Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Horor

Recenzie (1 998)

plagát

Je treba zabiť Sekala (1998) 

Vedle pár anomálií většinou urozené právě na konci devadesátek spadá i Je třeba zabít Sekala do toho nejlepšího ze samostatné české filmové tvorby.. První spojení Michálka s Křižanem zůstane navždy jako ono legendární spojení česko-polské filmografie.. Je válka, protektorát, ale něco takového skoro ani zdejší vesnici trápit nemusí, dokud se do vesnice nenavrátil Ivan Sekal, který využije válečné politiky a vztahů s Říší k osobní mstě vůči městu a za podpory protektorátního vedení se stává doma bohem, na co ukáže je jeho, ať už je to majetek, pivo nebo žena, a kdo se odváží odporovat, toho Sekal hravě srovná.. Nemůže to jít do nekonečna, konec Protektorátu v nedohlednu, a kdo zajistí, že se návrat demokratických sil znovu dostane i zpátky do vesnice, aby je zbavil Sekala. Je třeba jednat a Sekal musí zemřít.. Atmosféricky skvěle odvedené dobové drama o ospravedlnění toho nejhoršího zločinu, ve kterém i přes zřetelnou morální výhodu na své straně stejně není pro nikoho z ústředních aktérů lehké provést, k čemu je vybízí už jen název snímku.. Ono pošťouchnutí vykresluje právě příběh a události, které zavrhují morálku a dovolují překročit boží přikázání.. Perfektně odvedené charaktery ústředních postav, které ani ze samotného Sekala nedělají absolutní zlo.. Boguslaw Linda je náš! 85%

plagát

Vlčí bouda (1986) 

Věra Chytilová meets Sněženky a machři... Parta studentíků v obklopení podivně vybělených instruktorů společně uzavřeni do odlehlé chatky Vlčí boudy, kde je kromě zimy už nemá, kdo jiný potkat.. Tuzemský hororový počin připomínající atmosférou kultovní Věc a stejně dokáže opět po vlastní ose vyniknout. Na hraně vlastních sil a morálního nastavení každého z nich se partička teenagerů stává nedobrovolnými účastníky sociálního experimentu, který vyostřuje animálnost okolního prostředí a nutí zúčastněné pokládat si otázky, jaká je cena svobody a jídla.. Naneštěstí nejsou výše zmíněné motivy zcela zřejmé a pokud ano, tvůrci od nich občas upouští za cenu udělat z Vlčí boudy lepší horor.. I přesto by ale tenhle skromný spíše televizní snímek rozhodně neměl zůstat jen v televizních archivech a i přes pravděpodobný divácký nezájem by mu častěji slušela procházka do večerního vysílání, ostatně sluníčko postrádá většina zdejších postav..

plagát

Nevinné lži - Zrádce (2014) (epizóda) 

Příjemněji pojatý úvod spíše vážnějšího projektu Nevinných lží.. Sportovní fanatismus a osobnostní konflikt v rolích, které drolí vlastní identitu na dvě rozdílné tváře, z nichž nemůže ani jedna fungovat paralelně vedle té druhé.. Zrádce upřednostňuje potěšení majetková nad těmi charakterními, ale přesto si je moc dobře vědom, která jeho duši více nasytí.. Prý ale v Evropě za jedno.. I kdybych se měl stát králem zeměkoule, tak pro tu ledvinami zalitou vodu ruku nezvednu.. Tedy vnitřní nastavení hlavního hrdiny je nepřípustné.. Ale na televizním poli správně Kolečkovské..

plagát

Čarodejnice zo Salemu (1996) 

Chtěl jsem hodně, věřil jsem v potenciál atraktivity dobových událostí z konce 17. století, které udělaly z městečka Salem ono legendární místo.. Čarodějky ze Salemu dokáží solidně pracovat s emocemi, rozdělovat rodiny a rozšiřovat všeobecnou paranoiu okolo nálady plné předsudků, jenže doplácí na přílišnou přímočarost a plytkost scénáře. Jde opět o další precizní herecký koncert v podání Daniela Day-Lewise, kterého ale tentokrát dokáže stíhat i Winona Ryder a na jejichž vzájemné dynamice stojí většina dramatických scén, jež pak dělají ze samotné inkvizice pěkně vyhrocenou záležitost.. Občas jsou vidět snahy tvůrců o nějaké účelové rozebrání čarodějnického obviněné, ale tahle představa jim tak nesedí do emotivně gradujícího příběhu Abigail, že se s ním nikdo bohužel nehodlá déle zaobírat.. Americké Kladivo na čarodějnice se v žádném případě nekoná, i když Vám americké publikum asi bude tvrdit opak.. 55%

plagát

Nerve: Hra o život (2016) 

