale raději dostal pořádnou porci humoru.

Hmm, jak to okomentovat? Těžko hledat nová slova, když byla pátá epizoda na stejné úrovni jako předchozí díl. Děj je pořád jasně lepší než u spousty jiných seriálů, což není na šestou sezónu špatné, jenže chybí jen troška kvalitního humoru, abych mohl přidat i čtvrtý kousek. Škoda.

I tentokrát šlo o jasný nadprůměr, ale chybí mi tady nějaká přidaná hodnota, pro kterou bych mohl zvednout hodnocení. Na rozdíl od Wentworthu tady nikdy nešlo o čisté drama, jenže ta komediální část, díky níž byl seriál silný, se stále více vytrácí, a to je škoda.

Výslechy pokračují, takže by se dal očekávat stejný výsledek jako u předchozího dílu, tentokrát ale tvůrci nezapomněli na zajímavý děj, propašovali sem i nějaký ten humor, a navíc se mi potvrdilo mé podezření, že se z Friedy postupně stává nejzajímavější postava seriálu.

Celou dobu jsem měl u sledování druhé epizody pocit, že jí chybí šťáva. O tu trochu vzruchu v jinak vcelku nezáživném ději se postaralo duo Joe Caputo/ Natalie Figueroa, které mě dokáže vždycky dobře pobavit, jinak jsem se nedočkal žádných výrazných momentů.