MrKrahujec

Možná to není na úplně plný počet, ale tohle je zápletka, za kterou by se nemusel stydět ani Ladislav Fuks! Těch pár šmouh na kráse je trochu pomalejší rozjezd, než se ukáže, co všechno má pro děj význam, tak jsem se skoro i nudil. Jistěže ve střízlivé skutečnosti by ten hlavní hrdina přece jenom jednal asi trochu jinak, ale to by ve filmu snížilo napětí, takže je to odpuštěno. Jako celek je totiž ta fabulace na jedničku. Musím taky uznat, že v roli oběti bych někdejší protagonistku geniálního filmu "Svedená a opuštěná" rozhodně nepoznal...

Tenhle film by vlastně ani nemusel být tak špatný, ale pan Němec bohužel příliš častokrát ucukl. Chápu, že se ve výsledku lekl toho, natočit smrt Sternenhochova novorozeného syna opravdu tak, jak ji Klíma popsal, ale nahrazovat to nějakou pouťovou dvouhlavou figurínou... to už sráží úroveň někam ke Kabaretu u dobré pohody. Dále Vilém Čok se na hlavní roli sice dokonale hodí vizáží, ale s tím hereckým talentem je to prostě slabší, navíc mu ani režisér nepomohl tak, jak by mohl (zcela zbytečně zpackaná scéna první audience knížete u otce Daemony). Pořád jsem si tak musel představovat, jak by tuhle roli asi zvládl třeba David Vávra, který by obličejem vyhovoval stejně dobře a postavou i talentem mnohem lépe. Bolek Polívka se tady se svou rolí minul dokonale, ale to není až tak jeho vina, s touhle postavou, jak je popsaná v předloze, opravdu neměl společného absolutně nic. Co tedy zbývá? Minimálně Chýlková, která padla Klímovi do noty přesně, ta je velkým plusem. Vyhovoval i pan Landovský, překvapivě i Bartoška a Abrhám, který snad jako jediný hrál opravdu zcela "Klímovsky". K mému ještě většímu překvapení se povedlo i použití žižkovského vysílače, jehož obludnost a šerednost tím získala nečekané vysvětlení. Prostě asi takhle - tohle by byl docela slibný nácvik, ale na skutečné zfilmování tenhle geniální román ještě čeká. A diváci s ním.

Na začátku možná trochu nesrozumitelné, chvíli trvalo, než se jasně vyjevilo co, kdo, kde a jak. Nejvíce oceňuji neiluzivnost, téměř nikdo tam "nepřehrával", ani neumíral pateticky. Snad první vážnější pokus o jakousi gangsterku, jaká by byla doopravdy. Tedy občas neelegantní, nepřijemně směšná i živočišně přízemní. Prostě stylově neučesaná.

Já bych to taky neviděl tak zle. Je rozhodně pravda, že geniální Josef Lada téměř nesamazatelně vtiskl Haškovu textu jednu konkrétní interpretaci, ale to ještě neznamená, že se ostatní možnosti úplně vytratily. Při tomhle filmu jsem si vzpomněl na stařičký esej Karla Kosíka "Hašek a Kafka" ještě z šedesátých let, ze kterého jako by tahle adaptace vycházela. Potěšitelné je, že neztratila úplně humor, ani se od originálu neodklonila zásadním způsobem (vynechání budějovické anabáze, či zmixování postav Balouna a Palivce, nebo poručíka Duba a obršta Schrödera lze při troše dobré vůle považovat za uměleckou licenci).

Musím říci, že opravdu jen nerad dávám "odpad" mému oblíbenému režisérovi Jasnému, navíc za pokračování ještě oblíbenějšího filmu "Všichni dobří rodáci". Ale na celém případu je zajímavá jedna věc: to, že Vladimír Pucholt ztratil v emigraci o herectví zcela zájem, to prohlásil dokonce několikrát. Když pak k překvapení mnohých přece jen přijal roli v tomhle filmu, řekl něco v tom smyslu, že ho scénář uchvátil natolik, až to prostě nemohl odmítnout.. Přitom právě scénář je na tomto filmu to nejslabší, respektive je de facto nulový. Pouhý zdravý selský rozum nám pak jasně vnucuje otázku: Jak je něco takového možné? O bystrosti Vladimíra Pucholta snad není pochyb, stejně jako o talentu Vojtěcha Jasného, oba pány nikdo k ničemu nenutil, takže co je vlastně příčinou tak grandiózního debaklu? To snad nakonec ve výsledku točili jiný scénář? Nebo se ten podle Pucholta "výborný scénář" na začátku natáčení nějak mysticky sám pokazil? Tenhle film je tak bezděčně důkazem, že filmařina má v sobě velký kus magie a o konečném úspěchu filmu z větší části rozhodují síly, které nejsou ovlivnitelné vůlí, ani pílí. Tahle teze alespoň mne vždy utěší, když lituji, že jsem se také nestal režisérem a že jsem nikdy žádný film nenatočil.

