Seffi

Barbie je charakteristika USA. Debilové s hnusným pivem. 20%

Tohle bylo krutopřísný vymítání jednoho z nejmocnějších démonů z pekla, dokonce samotného krále pekla, který byl tak mocný, že aby si mohl hrábnout na prsa nějaký ženský, tak musel posednout malého kluka a prohrábnout kozy jeho mámy. Potom se nesmírně soustředil, aby ukázal svou nadřazenost a až z paty vytáhnul tu nejmocnější pekelnou sílu a otočil s ní křížkem na zdi. Wau. Taková mocnost by rozhodila pantofel i samotného Satana. Pak nastal nepovedený pokus o posednutí špekoprýsta, který ho nakonec přemohl obyčejnýma pobožnýma kydama, i když by ho podle mě mohl v klidu umlátit s tím svým mopedem. No nic, tak díky za plochodrážní invence a jateční soft přízemnost. 30%

Děj se odehrává ve světě, který představuje samotný život a ve kterém žijí různé bytosti. Zde jsou vyobrazeny jako chlapec, krtek, lišák a kůň. Všichni jsou rozdílní, každý něco zažil, každý má své slabiny. Chlapec je osamělý, hledá domov. Krtek je malý, nevidí, ale pro život je důležitý. Lišák je plachý a morous, protože mu život ublížil. Kůň se stydí za to, že je jiný než ostatní koně. Mezi sebou si povídají o životě. Není to filozofování, ale spíš takové rady do života. Například kůň řekne, že se nebál požádat o pomoc. Z toho je jasné, že je tato hláška namířená na lidi, kteří se bojí o něco požádat. Když dostanete od života facku, oklepejte se a jděte dál a nezůstávejte uzavření jako lišák chycený do pytláckého oka. I když se vám ostatní smějí, roztáhněte křídla a leťte za svými sny. Chlapec hledá domov, ale neví, kde je. Domov je všude tam, kde se máme dobře. A tak dále. Na každého tenhle příběh bude působit jinak, a každý si ho vyloží podle sebe,  podle toho jací jste, jak přistupujete k lidem a oni k vám a co všechno jste v životě zažili. Někdo se v tom třeba vůbec nepozná a nic mu ten příběh nedá, a někdo se zase uvidí ve všech zvířatech. Takový je prostě život. Jak praví kůň: "Pravdou je, že všichni tak trochu improvizujeme." 85%