Maskati

Děs a hrůza.

Anglický suchý humor, občas rozruch, občas nuda. Dávali to v českých kinech někdy kolem roku 1970.

Lehká francouzská komedie, jaké já mám rád. Na Oscara to sice nebylo, ale uzil jsem si pohody a pobavil se. Pri sledovani tohoto filmu me napadlo, kolik jsem uz za zivot snedl hroznych sr....ček. Ti frantici si ale umi uzivat jidla! Pro nas je vrchol svickova nebo biftek s vejcem, ale hlavne obří porce. Jsme jinde....

Dost hrůza...

Je treba si uvedomit, kdy tohle dilko vznikalo a jaka byla doba. Zacatky normalizace. Ano, je to trochu naivní, ale oslavuje to rodinu, kamarádstvi,poctivou práci a koníčky. Tedy hodnoty, které se dnes moc nenosí. A ty hornické písničky k Ostravě tak nějak patří, ne?

Je treba pripomenout, kdy film vznikal - koncem uvolnenych sedesatych let. Je v nem akcent na radost ze zivota,pospolitost,vlastenectvi /Hašler/ a češtví vůbec /Frič/. Tedy presne to, co nam za rok na dvacet let sebrali. Nekdo tu napsal, ze se staly fronty na vstupenky do kin na tento film. Pamatuji se, lidem se to totiz libilo. Nebyli jeste tak zahledeni do sebe a na zahranicni tvorbu a pana Podskalskeho milovali, protoze jim rozumel. Takze, kdo jste to nezazil, nehodnoťte a nezatracujte. Ten film je lehce naivním romantickým kouskem historie Prahy, poklonou panu Hašlerovi a zároveň vzpominkou na doby úžasných sedesátých let, kdy se tocily krasný věci. Howgh!

Hodnotim pouze jednim slovem: "kravina".

Strhující,emotivní,drsné,hluboké a citlivé drama.

Konverzační detektivka s kvalitními herci, bohužel absolutně bez šťávy, napínavá asi tak jako večerníček O Rumcajzovi... Nicméně: líbila se mi atmosféra šedesátých let,krásný holky, poloprázdné ulice i krásná auta, a blýsklo se tam i komunisty pozdeji zbourané Nádraží Těšnov. Víc nic.

Jednim slovem: hruza! Předvídatelný neurotický Donutil a stále kypřejší Čvančara, bezva.....Straslive scenare bez jiskry, gradace a bez napadu. Zlatý Dietl! ( jdu si pustit Nemocnici...)