LuckyK

Vždycky jsem z toho měl jemnou depresi, z toho, jak byl ten větší zlý. Ale reálně to vystihlo život a charaktery.

To co osobně oceňuji nejvíce, kromě nápaditého konceptu, jsou opravdu reálné exteriéry, kdy se vyjímečně Miami natáčelo opravdu v Miami.

Pocit zoufalství mne z toho opravdu přepadá, především po stránce obsahové a formální a herecké. Ale plus musím filmu dát za to, že to že je celkově o ničem a prázdný, je vlastně přesné vystihnutí reálného života v Praze, obzvlášť pro náplavy. V tom byl ten pocit z filmu velmi přesný a sugestivní, až moc. A ty zoufalé postavičky, to bylo až moc velké panoptikum. Takový divný sociologocký vzorek divnousů není snad ani v Praze, i když...Každopádně, alespoň doufám, že snad dva ze tří chlapů nejsou homosexuálové:). Pardon.

Jako krátká televizní insence na neděli dobré, ale jako celovečerní film? Žádný děj a tak banální dialogy. Kraus si vyloženě musel dělat srandu s tou svojí amatérskou nepřirozenou deklamací textu, to nemohl myslet vážně, tak špatný herec snad není. A najednou konec, z ničeho nic a ...nic.

Asi nejsem schopen moc rozlišit kvalitu první a další řady. Pro mne velké zklamání. Nějak nechápu tu oblíbenost. Připadá mi to velmi amatérské, jak herecké výkony, tak režie. Jako když ochotníci či neherci se hrají na herce. A je to takové celé dětinské a naivní, i v kriminálních či akčních scénách. Prostě mne to vůbec neoslovilo. V porovnání s vynikajícím režisérovým seriálem jako Dobrodružství kriminalistiky nebo Panoptikum města pražského je to jako nebe a dudy.

K tomu se dá těžko něco dodat. Nádherné uchopení knihy, které je lepší než ona samotná. Taková studie charakterů, která jen dokazuje, že je opravdu těžké rozeznat, kdo je normální a kdo ne. Kdo by měl být zavřeny a kdo by měl být na druhé straně mříží. Marný boj jednotlivce proti režimu, drtivému celku, kdy výjimečný člověk nemá šanci a průměrní ho vždy zničí. Co dokáže jeden člověk s charismatem a vášní!

Tohle že je spaghetti western?!!! Dokonalé propojení syrovosti a krutosti divokého Západu s evropskou hloubkou a romantikou. A ta hudba!!

Nebylo to určitě zklamání. I když tam byly značné scénaritické nesrovnalosti a lišilo se to od románu, tak to právě prospělo filmu, že byl více uměřenější a civilnější než kniha. Herci byli také spolehliví, až na hlavního hrdinu, který prostě hrát neumí. Architektonická stránka byla zachycena pěkně, obzvlášť závěrečná scéna, ale skoro každá z těch staveb má ještě pohledy, z kterých se dalo snímat, především letecké. Mysteriózní nálada chyběla, ale jinak se tam Urbanova atmosféra docela dostala.

Cooltovní seriál, ke kterému mám nostalgický vztah. Užijete si ale jen dvojsmysly v angličtině v originálním znění. Spank the Monkey rules!

Výjimečný okamžik, kdy islandský film zklamal a nebyl svělý.