MTB

Dvě hodiny čekání na něco, co nepřišlo - dvě hodiny marnosti. Zbylých dvacet minut už jsem nedokoukala, byla by to jen další ztráta času, protože jak to skončí, bylo divákovi prozrazeno hned na začátku. Neskutečně utahané, rozvláčné (utahanější byl snad už jen Křižáček), děj rozplizlý, ani skvělý Vojta Dyk to nezachránil. Moc nechápu, jak něco takového mohlo získat Českého lva, asi, nemáme nic lepšího a to je hodně smutné.

Netradičně pojatá, poetická pohádka - jak už zde bylo řečeno, Jan Budař zde projevil mnoho svých talentů a rozhodně to nebylo ke škodě filmu, naopak. Princ mamánek je velice zdařilá pohádka, i když cílovou skupinou asi nebudou úplně nejmenší děti. Jediné, co mi na pohádce trochu vadilo, byly ty dvě ušmudlané čarodějnice. V dějové linii je klidně mohl zastoupit jeden nepoctivý hospodský a nic by se nestalo, avšak chápu, že když se pro natáčení využil interiér v Dětenickém areálu s názvem "Šenk u dvou čarodějnic", tak tam Budař ty dvě šmudly nějak zakomponovat musel. Kdo byl někdy v Dětenicích, nemohl nezaregistrovat skrytou reklamu. To mi však nijak nevadilo, protože to bylo uděláno vtipnou formou, jen těch dvou šišlavých čarodějnic tam mohlo být trochu méně. Naopak velké pozitivum filmu je hudba, kterou Budař zvolil naprosto geniálně a jako milovník opery oceňuji jeho výběr. Rovněž velmi kladně hodnotím výběr herců v hlavních rolích. Zkrátka film má mnoho pozitiv, takže ani ta jedna drobná vada mi nezabrání hodnotit pěti hvězdičkami; film jsem si velmi užila a rozhodně ho někdy zopakuji.

Na poprvé nic moc dojem, ale po druhém shlédnutí už vykrystalizovaly všechny kvality tohoto filmu. Spíš než pohádka pro malé děti jde o fantasy film pro dospělé a větší děti, ale moc milý a krásně natočený. Výborné herecké obsazení, krásná hudba, krásné záběry přírody, hezký příběh, zkrátka vše namícháno tak akorát. Rozhodně doporučuji.

Velké zklamání!!! Film je přesvědčivým důkazem, že překonat Václava Vorlíčka a Libušku Šafránkovou je zhola nemožné, ani naděje, že se jim někdo alespoň přiblíží není příliš pravděpodobná. Když to stručně porovnám, tak představitelka popelky nepůsobila jako mladičká křehká dívka, která se při tanci lehounce vznáší jako obláček, ale vypadala spíš jako statná vikingská žena v plném květu, princ byl od pohledu velký jouda bez charizma, dialogy byly hloupé, celý film (včetně dialogových scén) byl podbarven hudební kulisou, která ve výsledku působila velmi rušivě a ačkoliv se scénář dost striktně držel české předlohy, konec byl zcela překvapivý ve stylu amerického kýče. Možná lidé v ostatních částech světa českou popelku nechápou, ale mě se prostě líbí a žádné jiné zpracování ji nemůže překonat. Už se těším, až si o Vánocích spravím chuť po tomto moderním kýčovitém hnusu, který už nikdy nebudu opakovat.

Pro mě je tento seriál velké zklamání, od začátku do konce rozvláčný, děj plytký bez pořádných akcí, špatná návaznost mezi jednotlivými díly (vždy mezi tím uplyne několik let, takže souvislosti snadno unikají), zkrátka nuda, nuda, nuda! Nechápu, jak mohl získat 80%, za mě maximálně 40% a to ještě se zavřenýma očima, asi nejsem ten správný "fajnšmekr". Chyběla mi akčnost, napětí a překvapivé zvraty ze Hry o trůny. Divák pořád čekal, kdy se děj konečně rozjede, najednou tu byl poslední díl a nic. Také mě v poslední době trápí otázka, proč se v každém soudobém filmu nebo seriálu musí alespoň několikrát a alespoň  čtvrtinu času dramaticky rodit? Ani tento seriál takových scén nebyl ušetřen. Asi je to nějaký filmový trend 21. století? Opravdu je to tak divácky zajímavé, nebo jen já jsem "nenormální"?

Mám za sebou celé dvě řady a i přes poctivou snahu si seriál upřímně oblíbit, nakonec musím přiznat, že opravdu nechápu, kvůli čemu přišel k tak vysokému hodnocení. Každá další epizoda mě stále více utvrzuje v přesvědčení, že je to - jak to říct slušně - fakt zhovadilost. Opakovaně ve mě evokuje vzpomínku na Vetřelce, "kultovní movie" osmdesátek a stále čekám, kdy neznámá příšera vyhřezne některému z hrdinů z hrudníku či jiné části těla. Naprosto odpudivě působí Winona Ryder coby histerická matka, která v každém dílu afektovaně vychyluje a ječí. Ačkoliv za to chudinka nemůže (má to ve scénáři), myslím, že jí začínám nesnášet a bude mi chvíli trvat, než tu averzi vůči ní vytěsním. Pokud bych měla najít na Stranger things nějaké klady, tak snad jedině herecké obsazení hlavních dětských hrdinů a to je žalostně málo na to, abych ztrácela čas sledováním dalších řad takového paskvilu.

Z nedostatku jiné činnosti za dlouhých zimních večerů v nové éře karantén a covidových opatření "jedu" tento seriál už po druhé. A světe div se - ze dvou hvězdiček jsem změnila hodnocení na tři. Asi byl vytvořen nový žánr s názvem "česká telenovela". Když ho teď sleduji po druhé, nezdá si mi to už tak uhozené - asi jsem uhozená já. Je tam prostě všechno, co tam má být a všeho akorát: krásné prostředí, krásní mladí lidé, výborní herci, láska, padouši a potvory, napětí, scény humorné i dojemné a vtipné hlášky. Při druhém sledování už jednotlivé postavy nejsou jenom černobílé: u klaďáků jsem objevila i drobé vady, stejně jako záporáci nejsou skrz naskrz zlí - prostě se mi najednou všichni jeví tak nějak lidštěji. Ačkoliv to jistě není primárním cílem seriálu, oceňuji i to, že tam občas zcela spontánně a bez obalu zazní kritika různých skutečností, např. politiky, byrokracie, činnosti našich soudů, stavu zdravotnictví. Nějak nemám potřebu na tomto seriálu hledat negativa, patří mezi tzv. "oddychovky" a jako diváka mě neuráží.

Seriál, který neurazí, ani příliš nenadchne. Spojení lékařské a vojenské tématiky je příjemným oživením již trochu zevšedněného konceptu Ordinace v růžové zahradě, Modrého kódu a pod. Soudný divák asi pochopí, že někdy je to v případě oblastní severočeské nemocnice tak trochu scifi, ale seriál je třeba brát v rámci daného žánru jako oddychovku nabízející nenáročnému divákovi dobrý konec každého dílu.

Film jsem sledovala jedním dechem od samého začátku, za mě nemá chybu. Napínavý děj, romantická zápletka, zdařilý scénář, skvělá kamera a to vše podtržené ještě nádhernou hudbou. Film překvapivě neměl typicky ruské zakončení příběhu (nenaplněná láska), které jsem očekávala, takže kapesník zůstal suchý - ne že by mi to vadilo. Víc nebudu prozrazovat, opravdu stojí za shlédnutí (i opakovaně).