RomaS

Už si nepamatuji kdy mě X-Meni bavili jako teď. Musím přiznat, že od posledního dílu mi některé spojitosti docházely až později. Nedal jsem hold před shlédnutím povinou připomínačku. Přesto to nevadilo. Byla to kombinace všeho tak akorát. Hodně akce a destrukce, sympatičtí herci i postavy, uvěřitelná motivace hrdinů i antihrdinů a hlavně úžasný záporák. Nechci tentokrát zacházet moc do detailů, shrnu to prostě jednoduchou frází. Úžasně zábavné.

Film jsem viděl před dvěma týdny a pro hodnocení jsem marně hledal třetí díl Avangerů. Jasně je to kapitán Amerika (za ty zásluhy už taky mohl být alespoň major). Složení postav, tomu ale neodpovídá. Ne, že by se tu pruhovaný klaďas nevyskytoval, ale v tom množství postav se už ztrácel. Ono, totiž přibyli úplně nové. Některé ze samostatných filmů a některé bůhví odkud. Pokud se na to budete dívat jako na zajímavý koktejl osobností se střešničkou v podobě jejich zdařile vymyšleného střetu, tak nejde šlápnout vedle. Jeden superhíro mi tam ale nesedl. A to černý kočičák. Každá z postav získala svou schopnost buď geneticky, technicky nebo dlouhým vysedáváním na záchodě. Kočičák prostě obleče černý latex, nasadí drápy a může konkurovat komukoliv. To mi prostě nesedí a chci vysvětlení. Stejně tak motivace hlavního padoucha je přehnaná a navíc už strašné klišé. Přirovnal bych to k tomu, když mi ožrala zajede rodinu ve Wolksvagenu a já jako pomstu půjdu vypálit automobilku. Stejně tak překombinovaný plán, který vymyslel ve své choré hlavě by měl šanci uspět stejně jako, že by se Marvel vykašlal na komiksy a peníze investoval do školství. Až na tyto dvě "drobnosti" se jednalo o skvělý biják. Problém je v tom, že filmy od Marvelu beru jako TOP, takže kde bych jinde přidal, tady dávám body dolů.

Tři geniální ženy pracující pro NASA, které se podílely na prvních letech do vesmíru. Ač už o sobě zajímavé téma, to podstatnější je to, že nezapadaly svou barvou pleti do tehdejších škatulek. Období segregace nebyly časy na které by byli Američani pyšní a rádi na to vzpomínali. Nicméně v Hidden Figures to vzali hodně nenásilnou formou a i když si člověk mezi řádky musel uvědomit jak to bylo těžké v období předsudků pro obyčejného "Coloured", tady to bylo převyprávěno příjemnou a zábavnou formou, za což tleskám. Přestože je to v krátké době další film, kde se více řeší etnický původ než výjimečnost osobnosti, je to zde mnohem lépe zvládnuto než v kanadském "Race".

Musím uznat, že se Melovi opět podařilo natočit kvalitní kousek. Na bojové scény, které jsou vrcholem filmu si sice musíme počkat, ale rozhodně nemají konkurenci. Naturalistickým zpracováním a detaily mě připomněly Spielbergovo vylodění v Normandii. Mel tomu přidal ale něco navíc. To co dělá scény jedinečnými je určitě osobní kontakt s odhodlanýmy japonci, poctivé detaily a možnost vcítění se do bezvýchodné situace. To, že akce zabírá tu menší část filmu mě vadilo méně, než klasický Melův cejch popularizace náboženství. Jsem přesvědčený, že kdyby byl Desmond ateista, tak bychom se o něm od Mela nic nedozvěděli.

Parta těžařů tentokrát nezachraňuje Zemi před obřím asteroidem, ale vlastní kůži na ropné plošině. Dokonce se nejedná o oil-fiction, ale kvalitně zpracovaný a hlavně uvěřitelný příběh kdy bažení po penězích opět zvítězilo nad ochranou lidských životů, ale hlavně nad následnými nedozírnými následky na přírodě. Vše je zde vystřižené jako ze šablony. Spokojená rodina, loučení, seznamovačka s ostatními, vtípky, technické problémy, tlak vedoucího, katastrofa a boj o přežití. Ikdyž každý dopředu ví, co se bude odehrávat a jak to dopadne, zpracování apokalypsy je uchvacující. Atmosféra šlehajících plamenů a výbuchů mě připomněla film Skleněné peklo, které jsem jako kluk viděl mnohokrát. V každém případě není pochyb, že druhá půlka filmu je ta, kvůli které stojí za to Marka, Kurta a Johna vidět na plátně. PS: Na konci mě fotky skutečných lidí přesvědčily o tom, že těžaři opravdu nemají žadné váhové limity.

Začátek byl slibný. Tom, lehce krvácející, ale sebejistý dojídá žvanec a kolem čtyři vidláci s rozbitým ciferníkem. Přijde šerif, který si myslí, že má vše pod kontrolou, tím, že Toma spoutá. V tu chvilku, ale ještě netuší, že za devadesát sekund bude on spoutaný v autě MP a přemýšlet o tom, jak asi budou něžní spoluvězni v lágru k bývalému šerifovi. Když se o nějaký den a hodinu později Tom rozhodne pomoct sympatické kolegyni v maskáčích, která se ocitne v zapeklité situaci, stále jsem měl z probíhajícího vývoje velmi dobrý pocit. Zlom nastal, když se Tom ocitnul ve svěráku potenciálního rodiče a iracionality pubertálního spratka. Asi netřeba dále rozvádět. Tyto situace jsou obvyklým klišé takových vztahů. Po akční stránce byl celek lehounký nadprůměr. