celuloid

Tento titul jasně ukazuje pomalý a nenápadný trend v úrovni filmů, které se nyní natáčejí. Jemný vkus a ineligentní humor už dávno vyšel z módy, je jiná doba.

Německý film "Život ve dvou" měl v době své premiéry v našich kinech jepičí život. Bylo to po začátku normalizace v 70. letech a po několika týdnech šel do trezoru. Jako osvětový film na tu dobu byl dosti odvážný v zobrazování sexuálních scén, z dnešního vidění film mládeži přístupný. Cenzorům v tehdejší době vadil zejména zobrazený životní standard normálních lidí na západ od našich hranic.

V kontextu života na vesnici padesátých let je to narůžovo nalakovaný příběh. Mladé generaci je to asi k smíchu, pamětníky při shlédnutí ještě dnes mrazí v zádech.

Tento film ukazuje začátky nových malých divadel mimo jiné i Semaforu.

První technicolorová hudební přehlídka amerických jazzmanů začala skvělou sérii filmů tohoto žánru.

Tento film se skutečně hrál pod názvem Všechno zlato světa. Jiný film má podobný název a to Kdyby všichni chlapi světa, ale to už je z jiného soudku.

Kýčovitý muzikál ze sovětských kolchozů, dokonalá Potěmkinova vesnice, velice hezky se na to dívá. Skvělá hudba Isaaka Dunajevského. Oblíbený film Josifa Vissarionoviče Stalina. Co k tomu dodat víc ?

Ta jedna hvězdička je za kameru, kompozice záběrů většiny filmů této doby nemá chybu.

Vynikající komedie své doby byla o 23 let později znovu natočena v barevném Cinemascopu s Daris Dayovou a Jamesem Garnerem pod názvem Později, miláčku!

Film absolutně bez dramatické stavby, více jak hodinová expozice, čekal jsem nějaký zvrat a vtom závěrečné titulky. Škoda času !