Skvostná česká komedie, do které jsem byl, jak se říká, blázen, dokud jsem neshlédl o tři roky starší italskou komedii "Svedená a opuštěná" od Pietra Germiho. Náhle mi totiž přesně došlo, odkud že pramení ten téměř klasicky čistý neorealismus této satiry a dokonce jsem poznal i předobrazy obou svérázných policejních vyšetřovatelů. Ale aby to zase nevypadalo, že na tento film nějak nadávám (však jsem udělil plný počet), dokonce i kdyby to byla variace na dané téma, byla by to variace mistrovská a Jiří Krejčík všechno to, co ze Svedené a opuštěné (snad) přebral, taky patřičně rozvinul a obohatil, což se dá demonstrovat právě na té dvojici vyšetřovatelů, kteří jsou v italském předobraze jen okrajovými zábavnými figurkami, kdežto tady se chápou de facto hlavních úloh. Ve výsledku tedy rozhodně zasloužený úspěch a aspoň teď vím, proč se o tomto typu mezilidských vztahů u nás někdy říká, že je to "úplná Itálie".

Tento film je do značné míry podoben svému tvůrci (a vlastně i hlavnímu hrdinovi): neokázalý, nenápadný, ovšem s velikou vnitřní silou a společensky strašlivě nepříjemným poselstvím (aspoň pro vládnoucí kruhy). A dá se i říci, že jak film, tak jeho autor a hlavní hrdina sdílejí i stejný osud: po pohoršení, přecházejícím v pobouření vyhazov a odchod do výslužby (režisér), do jiného působiště (hlavní hrdina) a do zákazu (sám film). Naštěstí film je z nich tří jediný, kterého lze ještě pomyslně rehabilitovat novým promítáním a snad i podivením se, že to vůbec není špatné a bohužel dosud i docela aktuální (jen ti straničtí funkcionáři byli nahrazeni vlivnými podnikateli).

Tohle nezapře inspiraci geniální Kubrickovou Vesmírnou odyseou, pro jakési ospravedlnění se to okázale snaží zajít jakoby mnohem dál, ale ve skutečnosti to (myšlenkově) až zas tak moc nového nepřinese. Leda snad informaci, že dokonce ani Stephen Hawking neví, co přesně se s člověkem stane, když spadne do černé díry. Scénaristicky je to ovšem zlatý důl: naprosto žádné meze fantazii. A zde, podle mého, byl ten důl vytěžen poměrně obstojně, dokonce na plný počet. Ovšem tu Vesmírnou odyseu to má v zádech pořád...

...neboli: voda, země, vzduch, oheň a Milla Jovovich, pardon, vlastně Leeloo. Kdo by to byl řekl? Tohle je podle mě další (vlastně spíše raný) pokus o převlečení klasické pohádky do moderního hávu. Je tu opravdu všechno jako kdysi: hloupý Honza, který zachraňuje krásnou princeznu, zlý čaroděj, i pohádkový dědeček (pravda, ten tady zrovna dvakrát nespolupracuje, aspoň zpočátku), cesta do daleké země, kde je všechno jinak, všemocný král a dokonce i roztomile komický šášula, který jediný mi připadal opravdu silně přestřelený. Jestli to měla být nějaká satira na Michaela Jacksona, tak se moc nevyvedla, i když je pravda, že Chris Tucker zparodoval manýry amerických rozhlasových moderátorů tak dokonale, že se na to téměř nedalo dívat. Ale nakonec mohu říci, že se mi tento způsob transformace klasických pohádek vlastně dost líbí, už jenom z toho důvodu, že se v čase (logicky) stále více vzdalujeme těm klasickým reáliím 18. století, které se budou dalším dětem patrně stále obtížněji vysvětlovat. Na základě dokonalé vizuálně-trikové složky filmu si opět nemohu nepostesknout: jaká krása by byla tímhle způsobem zfilmovat Dům o tisíci patrech od Jana Weisse... Ale opravdu nepředpokládám, že by Luc Besson, či jiný skutečný mistr tohoto oboru, mohl vůbec někdy zaregistrovat existenci toho románu.

Ledově chladná ironie s cynismem, téměř stejně ledovým, jako celá okolní scenérie, nečekanosti v ději, hodné O´Henryho, nebo Roalda Dahla, na závěr pak nezbytná masakrózní jatkovitost, ústící do příslušného mrtvolária - co chtít víc? Já mám prostě slabost pro absolutní konce (jako že naživu nezůstane NIKDO)