J*A*S*M

(49th KVIFF) Kdybych zůstal na debatu a měl na to dost velký koule, řekl bych hereckému delegátovi, že lidi ze sálu neodcházeli proto, že by se snad jednalo o "náročný, ale krásný lyrický film, který se odmění jen pozornému a soustředěnému divákovi", nýbrž o do sebe a do Ježíše zahleděnou, nesnesitelně nudnou sračku o ničem. První, a doufám že i poslední film, který mě na festivalu vyloženě štval. Jedna hvězda za fór se šukáním hlíny. Ámen.

(49th KVIFF) Ten pocit, když sedíte v kinosále, sledujete film a najednou si uvědomíte, že tady se píše filmová historie.

(49th KVIFF) Plusem je poměrně bizarní vykreslení českého buranova někdy až twinpeaksovských rozměrů a sem tam nějaký úsměvný vtip. Jenže jako spoustě jiných českých filmů Díře u Hanušovic chybí nějaké jasné téma / děj, což se projevuje třeba tím, že skoro jakákoli scéna z posledních dvaceti minut by mohla být klidně tou poslední, aniž by cokoli zbývalo dopovědět (protože se vlastně ani nic povídat nezačalo). Humory se nejčastěji, jak je v českých filmech nepříjemným zvykem, zase tvoří podle vzorce známý herec mluví sprostě / chová se jako idiot = legranda. Vlastně pardon, v tomto případě je vzorec obohacen o moravské nářečí. To je mi ale inovace.

(49th KVIFF) Vcelku příjemná, svěží a zábavná dramatická jednohubka, které se po většinu stopáže daří nebrat se příliš vážně. Ze škatulek a průměru ale nijak nevybočuje.

(49th KVIFF) Michael, Maggie, Domhnall, I love you all.

(49th KVIFF) Tempo lážo-plážové, ale atmosféra vtahující, špína, poušť, vedro, zarostlý hrdina, nekonečné australské silnice, osamocená stavení a buranští post-apo obyvatelé. Pearce i Pattinson výborní. A má to docela koule, trpajzlík by mohl vyprávět. Takže docela spokojenost, byť Tarantino s tím hypováním (omg omg, nejlepší postapo od Mad Maxe) samozřejmě klasicky přeháněl, neřku-li kecal, jak je u něj ostatně zvykem. Závěrečná pointa je (zvlášť pro mě, kdo mě zná, ten pochopí) úplně absurdní, ale aspoň celému předchozímu hrdinovu jednání dává nějakou motivaci.

(49th KVIFF) Blind je jednak skvěle natočené a zahrané drama, ale jeho nejsilnější zbraní je jednoznačně scénář, respektive způsob, jakým za pomoci střihu vypráví a nechává diváka uvědomit si, co se vlastně děje. Myslím, že každý divák v sále si "těch věcí, které tu rozhodně nechci prozrazovat" všimnul a uvědomil si jejich význam a propojení v úplně jiném místě filmu. Jakmile jsem si to uvědomil já, byl jsem nadšený. Přesně tohle mám na filmech rád a nemůžu se dočkat, až film uvidím podruhé. Tady bude rozhodně co objevovat.

(49th KVIFF) Kdyby byl Mnich ještě třeba ke všemu černobílý, jednalo by se o přesný prototyp toho, co si patrně obyčejný NEnávštěvník karlovarského festivalu, který jej považuje za nudnou snobskou přehlídku nudného artu, představí pod pojmem "film z Varů".

(49th KVIFF) Kdyby se scénář od určité zlomové chvíle příliš nespoléhal na náhody (nepravděpodobné potkávání se pronásledovaných a pronásledujících), neměl bych asi problém jít s hodnocením ještě výš. Krásně natočený (převážně) thriller s výbornými hereckými výkony. Zprvu není úplně jasné, "vo co přesně go", ale po nějakých dvaceti/třiceti minutách začne až překvapivě napínavá naháněčka po městečku a jeho okolí. Chování vybraných postav se místnímu divákovi může zdát občas až nesmyslné, ale věřím, že pakistánští imigranti mají poměrně značně odlišnou mentalitu než řadový Západoevropan, takže mi to nečinilo nejmenší problém. Jo a je to místy docela drsňárna :) Příjemné překvapení.

(49th KVIFF) Jsem z projekce tohoto filmu na KVIFF vyloženě šťastný, protože vidět dobrý hororový film na plátně, v plném sále lidí, kteří se vzhledem k reálným možnostem (pokročilý čas projekce a promile v krvi) chovají vcelku klidně a neruší, se moc často nepoštěstí. Objektivně by se sice dalo remcat nad určitou repetetivností, kdy většinu stopáže tvoří buďto zabírání strašidelného přízraku nebo přejíždění z místa na místo, nicméně tuto výtku bohatě vynahrazuje v rámci žánru originální a zábavná premisa, sympatické postavy (hrdinové teenage hororu konečně jednou nejsou jen tupé figurky na šachovnici, ale opravdu příjemní mladí lidé, kterým člověk žádné zlé věci nepřeje) a celková žánrová funkčnost, kdy mě poprvé zamrazilo už při úvodní sekvenci, přičemž se tento pocit opakoval v průběhu celých dalších sta minut. Je to o to cennější, že velká část oněch působivých scén se odehrává za denního světla. Bazénové finále a plážová epizoda úplně super, to jsou jedny z těch momentů, na které budu na konci filmového roku vzpomínat. Čekal jsem to o něco špinavější a vzhledem k námětu i sexuálně explicitnější, ale It Follows je v tomto ohledu velmi krotký. Jak řekla producentka - opravdu je to v jistém smyslu "krásný" film - sluníčko svítí, hraje do toho pěkná hudba a postavy se mají rády. Jen je do toho ještě pronásleduje děsivý přízrak, no. :)