noby

Tolik nádherných nápadů…a tolik neutuchajícího tlačení na pilu. Gentleman nikdy netlačí na pilu!

Velká škoda nepříliš dobře zvládnutých scén, které mají posouvat děj a přibližovat postavy, protože zpracování toho ostatního, o což naštěstí šlo, je fenomenální. Kde příběh se rozvíjí ledabyle, aby se neřeklo, v detailu je film zatraceně silný. Je to hlavně výtvarný nářez, víc než cokoli jiného, ale to vůbec není na škodu. Naopak, jsou to chvíle, kdy ze silné stylizace vypadne, které filmu ubírají.

Kde jednička trpěla nahuštěním plochých motivů, dvojka není nic jiného než ploché motivy. Zápletky, postavy, scény, vtípky, zvraty, vztahy, gradace, kontext, hudba - všechno. Když už něco téměř vyčnívá, je to nejpozději po minutě useknuto a zatlačeno zpět do masy. Jedině s blížícím se závěrem se prosazuje akce, kterou se vracíme alespoň jen k zběsilosti a přeplácanosti na úrovni prvního dílu. S jednou změnou - v Marvelu jako by si po vychrlení deseti seriálů bokem o obyčejnějších příbězích ze svého vesmíru uvědomili, že existují nějací civilisté, a tak se mezi akcí kocháme masami zachráněných (kde z mas je vybráno jen několik dekoltů, pardon, jedinců). Nerozumím tomu, jak nekonečný sled vtípek - akce - hláška - akce - dvě repliky - mikrozvrat (sic) - vtípek - akce - hláška - akce - lehká romance - mikrozvrat - akce - tři repliky - jiná akce, ještě podpořený primitivní hudbou, která se omezuje na návod, jak se divák má v příštích vteřinách cítit (což je nakonec pochopitelné, bez toho by to možná nestihl), může někoho cokoli jiného než unavit a otrávit, nicméně soudě dle reakcí v sále to funguje dobře, pročež si to pusťte a mne omluvte, jdu si najít nějaký tichý domov důchodců. P.S.: Zombie robots included!

V první řadě je třeba říct, že Ex Machina je komorní film. Nejen proto, že si většinu stopáže vystačí se čtyřmi herci a jedním místem, ale zejména proto, že všechno zajímavé, co nabízí, je v detailech. Pokud čekáte inovativní milník sci-fi žánru, máte smůlu (ale to už jste si s takovou asi všimli, že máte smůlu u desítek filmů každý rok) a dostanete tak akorát reklamu na Juvet Landscape Hotel (jako by ještě nějakou potřeboval!). V zápletce i rozuzlení a základních filosofických otázkách je film předvídatelný, ale naštěstí se nepokouší tvářit jinak. Zvraty včetně celého závěru nepůsobí ani tak jako zvraty, ale spíš jako nutné důsledky. Ex Machina nenabízí nové výzvy, nakonec ani moc nenabízí nové odpovědi na ně, ale nabízí na obojí příjemně střízlivý a realistický pohled. A výbornou postavu geniálního boháče. (A za ně nakonec vybírám to lepší hodnocení.)

Povedené prostředí, úžasná choreografie, a…šmitec. Pozitiva se mi přejedla po třetině, a do konce už nic dojem nezvedlo.

Vizuálně působivé, ale zcela zbytečně těžko stravitelné. Bezútěšná atmosféra sice docela funguje, ale spíš skrze násilnou útržkovitou stavbu než skrze obsah. A o děj nebo příběh tu nešlo.

Manhattan není seriál s vysokými cíli. Nečekejte tíživou atmosféru z hloubi existenciálních otázek, nečekejte dokumentární pohled na historickou epizodu. Čekejte běžný seriál s jeho vztahy a konflikty, a zjistíte, že jsou v něm velmi dobře zakomponovány i atmosféra, reálie a vůbec projevy válečné doby.

V devadesáti minutách by se mi to docela líbilo. Že se to ve 180 minutách motá v kruzích v ději ještě není tak neobvyklé, že se mi ale zajedla i propracovaná forma už zarazí. Aspoň jsem naštěstí netušil, že má film něco společného se skutečností, u filmových postav je odpudivost nakonec docela fajn.

Čtyřhvězdičkový film složený ze samých pětihvězdičkových dílů. Nolanovo mistrovství v nejlepším slova smyslu je patrné na každém kroku, hollywoodská smetánka jedinkrát nezapochybuje, dočkáte se akce, romantiky, komedie, napětí, a samozřejmě dramatu, zkrátka nášup, že vám tři hodiny utečou jako nic. Přesto tohle velkolepé dílo jednu chybku má - dohromady to nehraje až tak dobře.

Na první pohled protahovaný rozjezd se po chvíli vybarví jako poeticky rutinérský nadhled, který spolu s originálními tradicemi a zvyklostmi podsvětí a tónovaným noirovým vizuálem působí jako zajímavý komixový svět. A od té chvíle až do konce jde o určitě ne hluboké, ale příjemně soudržné dílo o chlápkovi, co se možná trochu chce pomstít, ale hlavně vybít. A že mu to jde! Démonický akční hrdina bez mimiky, zato se smyslem pro rytmus. A na úrovni.