JohnnyBoy

Standard a tím pádem trochu zklamání.

Moje první schůzka s Paulem Sorentinem. Tohle....jakože Jarmusch se zpomalenou gramatikou filmů Wese Andersona a celé lomené evropskou citlivostí Wima Wenderse.... mě prostě uchvátilo. Bravo Paolo....PS: Chlápek na in-linech v Central Parku a Ping Pong! To jsou pro mě absolutní vrcholy!

Tohle mě prostě bere.

Rozporuplný film. Premisa, že postarat se o rodinu znamená, postarat se o ni materiálně, je hodně ubohá. A to je hlavní motiv, kterým obhajuje svoje konání ustřední postava filmu. Opravdu jsou základem rodiny peníze, které do ní cpeme? Libor v jednu chvíli právě tímto hájí své konání - všechno pro rodinu. Vzápětí se přizná, že s tou rodinou posledních pár let prakticky nebyl, protože musel vydělávat. Škoda, že Sedláček takovou postavu a vůbec na celou tu rodinu, nedokáže soudit svými sarkastickými škuby stejně jako policajty (všichni jsou jak inspektor "Klusó"), učitele, učitelky (Babčáková a Vyorálek velká koméédie), a místo toho se snaží o psychologizaci Libora a jeho ženy, která v tom samozřejmě jede taky, ač to film neříká natvrdo..Ačkoli je Rodina Sedláčkovým majstrštykem po stránce vizuální, chybí jí vyváženější, objektivnější úhel pohledu, kterým se pyšnily předchozí filmy, kde neměl Sedláček slitování prostě s nikým (dokonce ani sám se sebou). Na jednu stranu je tento film hodně zábavný, přesný v detailech a dokonce i v některých momentech napínavý. Na druhou stranu mi při sledování tohoto příběhu neustále zněl v hlavě nějaký falešný tón, pomýlení v hodnotách, nikoli postav o kterých je vyprávěno, ale v hlase vypravěče.

Láska z pasáže? Diskopříběh? GTA San Andreas v Bratislavě....Přes všechny scenáristické hovadskosti, režijní a herecké zbrklosti a debilnosti, je to veskrze příjemný energydrink, který slovenským bratrům můžeme jenom závidět.

Ten film přináší nečekaně neamerický brutálně cynický názor, že proti prachům se prostě bojovat nedá. A to se mi líbí.

Dal bych čtyři, protože to vlastně nepřináší nic nového, ale....atmosféra řeckého letoviska je tak dokonale odpudivá a všechny radovánky tak neskutečně trapně realistické, že musím nakonec přihodit jednu hvězdu navíc. Díky tvůrcům této série, že ani ve vratkých vodách celovečerní stopáže neztratili květinku. PS: Odpad dávám distributorům za naprosto dementní český název.

Nicolas Refn je velmi zajímavý formální režisér. V tomto filmu velmi obratně skloubil atmosféru Scorseseho Taxikáře s GTA Vice City. Náladu doslova "udělal" Angelo Badalamenti, který ušil soundtrack ze zvuků ukradeným novovlnným elektro kapelám 80. let. Zdá se, že Human League nebo Ultravox snad konečně dojdou zaslouženému uznání! Ryan Gosling přesný až dokonalý. Refn však na rozdíl od jiných režisérů, kteří se rozhodli natočit film dle vyloženě béčkového scénáře (Cronenberg, Herzog), rozhýbal film pouze formou. Scénář zůstává ploché béčko a především v druhé polovině filmu se začíná nepříjemně prosazovat. Ke Špatnému poldovi a k Dějinám násilí, se tento film k mému smutku bohužel zařadit nedá.

Docela emocionální a ne vůbec hloupý....

Asi nejlepší česká komedie devadesátých let funguje i po dlouhé době překvapivě ještě silněji. Možná proto, že u nás v domě vedle v bytě bydlí ukrajinská rodina a návštěvníci se stále střídají.