PoprockCZ

Zajímavý dokument. Překvapilo mě, jak striktní nepsaná společenská pravidla v Norsku panují (když oslava, tak se musí pozvat celá třída, kde je dítě, nesmí být žádný alkohol, absolutní zákaz fyzických trestů, chování k dítěti by mělo být až přehnaně zdvořilé a milé, Barnevernet je stigma, kdo je hlasitě proti němu může přijít i o práci, nejbohatším ač neřestným lidem se děti neodebírají...). Skoro to na mě působí tak, že Norové mají svou představu o dokonalosti, kterou všichni mlčky respektují, jelikož tak byli sami vychováváni. To jestli je ale daná představa opravdu "správná" raději nikdo neřeší, neodváží se. Ovšem vlivem mixu kultur a jejich zvyků přibývají střety názorů na výchovu, které Norsko nerespektuje, stát je víc než rodina. Na jednu stranu se mi líbil postoj člověka, který se vrátil kvůli založení rodině do Čech, právě z důvodu, že se mu nelíbily místní zákony a společenský pohled na vychovávání dětí → nesouhlasím s něčím, co ostatním v dané zemi vyhovuje → přestěhuji se, ale na druhou stranu když už se něco takového stane i nicnečekajícím rodilým Norům, nezbývá nic než doufat v zázrak. Systém je tak fatalisticky přísný, že možností obrany je málo. A tady přichází otázka, jestli je takový systém v pořádku. Je to lehce podobné jako problém, zdali např. spolupracovat s Čínou a podporovat tak jejich socialistický režim plný bezpráví - Má svět Norsku nechat svobodu v odebírání dětí?

Letošní vánoční pohádka mě mile překvapila. Příjemné obsazení se sympatickým M. Adamczykem, Hanou Vagnerovou, ale i Jiřím Lábusem, Ondřejem sokolem či naším boleslavským hercem Petrem Halíčkem. Vizuální styl je na pohádku hodně netradiční, působí velmi cinematograficky, skoro až nějaká detektivka (fish eye záběry, colour grading do studených barev a zostření obrazu), což v kombinaci s milým humorem (skvělé karikaturní výrazy s poznámkami od např. Sokola, kterému role nafoukaného barona vyloženě sedla) a v celku poučným příběhem, který není přespříliš přímočarý, tvoří pěknou pohádku, na kterou se i ráda podívám znovu.

Skvělý nápad se slovy. :D

Emocionální romance v poli války. Kupodivu i ta 3h délka se dala zvládnout, ale příběh je takový obyčejný, nepříliš poutavý.

Takové o ničem. Ponuré, typický francouzský film - artové scény na emoce. Děj mě moc nezaujal a hlavně na konci není skoro žádné vyústění.

O čem to vlastně bylo? Téměř žádný vývoj. Trochu jsem se v ději ztrácela. Nakonec film pořádně nemá ani zakončení.

Děj je plný klišé a je dosti předvídatelný, což na moc zajímavý film nevydá, ale z pohledu grafického, pěkná práce - hezký vizuál.

Vypnuto po 10 minutách, je to nudná pohádka pro děti.

Shlédnuto v kině na Novém Zélandu. Film byl o dost lepší než jsem čekala. Sice se jedná jen o vykreslení atmosféry okolo exams na střední škole, ale styl jakým je film natočen z toho vytvořil napínavý thriller, který přenáší emoce na diváka. Je pravda, že v dnešní době bohužel nejchytřejší neznamená nejšťastnější. Bohaté zázemí nabízí mnohem jednoduší nalinkovaný život, géniové s nulovou startovní základnou tak mnohdy skončí mnohem hůř než si zaslouží. Film také vyzívá k zamyšlení, co je vlastně ještě morální a co už ne (cheating během zkoušek, na základě toho i slušný příjem versus cheating života na chudé zato chytré lidi). Moc se mi líbila chytrá řešení celé akce (guma, piano...), která byla opravdu geniální. Na závěr bylo úsměvné, že film trochu předpovídal naši budoucnost. Viděli jsme spoustu odkazů na Sydney v Austrálii, dohromady v záběru s tričkem: "Make it happen." → kamarád, co se mnou v kině seděl, letěl druhý den do Melbourne a právě přemýšlel o možnosti přestěhovat se do Sydney. A já zas zcela pocítila pocit stresu, zkoušek a pravidel, která mě čekají doma v ČR, už za měsíc → komisionálky za toto školní pololetí. Overall, rozhodně doporučuji ke zhlédnutí. :)

Stupidní humor. Působí to na mě jako animák pro děti s prvky pro dospělé. Na mě moc laciné, bez myšlenky. Jen závěrečné animované titulky oceňuji.