pold

Zezačátku mi vadilo, že tenhle film fakt smrdí korunou plus taková ta "artová pozéřina", ale nakonec je to celkem slušně velké divadlo. Určitě existují horší způsoby jak na sebe upozornit. A taky se nemohu zbavit srovnání s fight-clubem, tak nevím kdo koho nakonec vykrad.

Skvost. Naštěstí to nezabili takovou tou trapnou sebeparodií, která by sem fakt nesedla. Je tam vše co tam má v dobrém filmu být, hlavně motorovka dostala konečně prostor který si zaslouží. Sharknado je skvost i přes určité nedostatky dané malým rozpočtem, s pořádným rozpočtem by to byla filmová událost roku. Navíc konečně Ian Ziering dostal prostor který si zasloužil. Teď si zkuste představit Iana ve všech trhácích namísto DiCapria - bomba, co?

Vezměte to špatné z bondovek, takové ty nepovedené přehnané scény, bez bondovského nadhledu. K tomu trochu indianadžounsovské trapnosti. Přidejte do vrcholné debility vycizelované akční scény, a pokus o kozatej efekt kterej nevyšel (poskakující megakozy nemaj vypadat jak z molitanu, a nepředváděj se v černým nátělníku). Vše se doplní Craigem s výrazem žáka zvláštní školy, a scénáristickou genialitou překonávající řadu konspiračních teorií. Voila - ale ne, ještě půl koktejlu chybí, takže dolít až po rysku průjmem, protřepat, nemíchat, a je to tady.

Nesmyslná jednání postav a nesmyslné propletence se vrací do popředí. Nevím proč scénárista stále potřebuje při každém budování někam postavit Winnickovou s lopatou a od hlíny. Úpadek seriálu pokračuje, obávám se že ho čeká stejný osud jako GoT, tedy rozpliznutí do vykonstruovaných motivací a zápletek bez jakékoli logiky. Jediné co je stále důvodem to sledovat - přesdržky a bitky stále stojí za to.

Po krátkém vzepětí se to vrátilo opět k telenovele, kterou je to v podstatě od počátku 4. řady.

Děs. Moriarty jako exaltovaný afektovaný blbeček, to bylo příšerné, ale pokud nešlo o něj dalo se na to nemyslet. Sherlock na heráku byl dost hrůza, ale tenhle konec který zjevně spáchal scénárista na toluenu je moc i na mně. Směšné, trapné, divné, jeden nelogický zvrat na sílu za druhým.

Takovej příjemnej oblbovací odvárek, dvakrát vylouhovanej 1984 řízlej půlnapůl farnheitem, dochucenej kapkou hodně vyvanulýho matrixu. Vidět se to dá - a to je vše.

Extrémně tupá, pozérská slátanina, jejíž celý děj a poselství se dá shrnout jednou větou: jojo, bejt tak teplej černoch z předměstí, to by byl život. Pseudoscénárista a nerežisér Jenkins pravděpodobně i ve své ultimativní neschopnosti tušil, že to stačit nebude, tak přihodil jako bonus scénky s honěním péra, aby si dodal punc skandálnosti (zjevně netušil, že dnes si honí už i příšerky v animáčích). Nemám nic proti černochům ani homosexuálům, ale proti tomuhle filmu tedy ano. Jestli je na takovýhle "dílo" někdo zvědavej, tak by mě fakt zajímalo kdo... Tohle se musí hnusit snad i černošským aktivistům.

Burianovo trapné pitvoření a skřehotání.

Nechytlo mne to, nedokázal jsem to dokoukat. Už jenom absurdita "vem si mně, je to jenom jako", je natolik debilní, aby to zabilo jakýkoli film. Kladně hodnotím jen titulní song.