Disk

V každé sekundě se Verhoevenův opus magnum vysmívá Lidicím do ksichtu.

Místy humorný a místy tragický příběh z dnešního Srbska, vysmívání se "většinovému mínění" a k tomu navrch ještě Ben Hur - taková kombinace se zase tak často nevidí. Konec je hodně silný, přesto však není prvoplánově dojímavý. Tleskám.

Možná ještě silnější emocionální zážitek než Rumble Fish, ale u obou filmů platí jedno - Matt Dillon má úžasně živočišné charisma. "Stay gold. Stay gold." Coppolův film si v žádném případě nezaslouží být ve stínu notoricky známého Kmotra a Draculy.

Normalizace si žádá nové hrdiny - pohraničníky, kteří bedlivě střežili naši hranici před narušiteli zvenčí. Černý vlk není bůhvíjaké dílo, ale dá se přežít docela v pohodě, za což můžou hlavně docela roztomilí pejskové (ve skutečnosti roztomilí vůbec nebyli, byli vycvičení klidně i roztrhat každého, kdo by se pokusil o útěk přes hranice). Ovšem dialog Radovana Lukavského s tlustým podřízeným o tom, že štěňata jsou tlustá, protože tlustý podřízený je nechal, aby se přežírala, to je skutečně nechtěný tah na bránici.

Krvavě zábavné.

Marná sláva, Vladimíra Menšíka, Jána Roháče a Karla Vlacha prostě nenahradíš. Zápory se ovšem najdou. Úlet zvaný Balet Československé televize a občasné soudruhování se dají odpustit, ale nedá se odpustit příliš mnoho záběrů na Jiřinu Švorcovou, Menšíkův závěrečný projev o tom, jak jsme minulý rok (myšlen rok 1977) udělali hodně práce a v tom dalším uděláme práce ještě víc, byl děsivý a závěrečná píseň (především v okamžiku, kdy se představily hrdinky ze Ženy za pultem) byla jednoduše otřesná. Nic to však nemění na tom, že to byl balzám pro duši.

Hrdě se hlasím k lembasové partě.

Disneyovská Popelka z roku 1950 mi přinesla skvělé potěšení a nefalšovanou zábavu. Parádní animace, skvělé písničky, roztomilé myšky, co chtít více. Slovenský dabing byl slušný, akorát myšky byly na můj vkus písklavé příliš. Ovšem nelituji.

Nejzábavnější Emmerich od... sakra, natočil ten chlap někdy něco zábavného? :D Nebudu si hrát na pozéra a řeknu pěkně nahlas, že jsem se bavil. Woody Harrelson byl boží, John Cusack výborný sympaťák, triky naprosto parádní, některé hlášky ("Engine... start!") ultimátní, vzyčený prostředníček a k tomu nejhloupější filmový konec všech dob ("Už nenosím plínky."). Jo a celou dobu jsem byl přesvědčen, že amerického prezidenta hrál Samuel L. Jackson, a on to byl Danny Glover! :O :D Rolande, jsi velký machr! Tady máš poctivou osmičku. :)

Pro mě obrovské překvapení, Tony Scott vládne. Dokonale přehledná devadesátková akce a tematické navázání na Coppolův Rozhovor (1974).