Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Krátkometrážny
  • Animovaný

Recenzie (60)

plagát

Nezvratný osud 5 (2011) 

Další a další bizarní způsoby smrti party známých, kteří se jí vyhnuli. Tentokrát ne tak zábavné a s velmi špatným scénářem a herci, kteří toho taktéž moc nepředvedou (obzvláště ten Tom Cruise-look-a-like je otravný). Nakonec snad alespoň závěr má vcelku vtipnou pointu.

plagát

Architekt odpadu (2007) 

Sympatický dokument o sympatickém típkovi a komunitě, co si žije po svém a přitom se nám snaží všem pomoct, přitom ale musí bojovat s neúprosnou byrokracií. Tvůrci citlivě vybrali pasáže, tak aby se co nejméně opakovali myšlenky, protože témata se často opakují, ale stále se je na co koukat a je radost poslouchat komentáře. Líbí se mi obzvlášť dobové fotky, opravdu to vypadá, že "byl to magický čas." Pan architekt, který nad svými výtvory přemýšlí a dává jim hlubší smysl, proměňuje své sny ve skutečnost. Jo, a ta ženská, co mu pomáhá s administrativou, je úžasná. Škoda jí na takové nízké pozici. Ale kdo ví, možná po uveřejnění snímku povýšila.

plagát

Hanba (2011) 

Velice slibně vypadající snímek zcela nenaplnil má očekávání. I přes svou obrovskou atmosféru, v doprovodu atmosférické hudby, v hlavní roli s uhrančivým M. Fassbenderem a v neposlední řadě skvělou režií Stevea McQueena, film něco postrádal. Pro mne byl až příliš jednotvárný a nechávající diváka domýšlet si děj. Stále je však povedený, netradiční a pěkně syrový, čímž si své fanoušky najde. Mě prostě dnes nesedl, třeba příště.

plagát

Rodina je základ státu (2011) 

Pohled na Libora, kterého bravurně ztvárnil Igor Chmela, je možná více pozitivní, než by si zasloužil. Ale to je dobře, taky nevíme, jak to doopravdy bylo a co udělal. Jeho vztah k rodině je však citelný, bohužel, co udělal, již neodčiní, a tak se s tím snaží vypořádat v posledních hodinách svého života před téměř jistým odloučením od svých blízkých. Realističnost doprovázená dramatičností s několika málo náznaky odlehčení je přítomná během celého filmu, jeho spád však v druhé polovině ztrácí a je více zaměřen na delší dialogy. Scénář je trefný, někdy až moc, mohl by se jeden zděsit. Byť nerad, při oddělení české od zahraniční produkce, dosahuje tento film v mých očích vysokých kvalit a jsem za něj rád. Doporučuji.

plagát

Prci, prci, prcičky: Stretávka (2012) 

Když kapela zahlásí reunion, ne vždy pak bývá důvod k radosti, respektive zmrtvýchvstání nedopadá, tak, jak byste si představovali a interpreti za to dostanou akorát dobře zaplaceno. V tomhle případě však není třeba sklápět hlavu. Původní sestava je zpět a s ní i poměrně slušná komedie, jíž to kazí hlavně poslední dvacetiminutovka. Těžko by se to ukončovalo bez nějakých těch citových výlevů, vyřešení problémů a usmiřování, zřejmě by z toho vznikla podivná taškařice. Ale právě tyhle momenty a scénky, díky kterým si získaly diváky první Prcičky, si budete z filmu pamatovat nejvíce, zbytek je zbytečná vata, která bohužel pospolu moc nedrží. Trochu mi zde možná chyběl otravný Stiflerův smích, který jsme slyšeli naposledy u Svatby, ale je to právě/stále on, kdo tenhle snímek nejvíce vyzdvihuje. Snaha tvůrců se však cení, film pobaví a v případě dalších srazů partičce dávám zelenou.

plagát

Prci, prci, prcičky 3: Svadba (2003) 

Na první dva díly nedosahuje, ale i tak si udrží tříhvězdičkové hodnocení. Ale bylo to o fous. Nedokážu vysvětlit proč, ale přišel mi "nějákej divnej". Zřejmě těma absurdníma scénami, které byly někdy až moc přitaženy za vlasy. Stifler to nakonec se ctí uhraje.

plagát

Nedotknuteľní (2011) 

"Inspirováno skutečným příběhem" téměř vždy funguje. Nejinak je tomu i u tohoto francouzského dílka (možná i to, že to není produkt Hollywoodu mu přidává body). Jediné, co bych snímku vytkl, je ne zcela dotažena dějová linie s adoptovanou dcerou a následné zesměšnění jejího přítele (nevím, zda tomu tak bylo ve skutečnosti, ale přijde mi to příliš nadsazené). Jemnou výtku bych měl i k hudebnímu doprovodu, který je umně složen a někdy dokonale dokresluje atmosféru, na druhou stranu například Feeling good létací scénu kazí. Jinak, děj má spád, vážné momenty střídají vtipné a i z dramatických dialogů je většina šikovně odlehčena nějakým fórkem.

plagát

Tajné sesterstvo (2009) 

Zase ne až tak hloupý slasher, který je natočen svižnou kamerou, což mu přidává. Některé scény jsou efektní (kopce pěny z výřivky), některé to zase zbytečně potápí (uvíznutí v šachtě nebo třeba paní domácí s brokovnicí). Slečny jsou také oku lahodící a zabijákův motiv se dá překousnout. Tolik už ale nechápu Kylovo chování.

plagát

Dobrý syn (2011) 

Po technické stránce není tak povedený jako po té dějové. Když si člověk listuje bulvárními plátky, možná si život některých celebrit takto představuje, na druhou stranu se jim nemůžeme někdy divit, když si chtějí trochu orazit od světa před aparáty a v neustálé snaze o zachování si trocha soukromí. O to těžší pak může Váš život být, když do lásky ke svému synovi dáváte až moc a on je upnutý na Vaši osobu. Ještě, že si synek najde tak "milou" dívku. Ale, ten mladší klučina byl boží!:-)

plagát

Príliš mladá noc (2012) 

Možná škoda, že jsem neměl možnost zúčastnit se besedy s režisérem, jak píše boshke, film však pro mne tak zůstává naprostou zbytečností a plýtváním filmového materiálu. Možná jako absolventský snímek pro klubové projekce bych ho bral, ale uvádět ho do kin je moc. Bohužel jsem nenašel jediný smysl a hloubku, ani absurdita nebyla natolik absurdní a snímek už vůbec není kontroverzní, jak jsem se měl možnost před shlédnutím doslechnout. Doufal jsem, že se autor popere alespoň se závěrem, ale ten taktéž nechává značně otevřený.