hanakonochi

"Kdokoliv by usiloval svůj život zachovat, ztratí jej, a kdokoliv jej ztratí, zachová jej."

(Lk 17, 33)

"Říkám ti: Té noci budou dva lidé na jednom loži, jeden bude přijat a druhý zanechán.

Dvě ženy budou společně obilí mlíti. Jedna bude vzata a druhá ponechána.

Dva budou na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán."

(Lk 17, 34-36)

"Když to slyšeli, zeptali se ho učedníci: "Kde to bude, Pane?" On odpověděl: "Kde bude tělo, tam se též shromáždí i supi."

(Lk 17, 37)

   "Pojď sem, Kassade."
   Při zvuku jejího hlasu se otočil. Zrcadlové silové pole zmizelo. Monetino tělo bylo zmáčené potem; tmavé vlasy se jí lepily ke skráním; bradavky měla ztuhlé. "Pojď sem."
Kassad si prohlédl své tělo. Silové pole bylo pryč - vlastní vůlí ho nechal zmizet. Byl sexuálně vzrušený tak, jako ještě nikdy předtím.
   "Pojď sem." Moneta tentokrát zašeptala.
   Kassas šel k ní, zvedl ji, a ucítil v dlaních její hýždě hladké potem. Nesl ji ke kruhu trávy na větrem vytvarovaném pahorku. Položil ji na zem mezi hromady těl Vyvrženců, prudce jí roztáhl nohy, sevřel její ruce do své, zvedl jí paže nad hlavu, přitiskl je k zemi a lehl si svým dlouhým tělem mezi její nohy.
   "Ano," zašeptala Moneta, když ji políbil na lalůček levého ucha, přitiskl rty na pulzující tepnu pod krkem a olízl slaný pot na jejích ňadrech. Leží mezi mrtvými. Další mrtví přibudou. Tisíce. Miliony. Smích z mrtvých břich. Dlouhé řady vojáků vycházejí z mateřských lodí s Branou, aby vstoupili do čekajících plamenů.
   "Ano," zašeptala mu horce do ucha. Uvolnila si ruce, přejela jimi po Kassadových vlhkých ramenou, dlouhými nehty ho poškrábala na zádech, uchopila ho za zadek a přitáhla si jej blíž. Kassadův úd, vztyčený erekcí, se dotkl chloupků podbřišku. Otevřené Brány, kterými nalétávají útočící křižníky. Žár plazmových explozí. Stovky lodí, tisíce, tančí a umírají jako zrnka prachu ve vichřici. Obrovské sloupy pevného rubínového světla bodají do dálky, zalévají cíle posledním zášlehem tepla, těl a se vaří v rudém světle.
   "Ano." Moneta mu otevřela ústa i tělo. Teplo nahoře i dole, její jazyk v jeho ústech, když do ní vstoupil. Uvítalo ho vlahé tření. Vnikl hluboko, lehce se vrátil a dovolil, aby její vláha v ní pohltila ještě víc. Začali se pohybovat společným rytmem. Žár na stovkách světů. Kontinenty hoří v zářících záškubech, valí se vřící moře. Sám vzduch vzplane. Oceán rozžhaveného vzduchu, stoupající jako ruka k tváři milence.
   "Ano. . . ano. . . ano," dýchá mu Moneta horce do úst. Má kůži z oleje a sametu.
   Kassad teď prudce přiráží, vesmír se smršťuje, zatímco pocity se šíří, cítí, jak ho Moneta horce, vlhce a pevně uzavírá v sobě. Její boky odpovídají jeho pohybům, jako by cítily ten strašný tlak v samém základu jeho bytosti. Žádá si ho. Kassad zavírá oči, vidí. . .
   . . .rozpínající se ohnivé koule, umírající hvězdy, slunce vybuchují v obrovských zášlezích plamene, hvězdné systémy hynou v extázi ničení. . .
   . . .cítí bolest v hrudi, boky neustávají v pohybu, stále rychleji, i ve chvíli, kdy otvírá oči a vidí. . .

  . . .obrovský ocelový trn vyrůstající mezi Monetinými ňadry, téměř jej napíchl, když se podvědomě vztyčil a ucukl, trn mu propíchl kůži a krev kape na její tělo, její bledé tělo, teď lesklé jako zrcadlo, tělo je chladné jako mrtvý kov, boky se mu stále pohybují i když očima zakalenýma vášní vidí, jak se Monetiny rty kroutí, stahují a odhalují namísto zubů řadu ocelových čepelí, do hýždí se mu místo prstů zarývají kovová ostří, nohy vězní jeho boky jako silné ocelové pásy, její oči. . .

