Marze

Producenti zjevně vyšli z předpokladu, že přepis stejnojmenné knihy Miloslava Švandrlíka, jíž se od 80. let prodalo na půldruhého milionu výtisků, zaručuje i divácký hit. Ale už nezkoumali, jestli se vůbec dá natočit a jestli za to stojí.

Luštitelé rébusů zbystří, protože ústřední podezřelý Keanu Reeves s chutí hraje hrubiánského nadsamce tak mimořádně odpudivého, až podle všech pravidel detektivky snad ani nemůže být vrahem. Spřádači romancí naopak znejistí, sotva to počne jiskřit mezi hrdinkou a nešťastným pozůstalým snoubencem: Greg Kinnear představuje pro vdovu-samoživitelku až příliš ideálního muže... Ale modelové obraty sympatií tu nejsou rozhodující, podobně jako lze filmu odpustit drobné nelogičnosti, trochu rozvleklé tempo před vypjatým finále i děkovné výlevy s dojemnými smyčci na závěr.

Kinsey představuje film inteligentní, zajímavý, vyrovnaný, nicméně nikterak novátorský. Condon vypráví tradičně, hlídá si pečlivě retrostyl i herce v čele s Liamem Neesonem, dlouho sbírá body smíchem, než si dovolí trochu sentimentu, zkrátka filmařsky uspokojuje, ale nepřekvapuje.

Zápletka je prostá: utíkají spolu z vězení. Všechno kolem zdržuje: ozvěny soukromé minulosti, dalekosáhlé spiknutí, spojenecké figurky od vlídného lékaře po ještě vlídnějšího muslima, uhlazené sadistické zlo moderního typu v podobě ředitele nápravného zařízení, kterého představuje Jim Caviezel. Plán útěku dává přednost staré dobré ruční práci všude, kde ho scénář k trikům vyloženě nenutí. A hned v úvodu se fanoušek  zatetelí blahem díky zjištění, že "Sly" čili Stallone se pořád pere tvrdě a typický hlas má posazený snad ještě níž než kdy předtím. Jeho hrdina předvede podle vzoru bondovek nejprve běžnou rutinu před následnou klíčovou misí, čili jeden z cvičných expertních útěků za pomoci kartonu od mléka, ale zároveň tak vyrobí dramaturgickou chybu: dlouho trvá, než se na scéně octnou oba hráči.

Hodinovou lhůtu na doručení výkupného film neúměrně nastavuje, zločinci jsou tak nápadně nenápadní, že by do stanice Můstek neprošli, a hlavně se inscenuje naprosto rutinní modelová situace: ať unesou vlak, loď, letadlo, autobus nebo metro, vždy následuje stejný postup. Kamera si vybere pár cestujících pro vypjatější mikroosudy – z nich se zpravidla rekrutují oběti. Tísnivé čekání lidí v tunelu se střídá s ruchem řídícího střediska, kde to vypadá málem jako v centrále letového provozu. Do věci se dále vloží podezíravý policista a prohnilý politik, zde starosta. Trochu se střílí, hodně křičí, panikaří, brnká na nervy a relativizuje zlo.

V kronice řádu rytířů, kteří po staletí chrání svět před temnými silami, filmaři našli vděčnou látku pro další standardní fantasy. K počítačovým trikům náleží pochopitelně formát 3D a předimenzovaná zvuková stopa, zkrátka ukrutný randál, nicméně nic vyloženě novátorského tvůrci efektů nepředvedou. Například Mooreová se vyloupne z trychtýře zvířených částic, pronese pár jedovatých výhrůžek, tu a tam někoho přiškrtí svým dračím ocasem, načež se v podobě saně vydá povětřím na svůj královský hrad v horách nad vodami. Pak už jen vítá posily a čeká, až vyjde rudý měsíc, který zlu nadělí mocnou sílu, zatímco dobro pořád putuje, zdržováno příšerkami všeho druhu. Vyskytne se tu například zlosyn pod ohnivým brněním, zákeřný Asijec v podobě obřího medvěda nebo slepý maxikrtek s dokonalým čichem.

Pravda, z americké centrály prosákl vzkaz, že studio počítá hlavně s cílovou skupinou chlapců od deseti do čtrnácti let, kteří milují počítačové hry na vojáčky, bez trojrozměrné projekce se do kina už nevypraví, vědí, kdo jsou to nindžové čili speciálně vycvičení japonští bojovníci. A hlavně tráví dětství s figurkami firmy Hasbro, představujícími příslušníky armádní elity. Willis zosobňuje skanzen vysloužilců, kteří však v nouzi nejvyšší dovedou ještě nepříteli, jak s gustem prohodí, "nakopat zadek". Ovšem na penzisty se nesmí spěchat, pročež se celá první hodina filmu obejde bez hvězdy. Hluboce nepůvodní scénář založený na zásadě, že kdo dlouho žvaní, bude vzápětí zastřelen, nejprve nechá v zákeřné pasti celou speciální jednotku pobít. Přežije pouze účelově vybraná parta: silák Dwayne Johnson, fešák D. J. Cotrona, kráska Adrianne Palicki. Když trio zjistí, co divák dávno ví, tedy že zlosynové tentokrát přímo z nejvyšších pater Bílého domu hrozí celosvětovou jadernou zkázou, jdou si pro pomoc k Willisově důchodci. Takže teď to konečně začne? Chyba lávky. Veterán poskytne krátkou radu a znovu se vytratí, až ve finále své následovníky osobně vyzbrojí a vyrazí do bitvy s nimi, leč hrubou práci jim přenechá. Záchranné lano, které snímek nakonec vytáhne k průměru, přijde odjinud, od výškového baletu, jak by se daly popsat souboje nindžů "létajících" mezi vysokohorskými štíty. Utkví v paměti coby jediný originální prvek, jejž nevymaže ani hlučný spojenecký orchestr tvrdé muziky a štěkající střelby, ani střih tak zběsilý, že je na plátně nepřehledno. Úlevně.

Protože z novinky Jeana-Luka Godarda na festivalové předpremiéře v Jihlavě publikum houfně odcházelo, distributor požádal novináře, aby opatrně diváky připravili na to, že s režisérem se mezi jeho slavným debutem U konce s dechem a Socialismem něco stalo. A co se stalo? Ztratil soudnost.

Teorie všeho nese všechny znaky solidního britského životopisu plus jednu kuriozitku. Vznikla totiž podle knihy Jane Hawkingové, první manželky vědce a matky jeho tří dětí, takže i ve filmu se dere ke slovu její pohled; trochu úporná sebeobhajoba moderní světice, jíž se nikdo nemůže divit, že si po letech oddané služby ochrnutému géniovi našla jiného (a Hawking jinou). Nicméně síla osobnosti, již Eddie Redmayne od svého hrdiny přejímá i vysílá, vzdor jeho fyzickým limitům odsouvá Hawkingovu partnerku na druhou kolej.

Jakkoli je rozdroben mezi rozličné vlivy, aby uspokojil všechny divácké skupiny, nejsilnější položkou Kingsmana zůstává jeho styl. Naopak nejslabší je, ostatně jako v každé bondovce, tuctová zápletka, ve které nechybí šílený zlosyn s úlisným šklebem, nenápadný zrádce ve vlastních řadách, prohnilí milionáři a touha po ovládnutí světa.