Recenzie (1 358)
Pravá a ľavá ruka diabla (1970)
Znáte, Sedm Statečných? Tak tohleto jsou Dva stateční, pro mě srovnatelní s originálem. Dobrá komediální i westernová zábava. Akorát závěrečná bitka je spíš z povinnosti a není moc vtipná. Ale přestřelky jsou zde super.
Dvaja misionári (1974)
Mezi hlavní dvojkou to zde opět jiskří. Stačil by ji, ale minimalističnější příběh. Ne, tak roztahaný, ale naopak s více rvačkami a gagy. Těch se tady vážně moc nedočkáte, ale vynahrazuji ji je celkem obstojné dialogy a některé dobré hlášky. Nějákou velkou a výstížnou sociálně náboženskou kritiku bych vtom nehledal. Závěrečný prolog vypraveče mi spíš zaváněl komunistickou ideologií. V tomto případě je komedii, dobré brát pouze jako komedii.
Mary a Max (2009)
S Maxem bych si dopisoval hned. Nechal bych si poslat recept na čokoládu v rohlíku a koukal s ním na Noblíky. Na Mary bych se vykašlal. Ta mě trochu iritovala, hlavně teda ve druhé půlce, kterou jsem nějak nedával. Film je místy fakt zvláštní a dovede zaskočit i znechutit. Ale samotný konec je moc pěkný.
Semestr (2016) (seriál)
Nejsem si úplně jistý nakolik Semestr představuje nějákou skutečně výpověd o současné generaci, ale já se u něho bavil, i když mi postavy byly střídavé sympatické a totálně nesympatické. Palec nahoru za svěží formu, nápad snahu a narážky na Fílu. Anna Kameniková a Eva Josefiková k tomu skvěle hrají a ještě lépe vypadají a Amálka tady má i hodně zajímavý účet.
Zlatý podraz (2018)
Ten příběh je zajímavý i dobře natočený (až na nepovedený začátek) A hudba je vážně hustá (remix státní hymny). Doufám, že má Českého lva v kapse. Jenom škoda, že těch silnějších momentů (No protest) není víc. Toman byl lepší. Ale ani tohle nebylo špatné. V každém případě mají oba filmy velký význam a je dobře, že vznikly.
Ahoj, jsem Radek... (2007) (TV film)
Buty jsou momentálně mojí nejoblíbenější kapelou, takže jsem tento dokument ocenil. Nejedná se o nic světoborného, ale je to celkem zajímavé a i ,,Po Butovsku´´ vtipné. Tak já si jdu zase pustit Tisíc korun a Kočku, dneska už asi posté.
Marta Kubišová naposledy (2017) (koncert)
ČT opět udělala z tříhodinového koncertu, padesátiminutový. Nu což, mohl jsem vidět aspoň něco z té krásy. Paní Kubišová je nepřekonatelná zpěvačka, ale také velký člověk. Její upřímné rozhodnutí skončit je toho jenom důkazem.
Obyčajná tvár (2017)
Neplakal jsem, takže v tomto se budu trochu míjet. Ale u toho srdíčka mě to celkem zahřálo. Emma 53 to skvěle vystihla. Tento film by se měl promítat ve školách. A to i jako prevence proti šikaně. Protože je vážně poučný. A navíc má hloubku.
Boh odpúšťa... Ja nie! (1967)
Vhodne spíš jenom pro zajimavost. V tomto filmu totiž vzniklo legendární duo Spencer a Hil. Ještě, že tak. Jinak by po tom dneska už ani pes neštekl. Jedná se o dost zastaralý a dnes již směsný western, který se bere zbytečně moc vážně a chybí mu větší nadhled.K pozdějším filmům této dvojky má na míle daleko. Hillova poloha chladného drsňáka je nudná. Člověk ho má radši jiného. Bud je zde v podstatě takový, jakého ho známe a máme všíchni rádi (i s hlasem Jana Schánilce.) Ale má poměrně málo prostoru a nedá ani jednu ránu.
Balada o pilotovi (2018) (TV film)
Chladné podzimní televizní dobové drama, ale jedním z nejsilnějších momentů mi přišel snad několikavteřinový závěrečný dovětek samotného Stránského. Což o něčem vypovídá. Postava Karly hrozně nesympatická.