regentor

Maximus Decimus Meridius,velitel severní armády a generál legie Felix, byl skutečnou historickou postavou která zaujala režiséra Ridleyho Scotta natolik, že velice volně zpracoval jeho osudy do dnes již legendárního velkofilmu Gladiátor.A skutečně film začíná velkolepě. Střetnutí Římanů s Germány je zcela jistě jednou z nejlépe zfilmovaných bitev které se kdy dostaly na filmové plátno v rámci bojů legií. Samotný rozhodující úder jizdy je pak filmovým majstrštykem .Po této skvělé sekvenci tempo filmu mírně opadá a do popředí se dostávají intriky a politika. Maximus je zrazen, zraněn ale není mrtev.Další fáze snímku je trochu antický zeměpis v kostce aneb putování s gladiátory ke kterým se Maximus dostal po římském impériu . Všechny cesty však vedou do Říma jak říká okřídlené rčení a v tomto případě do Colosea kde nový císař, pořádá honosné oslavy věren heslu , že lidu je potřeba dodat chléb a hry.To však stojí značné peníze což mimo jiné způsobí v senátu odpor některých a posléze i snahu svrhnout uzurpátora a vraha z trůnu.I Max v aréně má s císařem nevyřízené účty ale jeho pravá identita se provalí dříve než plánoval a potřeboval.Působivý snímek který má i svůj příběh a nestojí pouze na bitevních scénách , mimochodem ta z Colosea která vypráví příběh z dob Cartága je určitě pro většinu z těch kteří film viděli tou pověstnou třešničkou na dortu.Herecké obsazení i výkony hvězdné, hudba silně podmanivá .Pro fajnšmekry žánru povinnost ke shlédnutí ale zřejmě si tam každý najde trochu toho svého.

Templáři na pranýři. Na úvod svého komentáře, chci méně znalým divákům sdělit , že existují dvě verze tohoto filmu. Ta méně známá , režisérská verze je o 44 minut delší než ta z běžné filmové distribuce a je to podstatně jiný snímek než jak jej prezentuje ta kratší. Ridley Scott si dal docela práci s tím aby vykreslil nečernobílé postavy jakož i viděnění světa. V době kdy šel tento film (sestříhaná verze) do kin jsem právě dočetl velice zajímavou knihu Pierse Paula Reada s názvem Templáři. A tak pod vlivem těchto faktů jsem sledoval osudy Bailiena z Ibelinu trochu jinou optikou. Existují dva zásadní pohledy na řád Templářů , ten ke kterému se přiklonil Ridley Scott, ještě v umírněné verzi kdy se nedostalo na satanistické rituály, kopíruje názor francouzského krále Filipa IV Sličného jenž byl hrobařem tohoto mocného řádu. Důvody zde nebudu rozebírat , lze je najít v mnoha knihách či dokumentech.Historická fakta nejsou doménou amerických tvůrců ale o to jim v tomto filmu primárně jistě nešlo.Pokud se tedy soustředíme jen na to co se děje na plátně či monitoru dostaneme zajímavý a výpravný příběh který je natočen jako skutečný velkofilm což lahodí oku . Pro milovníky žánru je tento film už kultovní záležitost stejně jak Gladiátor. Scott si v závěru snímku nechal otevřená vrátka a tak kdo ví ? Třeba se dočkáme volného pokračování.

Tímto filmem Poláci splácejí letitý dluh vůči H. Sienkiewiczovi a dostávají na plátno i obrazovku celou jeho trilogii. Důvod tohoto je zřejmý. Koncem 60. let a počátkem 70. minulého století nebyla politická vůle film natočit. Z časového hlediska je však snímek Ohněm a mečem vlastně uvozující celou trilogii. Politické bouře a sváry na Ukrajině a v Polsku za komunistického režimu řízeného Moskvou nebyly přípustné. Celá trilogie začíná v roce 1647 (Ohněm a mečem) dále se v časové ose posouvá cca o 15 let později kdy Švédové vpadnou do Polska (Potopa) aby svůj příběh skončila v roce 1673 kdy nejprve padne Kamenec Podolskij i s jeho statečnými obránci a pak drtivým vítězstvím polského vojska u Chotimi.Režisérem všech tří snímků je velice respektovaný polský filmař Jerzy Hoffman a ten nezklamal ani tentokrát. Poláci našli kapitál , herce , jakož i dobové oblečení a vznikl skvělý film.

