J*A*S*M

Hurá, konečně jsem se zas jednou u hororu trošičku bál. Asijské duchařiny dělím do dvou skupin - u první skupiny mám při sledování strach (Nenávist, Shutter), u té druhé se nudím (všechny ostatní). Za to, že mě Shutter takhle dostal, může množství vydařených lekaček a hrůzyplných momentů, při kterých mě nejednou pořádně zamrazilo. Ba co víc, zaujal mě i příběh, jenž není vůbec špatný, má dobrou pointu a ani evropskému divákovi nehrozí, že se do něj zaplete a nepochopí jej. Nezbývá mi tedy jiná možnost, než hodnotit tohoto zástupce mého nejméně oblíbeného subžánru velmi vysoko. PS: Jsem zvědavý jak moc horší bude brzký americký remake... Horror movie of the year

Jedním slovem: Příšerné. Vrcholně amatérské dílo s otřesnými hereckými výkony, střihem, režií, no prostě vším. Zombíci vypadají jako normální lidé, liší se od nich pouze tím, že mají notně zkrvavené oblečení. Nedávno jsem na netu viděl reklamu, která tvrdila, že tento snímek bude jedním z nejlepších zombie hororů vůbec - tak tady někdo měl buďto velký smysl humor, anebo značnou drzost. Neztrácejte s tím nikdo čas, nestojí to za to. Edit: Po seznámení se s filmem Dead Moon Rising zvyšuju na 1*.

Horor by snad měl strašit a ne nudit. Kdybych neměl při sledování na ruce hodinky, věřil bych, že Rinne trvá minimálně tak tři hodiny. To bylo neuvěřitelný jak to ubíhalo pomalu. A opravdu by mě zajímalo, jestli někoho tyhlety ubíjející asijský podivnosti ještě pořád baví. Dávám 20% za scénu v knihovně.

Úplně nejhorší na tomto filmu byla úvodní půlhodinka, která dost nudí a bývala by šla o hodně zkrátit. To, co následuje po ní, je již trochu lepší, ale ne o moc. Při sledování jsem si plánoval, jak sem napíšu, že AFD je další z řady podprůměrných, lehce předvídatelných slasherů, úmrtí že jsou nenápaditá, a tak podobně. Ale pak přišla pointa. Přesně ta pointa, nad kterou jsem pár minut předtím uvažoval, a která se mi zdála jako jediná možnost, aby byl film v mých očích zachráněn. Nakonec to tedy nebyla zas až taková ztráta času, ale s klidným svědomím film doporučit nemohu.

Sledoval jsem to nadvakrát, poněvadž poprvé jsem u toho usnul. Jedním slovem - hrůza. A nejstrašnější na tom je, že to autoři nejspíš mysleli vážně. Od příšerných triků, přes NEherecké výkony až po úsměvnou režii soubojů, všechno stojí za starou bačkoru. Více se rozepisovat nebudu, čím kratší čas nad tímto filmem strávím, tím pro mé zdraví lépe.

Další atmosféricky nadprůměrná záležitost ze Španělska. Ale atmosféra není vším, záleží i na příběhu a zábavnosti (jestli to nenudí, ne jestli se při tom smějeme). A když řeknu, že co se dějové stránky týče, je Kilómetro 31 jen další nezáživnou duchařinou, je mé poměrně nízké hodnocení jasné. Duchařský horor je imho v posledních letech naprosto vyčerpaný subžánr, kdy na nás filmaři posílají tucty dlouhovlasých ženštin a potvor z jiných dimenzí, ale v drtivé většině případů se tak děje bez jakéhokoli ozvláštnění, či alespoň pevných logických základů. A to je pak utrpení takové filmy sledovat. Takže ve výsledku 40% , avšak potenciál na lepší horor tam byl.

Další parta americkejch teenagerů se dostala do spárů pošahanejch vidláků (tedy mexického náboženského kultu vlastně) - takto by se dal shrnout tento film. Podobně jako u Hostelu je divák nucen přetrpět první velice nudnou část, když se pak konečně začne něco dít, je Borderland bez problémů koukatelný. S krvavostí to autoři moc nepřeháněli, podle mne mohli klidně trochu víc přitlačit na pilu, v hororu tohoto subžánru by to rozhodně neuškodilo. Kvalitativně srovnatelné právě s Hostelem s poznámkou, že mexické prostředí je pro horor atmosféricky vhodnější než prostředí slovenské (potažmo české). Jeden z té lepší poloviny filmů z After Dark HorrorFestu. 65% (Pozn. pro Nick Tow: Já Hostel nehodnotím nijak špatně, takže když jsem k němu Borderland přirovnal, nebylo to myšleno jako mínus :)

Asi tak špatné, jak bychom od sequelu béčkové blbosti, navíc s armádní jednotkou v hlavní roli, čekali. Postavy nejsou jakkoli zajímavé (jaké překvapení...), jejich boj proti digitálním přerostlým netopýrům (+ nepřátelským vojákům) tak nechává diváka lhostejným, několikrát jsem dokonce nepostřehnul, že ta a ta osoba již zemřela. Příběh a jeho vyústění jsou tak neoriginální, jak jen mohou být, nechápu, že někoho baví natáčet už tisíckrát viděné schéma znova a znova. Můžu jen děkovat za krátkou stopáž, trvat film o 10 minut déle, přiblížilo by se mé utrpení z něj nebezpečně blízko k odpadu.

No jo, tento rozlučkový film je zhruba tak na stejné úrovni jako jakákoli pozdější dvojdílná epizoda seriálu. SG1 jsem sledoval, ale nidky jsem nebyl takový ten zanícený fanoušek, takže mi Archa pravdy moc uspokojení nepřinesla. Ta televiznost, která čiší doslova z každého záběru (špatné triky, papundeklové kulisy), by se dala odpustit (vždyť člověk si na ní za ta léta u SG zvykl), ale na scénáři k této potenciálně slavností události si mohli tvůrci dát víc záležet. Už od začátku si člověk může domyslet, jakou shodou "nepředvídatelných" náhod se příběh rozřeší tentokrát, jaké problémy se v průběhu objeví, prostě nikde žádné překvapení, všechny dílčí střípky už byly v seriálu použity dřív (a mnohokrát i lépe). Dávám 3 hvězdičky (a místy jsem při sledování uvažoval i o dvou - asi kvůli přehnaným očekáváním, která zůstala hrubě nenaplněna) s přáním, aby Continuum dopadlo lépe.

Po dlouhé době mě zase jeden nový neznámý horor příjemně překvapil. Aby nedošlo k omylu, v žádném případě se nejedná o nějakou bombu, nýbrž spíš o lepší průměr, ale k zaplácnutí zimního podvečera posloužil dobře. Retrospektivně zde sledujeme příběh šesti teenagerů, kteří se dostanou do spárů dvěma psychopatům. Prostřední část filmu má nejlepší atmosféru a i hrátky zabijáků jsou dostatečně brutální. Co se týče herců, zdejší omladina sice nepředvádí žádné uchvacující výkony, ale v rámci žánru postačí. Ke konci tempo značně poleví, posledních 10 minut pak už působí vyloženě jako čekání na nějakou ohromující nečekanou pointu, která se avšak nekoná. 50%