Jehova

Po snímku Priťjaženije jsem na Vtorženije šel trochu s obavami, avšak nakonec jsem vůbec nelitoval. Jestliže v prvním filmu byly triky zhuštěny do několika prvních minut, pokračování je na ně daleko bohatší. Mnohem lepší byl i scénář a prakticky zde nechyběla hluchá místa. Oproti Priťjaženiju je zde omezena (nikoliv eliminována) romantická linie a důraz se klade na linii vypořádání se s mimozemskou entitou, která k dosažení svého cíle neváhá využít elektronickou stopu lidstva, přičemž cíle této entity ani nejsou proti lidstvu jako celku zaměřeny.

Po posledním ruském počinu v daném žánru, který jsem měl možnost uvidět (Priťjaženie), jsem šel do kina s poněkud neurčitým očekáváním, avšak výsledek mě příjemně překvapil. Zajímavý a svižný děj bez větších hluchých míst speciální efekty na úrovni a dobře servírované napětí podtržené několika dějovými zvraty. Chybělo snad jen trochu podrobnější vysvětlení motivace "zrádce" koloniazační civilizace. Díky ne zcela jednoznačnému zakončení film trochu připomíná některé z epizod seriálu Krajní meze, včetně určitého morálního poselství.

V jedné rovině docela zajímavě pojatý příběh prázdnin jedné lehce asociální dospívající školačky, která se v oceanáriu seznámí se dvěma v moři narozenými výrostky. Ve druhé rovině tu pak jde o propojenost moře, Vesmíru a života, který se na Zemi dostal právě odtud. Závěrečná část mi trochu připomemenula 2001 Vesmírnou odysseu, nebo Star Trek - film. Hezká animace, dobře padnoucí soundtrack a absence otravných postav.

Ohlédneme-li se od drobných historických nepřesností, které ale, vzhledem k tomu, že se nejedná o dokumentární seriál, nejsou zase až tak podstatné, tak se jedná o docela povedený špionážní seriál, který se v obecné rovině od reálných historických skutečností neodchyluje (personální složení rezidentuy, nedůvěra k Sorgemu ze strany sovětského vedení, neochota vyměnit ho za japonské vězně, apod.). Vzhledem k tomu, že ani dnes není přesně známo, jak došlo k prozrazení celé skupiny, měl režisér v tomto směru volnější ruce. Jediné, co bych vytkl byl herecký výkon herce, který ztvárnil hlavního hrdinu - Domogarovovův Sorge rozhodně nevypadal jako života si plně užívající skutečný dr. Sorge a připomínal spíše hlavního hrdinu ze 17 zastavení jara, SS Standartenführera Stirlitze. Chvílemi se dokonce zdálo, že Domogarov svoji roli dostal za trest. Hra ostatních herců, zejména pak Šion Nakamaru a Osamu Jamamota, celkový dojem výrazně zlepšila.

Vypadá to, že Die neue These je pouze animačně mnohem lépe propracovaný remake původního 110-dílného seriálu, kterému dějová linie plně odpovídá (12 dílů Die neue These odpovídá 15 dílům původního seriálu). Odlišné je zde to, že jsou některé události odvyprávěny z jiného pohledu a jiné (možná méně významné) upozadněny. Vzhledem k rozsahu dějové linie je samostatné hodnocení pouze těchto 12 dílů složité, ne-li nemožné. Pokud se ale bude i tento remake držet původní knižní předlohy (a zatím to vypadá, že se jí drží detailněji, než původní série), bude se jednat o skvělou podívanou, ve které se propojí vynikající scénář s moderní animací. Kromě animace se Die neue These od původní série liší i v dalších věcech, z nichž asi nejpodstatnější je soundtrack: skvěle vybrané úryvky z děl klasických autorů, které dle mého názoru, výborně podbarvovaly jednotlivé scény, byly nahrazeny bezduchými minimalistickými melodiemi. Možná to nebude vadit těm, kdo neměl tu čest vidět původní seriál, avšak z mého pohedu se jedná o mínus. Další změnou je výrazná redukce role vypravěče, který v původním seriálu komentoval situaci a uváděl ji do širšího vojenského a historického rámce. To je jen velmi částečně kompenzováno odlišným odvyprávováním některých událostí. Dalším mínusem oproti původní sérii je absence mapy známého Vesmíru. Možná se jedná o detail, ale s mapou divák získá bezprostřednější představu o rozložení jednotlivých subjektů a vztahů mezi nimi. Protože jsem viděl všechny předchozí seriály a filmy LOGH, měl jsem docela obtíže s rozeznáváním nově nakreslených tváří většiny postav (to je ale asi jenom můj prolém - jde o zvyk). A pokud jde o celkové hodnocení, nelze nehodnotit kladně. To, že seriál obsahuje opravdu velké množství postav je vzhledem k zamýšlenému rozsahu nevyhnutelné. Kromě toho, s omezeným množství postav by sága takového formátu vypadala nepřesvědčivě. Za obrovské plus považuji také to, že se ani o jedné hlavní postavě nedá říci, že by byla černá, nebo bílá, což jim dodává na realističnosti (hlavními postavami se přitom nemyslí pouze ústřední dvojice, ale širší okruh cca 20-30 osob). Příjemným osvěžením také je, že zde neexistuje primitivní souboj mezi dobrem a zlem, kterým je současná i minulá (obzvláště americká) produkce doslova prosycena. Jedná se spíše o souboj zkorumpované demokracie s osvícenským absolutismem - a to je i ústřední myšlenka celé ságy. Zatím 4*. Uvidíme, co bude dál...