Režisér Robert Gliňski se ve svém snímku vrací k jedné z největších odbojových akcí na území okupovaného Polska.Szare Szeregi(skautská organizace)mladých chlapců a děvčat se nechce smířit jen s roznáškou protinacistických letáků nebo házení slzných granátů v kině , chtějí se aktivně postavit katům polského národa v černých a hnědých mundůrech.Jejich organizace však spadá pod velení AK (Armija Krajowa) které nemá chuť a jak se později ukáže, tak ani kuráž mladé vlastence , kteří stejně umírají ať už v odboji jsou či nikoliv, do větší operace zapojit.Situace se však dramaticky mění ve chvíli, kdy je SD zatčen jeden z členů vedení organizace Jan Bytnar(Rudy), jeho dlouholetý kamarád a vůdce skupiny Stanisław Broniewski „Orsza” bleskově plánuje akci jak svého kamaráda i některé další vězně osvobodit. Napoprvé celá akce zkrachuje mimo jiné i proto co už je uvedeno výše na adresu velení AK.Jak celá záležitost dopadne podruhé , včetně dohry na největších katech z řad gestapa se podívejte sami.Kameny na pevnost nejsou remakem snímku z roku 1978 Akce u Arzenálu i když logicky vychází ze stejných dějinných událostí. Gliňskému se podle mého názoru podařilo lépe popsat myšlení , charakter i dobovou atmosféru. Hlavní zásluhu na tom má herecké obsazení velmi mladýmí , chtělo by se napsat, autentickými herci .Dobové reálie okupované Varšavy působí věrohodně jakož i použité zbraně, uniformy nebo vozový park.Silný snímek o vlastenectví, cti ale i utrpení nejen pro naše severní sousedy.

Naši severní sousedé opět dokázali , že filmařskému kumštu nerozuměl jen Andrzej Wajda .Ve snímku Ziarno prawdy Borys Lankosz zajímavě a poutavě propojil prvky mystery-thrilleru s polskými národními traumaty jako byl třeba nejednoznačný postoj k židům, vztah ke katolické církvi nebo opětovně ztracená národní identita po roce 1945.Film se odehrává v současném provinčním městě Sandomierz, starobylém městě plném podzemních chodeb, kostelů a mýtů, či jak říkají Poláci "zabobonów "Vražda je však zločin nejzávažnější a ten je potřeba odhalit a pachatele dopadnout. Ve městě kde každý každého zná a i když s vámi lidé mluví, nic vám neřeknou...Vyšetřování se ujímá "náfuka" odjinud , prokurátor který je stejně povýšenecký a arogantní jakož i inteligentní.Prvním mrtvým to však celé jen začíná a kolotoč nestandardního vyšetřování se roztáčí. Silným akcentem je určitě nejen pro Poláky scéna , kdy "světský" prokurátor strhává v kostele ze závěsu portét Jana Pavla II.Hledání pravdy je důležitější než víra, to se dá z tohoto snímku odvodit velice zjevně. Pokud máte rádi trochu historie, říznuté špetkou mystiky naservírované v mrazivé atmosféře se solidní krimi zápletkou pak po titulu jistě sáhněte. Možná se někdy dočkáme i podobné úrovně u našich tvůrců.