Fincherova Hra o 20 let později udělaná přesně pro současnou generaci.. Žánrem výrazně odzkoušená Emma Roberts dokáže i s pomocí "Jamese Franca z Wishe" celkem bez obtíží získat divákovu pozornost a protáhnout jej celým příběhem. Nerve je herní hit generace, kde jste buď hráčem nebo divákem, zatímco divákova úloha je vcelku jasná, jen je navíc okořeněna možností rozhodovat o hráčových osudech, no a hráč jakožto součást live přenosu, kde za nemalý obnos peněz plní výzvy, které mu hra/diváci dávají, zkrátka takové skupinové "truth or dare".. Ale podobně jako ve zmíněné hře, tak i v Nerve je poměrně jednoduché celé herní nastavení strhnout do poměrně divočejších vod a přece je až moc složité odolat možnosti ovládnout něčí život.. Kde se Nerve pouští do sociálních otázek, nebo zcela evidentní atraktivitě submisivní pozice ve vztahu, tvůrci moc nevědí, jak z témat a celého snímku vytěžit to nejlepší a udělat ten pomyslný krok výš, i proto Nerve spíše zůstává pouze solidní survival žánrovkou, i když třeba neonovým vizuálem jistě zanechá dojem.. 60%

plagát

Opičí človek (2024) 

"Milionář z chatrče" servírující svůj režijní debut, ve kterém se pokouší ukázat, že pro něj má akční žánr obrovský význam a zatímco jsme ho asi všichni znali jako herce, jehož zbraní je slovo, Opičí muž ho vystřeluje do zcela jiného světla.. Ano, vidím, tvůrci mají nakoukáno, po indicku vaří Johna Wicka, ale neservírují ho v luxusní restauraci, nýbrž v nějakém zašvábeném bistru na rohu, čímž má v sobě třeba mnohem víc z akční žánrovky Zátah, než z čehokoli jiného.. A i když Dev Patel trávil úplně jiné dětství, nezapomíná odkud vítr vane, a že v sobě nádech indického kari zákonitě má. Opičí muž je stále standardní revenge story, kde víc než o traumata a motivace jde o samotné vykonání pomsty, ale s tak silnou příměsí exotické indické mytologie, že nakonec není zaměnitelný.. V akčních scénách jde o sebevědomou podívanou, která srší energií a syrovostí a moc dobře pomrkává po svých filmových vzorech, ale když je má příběhem přirozeně pospojovat, už malinko doplácí na řemeslnou nezkušenost.. Škoda, že se Dev Patel tak moc snažil předat mytologii svojí postavy a udělat z ní plnohodnotného hrdinu, se kterým může divák cítit, až se na moc dlouho snížil z tempa, a to tak moc, že jsem celou prostřední třetinu prozíval.. Co tak ukázal Monkey Man? Rozhodně nezačal nic nového a nepřislíbil tak silně oblíbenou značku, jakou jsou jeho inspirace, ale jasně změnil pohled na Deva Patela, jemuž by skok do akčních vod možná sednul.. 60%

plagát

Zoznámte sa, Joe Black (1998) 

Je konec, přišla si pro Vás smrt! To čeká i Billa Parrishe bohatého několikanásobného otce, který žil důstojný šťavnatý život, když právě pro to ho navštíví smrt v podobě mladého Brada Pitta aka Joe Blacka, aby skrze jeho vidění chce pochopit, co lidi táhne na životě a co jim bere, a to vše předtím než sebou odvede i Billa.. Jenže Seznamte se, Joe Black není o smrti, právě naopak je to o životě, o jeho radosti a kráse z něj pramenící. Neobvykle zasněné povídání s bravurní atmosférou, která přerozdala karty a dovoluje Billovi vsadit all-in do hry, ve které ho nezajímá výsledek.. S jedinečnou poetikou vrcholící absolutně geniálním soundtrackem vyprávěná pohádka o hodnotách a pomíjivosti, kterou budete pro svoji účelnou vleklost nenávidět anebo milovat s podobným prožitkem jako snímek balancuje mezi smutkem a radostí. Čímž dokázali tvůrci možná náhodou, možná cíleně dokonale vystihnout význam termínu nostalgie.. V tom výčtu tolika skvělých filmů, ve kterých Brad Pitt hrál, pro mě bude jeho Joe Black vždy něčím nejlepší, minimálně v té éře, kdy byl Brad stále brán za mladíčka a symbol doby.. Hvězdou ale není charizmatický Hopkins, překrásná Forlani ani život užívající Pitt, nýbrž Tom Newman servírující jeden z nejlepších soundtracků všech dob. Elegantní, oslnivé a zkrátka tak nějak "joeblackovské".. 100%