Film vychází ze skutečné události, kdy bylo kvůli různým zájmovým třenicím mezi podniky a s nimi spojenými sovětskými ministerstvy zakázáno odvézt tanky T-34 z výrobního závodu v Charkově do Moskvy k prohlídce nejvyššími představiteli vlakem, což hlavní konstruktér obešel tím že se dvěma prototypy přejel po vlastní ose. Na tento základ je navěšeno několik smyšlených příběhů, jejichž uvěřitelnost je v některých případech minimálně diskutabilní (jejich rozuzlení mnohdy působilo až komicky). Celkově je ale film "koukatelný" a má dobrý spád.

Očekávání, která jsem měl tento film rozhodně nenaplnil. Problém ani tak nebyl v poněkud nepřesvědčivých hereckých výkonech, jako spíše v faktografických nesmyslech. Vyhlazovací tábor Sobibor ve filmu vyznívá velmi komorně, vězni vypadají, jako by byli dobře živeni a obecně zde panuje nezvykle benevolentní režim (volný pohyb po večerce Němci většinou neřeší, v mužské části tábora se volně pohybují ženy, vězeň, který třídí šperky si klidně jeden sebere a ještě se s ním před všemi promenáduje, apod.). Na druhou stranu, samotný příběh (příprava k útěku i útěk samotný) je dle mého názoru zachycen věrně a faktografická data na závěr dokreslují atmosféru doby. Jako mínus bych ještě zmínil absenci titulků, které by v tomto snímku byly daleko vhodnější, než simultální překlad do ruštiny - herci zde hovoří výhradně jazyky národností, které představují (viděna originální ruská verze).

Nechápu, co se na tom filmu pokryteckým černoprdelníkům z RPC tak nelíbilo. To že byl Mikuláš II taky jenom člověk? Jestli se skutečná Matilda jenom trochu podobala herečce, která ji ztvárnila, tak ho docela chápu... Kromě toho, nepřijde mi, že by ve filmu byla Ruská říše vykreslována jako země šibenic, alkoholismu a smilstva, což RPC filmu vytýká. Nic z toho se tam téměř nevyskytovalo.

Seriál mapuje život nejstaršího syna Josifa Vissarionoviče Stalina s akcentem na 30. až 50. léta 20. století. Příjemně překvapilo jak poměrně věrohodné vykreslení dobových reálií a snaha držet se historických faktů (byť ne vždy se to zcela podařilo), tak i herecký výkony. Obzvláště pozitivně hodnotím obsazení hlavní role Gelou Meschi, jenž je díky svému rusko-gruzínskému původu pro roli Vasilije Stalina doslova předurčen.

Tak nevím, co si mám o tomto filmu myslet. Na jedné straně tu máme skvělé technické zpracování, ale na druhé straně příliš mnoho nepotřebné fikce, která tu být nemusela, protože už samotný průběh záchrany stanice kosmonauty Džanibekovem a Savinnych by byl materilál více, než dostačující. SPOILER Ve skutečnosti stanice nebyla poškozena vesmírným odpadem, ale důvodem jejího odmlčení byla chyba pozemního personálu. Vrcholem všeho byl požár lodi Sojuz, ke kterému ve skutečnosti nedošlo. Naopak, na výbornou bych hodnotil scény s přistáním Sojuzu u stanice a s problémy s rozmrzlou vodou. Ve srovnání s filmy Gagarin: pěrvyj v Kosmose a Vremja pěrvych je zde patrný největší odklon od reality. Není divu, že se skuteční protagonisté (Džanibekov a Savinnych) od snímku distancovali!