Mrazivá zimní noc na sklonku roku 1941 v Protektoratu Böhmen und Mähren a v ní přistanou další dva výsadkaři , kteří mají tentokrát úkol z nejtěžších. Likvidaci kata českého národa SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha.Hned při prvním kontaktu s domorodci výsadkáři zjištují, že nacistická perzekuce učinila své a v mnoha jejich krajanech se dostaly do popředí temné charakterové vlastnosti pokrytectví, prospěchářství a zrady.Není tomu tak ale zdaleka u všech a i když český odboj je roztříšten výsadkáři nachází kontak. Po oznámení svého úkolu však dochází k názorové neshodě se některými členy odboje ."Londýn je daleko, ale my zde musíme žít" Toto stanovisko se může jevit jako zbabělost ale pochopit tento postoj se jistě dá. Argument, že musíme dát světu vědět , že naše vlast není kolaborantskou připosranou zemí najde úrodnou půdu. Důsledky tohoto kroku jsou pak strašlivé jak ukáže další průběh války.Statečnost lidí kteří celý čin vykonali a položili život v Resslově ulici v Pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje jakož i tísíců dalších v období Heydrichiády i po něm nesmí byt nikdy zapomenuta.Tvůrci snímku se nezabývali detailní až dokumentaristickou formou přípravy a průběhem akce na odstranění tyrana což je pro hraný film jen dobře.Ovšem finále v kostele a kryptě je natočeno velkolepě , včetně toho , že samopal nestřílí věčně a padlí jsou na obou stranách jak mnohdy jiní filmaři opomíjejí.Velké plus kladu rovněž na fakt, že nešlo o atentát ale likvidaci okupanta a nikoliv člena legální a legitimní moci. Snímek z roku 1964 s R. Brzobohatým v hlavní roli si toto dal dokonce do názvu..kdo ví proč ..snad proto, že čin spáchal zahraniční odboj řízený Londýnem.Pět hvězdiček nedávám hlavně proto, že film má dialogy a myšlení postav jako z roku 2016 a nikoliv 1942. Reálie se však tvůrcům podařily zachovat velice solidně.Herecké výkony nadstandardní a to včetně A. Geislerové. Výsadkaři i všichni účastníci se tak podle mého názoru dočkali po mnoha a mnoha letech zadostiučinění i když ze zahraničí.

Skvělé představení Johna Cusacka kterému neméně dobře sekunduje Luke Evans. Tvůrcům snímku se velmi věrně povedlo vytvořit ponurou atmosféru Baltimoru první poloviny 19. století a to je základem úspěchu tohoto snímku. E.A. Poe je rovněž temný a ponurý jako místo kde žije , špinavé ulice ,stejně nečisté jako duše mnoha lidí které zná a s nimiž utápí život v alkoholu v zaplivaných krčmách. Má však svou lásku, krásnou dceru místního bosse , který ovšem Poem pohrdá a brání ji v kontaku s ním.. Mnohé se změní ve chvíli kdy je tato mladá žena unesena . Začíná boj s časem i vychytralým a zrůdným pachatelem .

Jeden z nejlepších válečných snímků pojednávající o stalingradské bitvě nejen na bojišti. Film vznikl volně na základě pravdivého příběhu o odstřelovači Zajcevovi ,jehož puška je dodnes v muzeu.Začátek filmu je ohromující , srovnatelný snad jen s Gladiátorem, kdy válečné scény i množství vojáků a techniky v nich, jsou opravdovým zážitkem pro fajnšmekry žánru. Příjezd N.S. Chruščeva je rovněž ne příliš obecně známým faktem . Sověti na Stalinův příkaz dostali úkol :Zpátky ani krok ! Součástí tohoto plánu byla i válka odstřelovačů Když se německé velení zorientovalo jak se věcí mají, povolalo jednoho z nejlepších ve svých řadách. Promyšlené akce odstřelovačů a jejich souboj jsou opravdovým majstrštykem na filmovém plátně v kulisách II. světové války.

Vizionářský a zároveň kultovní snímek z roku 1981, tedy dávno před Černobylskou katastrofou. Volné pokračování filmu z roku 1979. Ještě mnohem lepší a ve skvělé formě Mel Gibson. Zajímavější, nápaditý scénář našlapaný akcí i když se pohybuje jen v rovině post-apo. Na mnoha forech film vyhodnocen jako jeden z nejlepších na úrovni kaskadérských efektů všech dob. Zdroje jsou velmi omezené , snaha přežít však nikoliv.Svět dostal pravou tvář bez roušky pokrytectví a planého tlachání. Kdo najde a zorganizuje manšaft si chce urvat své a vládnout. Max je vyjímka , solitér hledající jen pomstu ve které však není žádná budoucnost... I on však záhy pochopí , že týmová práce mu usnadní jeho poslání a tak se vydává na svou misi.Jízda začíná, držte si čepice , tohle má štávu.