   . . .v posledních sekundách, než dosáhne orgasmu, se Kassad snaží odtáhnout. . . rukama jí svírá krk a tiskne. . . ona se ho drží jako klíště, jako pijavka, připravená ho vysát. . . válejí mezi mrtvými těly. . .
   . . .její oči jako rudé drahokamy září šíleným zárem, stejným jako ten, který mu spaluje varlata, šíří se jako oheň, pokrývá jej, spaluje varlata, šíří se jako oheň, přetéká. . .
   . . .Kassad tluče oběma rukama do země, snaží se od ní. . .
od toho. . . oddělit, má děsivou sílu, nestačí však na strašnou přitažlivost, která je drží pohromadě. . . saje jako ústa pijavky, on už málem vybuchuje, dívá se jí do očí. . . smrt světů. . . smrt světů!
   Kassad vykřikne a uvolní se. Odtrhne si pruhy kůže, jak se odtahuje vzhůru a do stran. Ocelové zuby v ocelové vagíně se s cvaknutím sevřou a minou jehon žalud o vlhký milimetr. Kassad se svalí na bok, odkulí se, boky se mu stále pohybují, nedokáže zastavit ejakulaci. Vytryskne proud semene a padá na zkroucenou pěst mrtvoly. Kassad zasténá, opět se překulí, stočí se do klubíčka a přitom znovu ejakuluje.
A znovu.
   Slyší svist a skřípot, jak za ním Moneta vstává. Kassad se převalí na záda a zamrká při pohledu do slunce i bolestí. Teď stojí nad ním s roztaženýma nohama, postava naježená trny. Kassad si setře pot z očí, vidí, že to není pot, ale krev, a čeká na smrtící ránu. Kůže se mu stahuje v očekávání seku čepelí. Kassad ztěžka oddechuje, vzhlédne a spatří Monetu, její stehna jsou opět lidská, nikoli z ocele, klín vlhký po vášnivém styku. Tvář je temná, slunce stojí za ní, ale on ještě vidí v mnohofazetových studních jejích očí uhasínat červené plameny. Usmívá se a on si všimne, jak se slunce odráží od řady kovových zubů. "Kassade. . ." zašeptá a je to zvuk písku drhnoucího o kost.
   Kassad odtrhne zrak, vyškrábe se na nohy a v hrůze se potácí mezi mrtvolami a hořícími troskami ke svobodě.
Neohlédne se.

Toshiro Mifune ♂ Tatsuya Nakadai ♂ Radovan Lukavský ♂ Philip Seymour-Hoffman ♂ Ray Winstone ♂ Brendan Gleeson ♂ Toni Servillo ♂ Paul Dano ♂ Denis Lavant ♂ Christopher Walken ♂ Tin-lam Wong ♂ Honglei Sun ♂ Kang-ho Song ♂ Mehmet Emin Ceylan ♂ Jean-Louis Trintignant ♂ Peter Falk

Jitsuko Yoshimura ♀ Kinujo Tanaka ♀ Mia Wasikowska ♀ Re Lee ♀ Charlotte Gainsbourg ♀ Tilda Swinton ♀ Nastassja Kinski ♀ Eva Green

Michèle Bokanowski (nar. 9. august 1943)

http://www.imdb.com/name/nm1140873/?ref_=fn_al_nm_1

https://fr.wikipedia.org/wiki/Michèle_Bokanowski

https://www.youtube.com/watch?v=lMRXuNSQz4M

Papilio memnon.

Love me or hate me,

both are in my favor...

If you love me,

I'll always be in your heart...

If you hate me,

I'll always be in your mind.

Oceľový entuziast.

http://www.tomohiro-inaba.com

Už dlhšie sledujem tvorbu tohoto mladého talianskeho scénografa a sochára, tak ma napadlo hodiť sem link. Myslím, že mnohým z Vás by sa jeho umenie mohlo páčiť.

napríklad https://www.behance.net/edoardotresoldi alebo https://instagram.com/edoardotresoldi/

In the beginning, there was a fire. Would you believe that?

Արտավազդ Արթուր Փելեշյան

avant garde masterpiece

完璧な復讐

記憶に残る悪魔

Unique medieval anthology.

Takashi Ito's experimental short movie.

"Člověk potřebuje až moc papírů: smlouvy, licence, identifikační průkazy, povolení, listiny, certifikáty, registrace, legitimace, atesty, účty, úpisy, dočasné povolení, listiny o souhlasu, potvrzení o příjmech. Ještě něco? Zapomněl jsem snad nějaké? Muži a ženy se až příliš bojí někde udělat chybu. A aby byli na správné straně, vymyslí další. Nikdo neví, který bude poslední. Nikde to nekončí. Říkáte, že moc diskutuju. Jsou to však fakta, co diskutuji."

"Once we've uttered a single word of dialogues, play-hell begins, and we cannot escape. There is no end. No play ever ends. Plays just change...[P]lay upon play is transformed into hell!...After the play..., after the lie, there's no truth, only another lie. And everything I've just said is nothing but a pile of lies, too. That's theatre. And that's life." –Shuji Terayama, an excerpt from his book of theoretical plays & essays, Heretics (Jashumon, 1971, also known as Gate of the Heretics or Gate of Hell)