Ještěřák

Příjemné dějepisné opáčko z dílen BBC, tedy těch nejpovolanějších, kteří nemusejí šetřit na blbostech. Obsazení Boba Guntona (proradný ředitel shawshankské věznice) do úlohy pana Roosevelta shledávám velice miloučkým. 80% (viděno již vše).

O UFO se dá fantazírovat i na úrovni. Pro všechny klamané zvědavce, jejichž tematická zvědavost nezačíná a nekončí u MEN IN BLACK nebo THE X-FILES, přinejmenším k zamyšlení. Nic radikálního a zároveň seriózního zde přirozeně odkryto nebude, neboť se jedná spíše o komplexní studii jednoho badatele, ale to nikdo soudný a tematiky znalý ani nemohl očekávat.

Dramedy silná na obou koncích, ale protože ji točil Reitman, nedivím se. Šukání není pro děcka! ___ Jsem moc zvědav, ba koušu si přímo své pečlivě udržované nehty, co vyvede a jak se vyvede Ellen Page po boku Di Capria v Nolanově INCEPTION. Jo a taky to má hrozně cool pastelkářský úvodní titule. (75%)

Je vidět, že Scorsese se audiovizuálně doslova vyřádil jako nikdy předtím ani potom. S kamerou, se speciálními efekty, s hudbou... Příběhově je KUNDUN ale vlažný a celkově mnou prosvištěl sice příjemně, ale úplně bez emocí. Já se kochám rád, jenže tohle je vyloženě lyrická záležitost, pro něž asi nejsem stvořen. (60%)

Ach ty ohníčkové filmy. Člověk ví, jak se plus mínus autobus budou vyvíjet, ale stejně na ně chce čumět znovu a znovu. Už samotný název BACKDRAFT vypadá napínavě a strašidelně a mnohé momenty v Potvorou ukořistěných budovách to jen potvrzují. Renomé filmu ovšem dost citelně poškozuje závěr v té chemičce, dějiště velepřehnaného (ano, i na biják o hasičích) patosu, podivných žabomyších hašteřenic a asi jediný místo na zemi, kde hoří snad i voda. Dvakrát škoda, protože i ta linka na pozadí s De Nirem a jeho oblíbeným úchylným žhářem měla hodně hodně do sebe. *mlsný pohled* ___ Čistý *** a nahoru nehnu ani o píď.

No, jestli se mi něco z východní kinematografie zamlouvá, pak jsou to právě horory, s nimiž se rozhodně neseznamuju skrze pochybné americké remaky; Američani ať si raději točí svoje národní mýty. Některá ryze východní klišé (smrt oblíbené vedlejší postavy, když to nečekáte; zdánlivý konec následovaný další překvapivou, obvykle ne příliš milou událostí) se mi celkem zamlouvají, uvidíme, co budu říkat tak po dvacátým hororu made by šikmovocí. JIAN GUI, stejně jako mistrovský RINGU, vás zdařile provede jistými staršími a bolavými událostmi, které naneštěstí ještě tak úplně nepřebolely. S tím rozdílem, že v RINGU stačí Sadako a spol. jen na vteřinku vidět a už poslušně hnědím kalhoty, zatímco JIAN GUI je slabší a tak si musí pomáhat širokou paletou lekaček, které (alespoň u mě) jedou mrchy na jistotu. Též zamrzí, že ve srovnání s hlavní hrdinkou působí ostatní herci víceméně jako takoví komparzisti.

Poťapané sedliacké horůrky z téhle veselé série jsem neviděl asi tak 10 let, nicméně vždycky jsem byl rád, že podobný undergroundový hňupárny vznikaly...

Líbilo se mi to, NICMÉNĚ. Že se příběh v hororu nemá moc žrát, s tím můžu docela spokojeně žít. Když mu ale nevěříte nos mezi očima, pak už to jistý problém je. Přesně toto je achillovou patou ORCA: KILLER WHALE (mimochodém též vyloženě průměrně zahraného - zaujal mě však ten indián) plného naivních, imbecilních a vysoce patetických rozhodnutí. Zároveň je však film smutně krásnej, disponuje poctivou Morriconeho hudbou a konec, ač z pohledu zdravého rozumu nepochopitelný, nelze než vynachválit. Jako by ta přechytralá & pomstychtivá kosatka (biologům se teď asi v kapse otevírá pořádná kudla) chtěla tý žábě, co zbyla, říct: A teď jsme si, paninko, kvit. Newfoundland je krajně ujeté místo pro život. (3.5*)

Poměrně švarné béčko, ačkoli mám pocit, že už je na světě věcí podobného ražení, jejichž banální příběhy bych byl většinou s to naškrábat už v hodinách slohu na základce, až až. Clancy Brown (Byron Hedley ze SHAWSHANKU) a Sean Connery v zajímavých rolích; Roxanne Hart zase nápadně připomíná Meg Ryan v DOORS. No a hudba Queenů jen dotíná hřebík na hlavičku tohoto rozkošného filmového mišmaše. ___ P.S. ta kulisa z finálního souboje je fakt nápadná a trikařsky hrozná.

Tři se mi tomu moc nechce dávat, ačkoli je to relativně dobrej film s X dobrými a pár velmi dobrými gagy, akorát fakt s moc moc zle podělaným koncem, kdy jsem od trapnosti tak tak že nevyoperoval SVÉ srdce. A kde že (jak jinak než absolutně šíleného, tedy výborného) Atkinsona zradí jeho narkolepsie jsem věděl už v momentě, kdy si dopřál prvního šlofíka ve stoje. Na scénách s ním jsem vysloveně ujížděl, na ostatních už méně, no budiž, hlavně že deštivé páteční odpoledne bylo čímsi zaplácnuto. Anyway, grrr na druhou, ten konec nikomu a ničemu neodpustím! Aspoň že se vysvětlilo, proč je do jisté doby tak svěží crazy komedie zde nemilosrdně ocejchovaná modrou kůstkou.