plagát

American Horror Story - Delicate (2023) (séria) 

Nejlepší série od, inu možná i od úvodní pětice. Teda mohla být, kdyby se drželo tempa úvodních šesti epizod a možná nezachvátila produkci SAG-AFTRA stávka.. V současnosti bojující Anna Victoria Alcott, v podobě navrátivší se tváře seriálu Emmy Roberts, na dvou liniích, aby souběžně mohla oslavovat úspěchy na herecké dráze i zasévat základy rodinného krbu, co je přednější, čemu dát přednost. Není větší otázka feminismu, než tato.. Volba nebude lehká, navíc když nejen se svým okolím se bude muset Anna postavit i skupince čarodějnic, které udělají vše pro to, aby Anna neuspěla.. Opět solidní příběh často uskakující do mystické či snad metaforické roviny a představuje moderní variaci na Rosemary má děťátko a do posledních chvíle si nejste jistí, kdo je na jaké straně.. Nejoblíbenější postavy - Anna Victoria Alcott (Emma Roberts), Siobhan Corbyn (Kim Kardashian) a Nicolette (Michaela Jaé Rodriguez). 75%

plagát

Súperi (2024) 

Namlsáni nemravnou reklamou dostáváme příběh o rozpadu jednoho přátelství mezi Patrickem a Artem, kamarády od dětství, které úspěch v tenisu a společně okouzlena dívka Taschi, má jednou pro vždy rozdělit.. Co by bylo, už není, žena vstoupila mezi ně a dvojice, která se kdysi považovala za bratry, si je rázem cizí.. Když tu se ale naskytne možnost si to vzájemně vrátit, vyříkat si nevole a jednou pro vždy rozhodnout, kdo je lepší a k tomu stačí jen vyhrát jeden turnaj.. Rivaly táhne režisér Luca Guadagnino, který nejen, že ze zápletky o osobně motivované hře ždímá, co se dá, ale především podpírá snímek velkým množstvím nápadů, ať už specifickým vyprávěním skrze flashbacky, tak především technickou stránkou, která podobně jako příběh vrcholí v onom závěrečném střetnutí. Jenže je toho moc a nakonec vůbec nic.. Povrchně představené postavy ponížené jen na úroveň soupeřů, mě míjící čarovná Zendaya tahající za nitky (dlouhá hubená postava a absolutně nic, co stojí za "pomrknutí") a nepříliš vyvážená stopáž, to dělá z Rivalů letošní omyl roku.. /viděno v kině/ 60%

plagát

Grand Prix (2022) 

Po dvou celovečerních dramatech se Jan Prušinovský opět vrací k jemu mnohem jistějšího vyprávění a kromě toho se opět servíruje sportovní prostředí, ve kterém je mnohem jistější a především zábavnější.. Grand Prix provazuje část osazenstva z uskupení Tří Tygrů s Kryštofem Hádkem doufajíc, že si vzájemně sednou, což zkouší prostřednictvím příběhu ústředního dua Emila a Romana dvou bratranců, kteří nechávají svoje životy a problémy za sebou, když vyrážejí na cestu do Barcelona na Velkou cenu... Pohlceni představou o jedinečném zážitku a nabité představě, si ale neuvědomují, jaká úskalí může jejich pouť naskytnout.. Snímek drží pospolu právě oba bratranci, ať už jejich milá motivace, tak především třaskavá chemie pramenící z kontrastu povah, a dokáže ustát i tradičně retardovaného Kozuba.. Grand Prix ujde a na Tygry je skutečně šikovně podchyceno a filmové plátno si zaslouží, ale na Prušinovského bychom měli klást mnohem větší nároky... 60%