Honzíno

Díky pár dopředu přečteným komentářům jsem čekal po nadějně znějícím úvodu rozbřednutí do rádoby rodinného traumatického odpadu. Ale ne, dostal jsem příjemně černou (někdy opravdu notně) komedii s pár poetickými momenty. Ty však nejsou na škodu a jen dokreslují specifickou atmosféru, místy sunou děj. Parádní malý český film. Chytrý, trefný a zábavný.

Holub s Plodkovou a Poláškem značně trčí. Udělat z těchto postav hlavní aktéry, či aktéry v popředí proplétající se každou epizodou, věřím, že by to jejich charaktery utáhly skvěle. Zbytek postav je překvapivě ne tak dobrých (Nesvačilová, Bareš, Červenka), průměrných (Chýlková, Nový), někdy vyloženě debilních s naprosto imbecilním vývojem (Pavla Beretová, Myšička), nebo jen zkrátka osinou v zadnici bez vývoje (Arnoštka a její kámoška) a postrádaní hodných sidekicků (Hanák). Těžký průměr, čekal jsem více. Jazýček vah u mě převažuje ke třetí hvězdě díky tomu, že jsme to měli doma jako vymývací oddych po pracovním týdnu, že jsme se na to občas i těšili a dokoukali to (až na jednu epizodu někde vprostřed). Kolečko nemůže napsat každý rok 1-2 dobré seriály, natož filmy, do kterých se pouští. To by byl nadčlověk. 51%

Po predchozim dilu svitla nadeje. Holub s Plodkovou jsou o parnik prede vsemi, takze idealne stridat jen dily v centru s nimi

Neni to asi nejlepsi bondovka, neni to mozna objektivne ani nejlepsi craigovka, ale nejintenzivnejsi, nejintimnejsi a nejosobnejsi rozhodne je. I kdyz ma Bond 25 pres 2,5 hodiny, na deji to nejde znat. Film leti dopredu a nabizi mnoho pamatnych momentu a skvelych scen tak akorat protrepanych a nemichanych. Po uvodni sekvenci jsem si pro sebe rikal, aby se rozjezdem tvurci nevydali z nejlepsiho, po Norsku uz jsem si ani nechtel predstavovat, co prijde.... Emocni, gradacni i akcni rovina funguji zkratka skvele a mam pocit, ze to ve spojení s pokukavanim po tradicich o moc lepe udelat neslo. Spousta na prvni oko logickych lapsu dochazi a zapada pozdeji a vice pak jeste rezonuji ozveny atmosfericke, dej posouvajici akce (misty opravdu dokonale - lod, les, schody...), vsechny citlive odkazy a v prubehu filmu rezonujici ruzna obdbobi Bondova vyvoje - je tam ze vsech neco a funguje to! Skoro se vsim, co je napsano v komentarich nize (u me na stene), souhlasim, podotykam, ze subjektivne je to pravda (az na nektere 1-2 hvezdy). Na me craigovo louceni/vyusteni zapusobilo maximalne. Takhle vysponovany pocin se strachem o vsechny postavy aby nejeden v dnesnim mainstreamu pohledal. Tim netradicne Craiguv Bond vytvoril presah._ Narez jako prase, to se neda jinak napsat. Ta hudba (Zimmer si plni sen a tlaci na pilu jak zamlada) slape do scen neuveritelne a funguje to naramne. Bondovo tema na hluboke dechy pri akcnich scenach...uf! A Craig si to neskutecne uziva a dava.

Druhy dil se stava prislibem. Treba se to povedlo i tentokrat?

Po budnem 3. dilu svitla nadeje.

Pravdepodobne prestavame se zenou sledovat. V pulce jsme dil vypnuli. Z postav se staly jen ploche nezajimave patvary, z epizod se stava sled smysl postradajicich ustrizku, veskere mluvene slovo susti papirem a navic je zahrane tak na silu, ze i nadejne rozehrana scena vysumi a rikame si: 'Co to jako melo byt?' A pak zacneme usinat. Posledni hvezda za dospele herce.

V zásadě nic nového pod Sluncem. Je to sled scének se závěrem, který i když není klasickým digishitem, tak jím vlastně je. Ale je to tolik nekorektní (v dnešní době skoro vyhynulá záležitost), krvavé, zábavné, dělané s láskou a nadhledem a současně sebeuvědomělé, že Gunnovi fandím. Musím fandit, protože podobnou jízdu nezažíváme zrovna často. Zábava, co patří do kina, ale děti pod 15 bych na The Suicide squad nebral. Tři čtvrtě plynu.

Docela bída. Jednička fajn, dvojka ušla a tohle je odvar z klišé, kde z legračně trhlé Bridget udělali ukázkovou hrdinku romcom. Hvězdička za Colina Fritha a druhá za vedlejší postavy.

Na konci mi to přišlo fakt dobrý, i když jsem ihned vědomě pomíjel jakékoli sportovní vady výkonu (použití kyslíku, maximální využití šerpů a tábora na komplet podporu...) a charakterové neduhy hlavní hrdinky (opakovaně nechat doma kvůli K2 na několik měsíců 2 malé děti, v prvním případě dokonce ani ne ročního synka, ve třetím případě několikaměsíční expedice - květen Kančendženga, červenec K2). Den poté jsem si uvědomil, že o finanční stránce projektu jsme se nedozvěděli zhola nic, Himaláje a osudovost, obtížnost K2 na mě nedýchly rovněž (přestože je mám celkem načtené a pokaždé mě ohromí). Splnění snu jedné nevyrovnané ženy a ukazování statečnosti v evidentně složitém vztahu k otci (vynecháno, ale dalo se poznat - volání hlavně rodičům) v dost osekané verzi (self záběrů a gopro pohledů mezi C3 a C4 a summitem je minimum - podezírám z nadměrného použití masek, což je ale zase na druhou stranu pochopitelné, když jdu do takové výšky 2x během týdne) je prostě málo. Lepší 2*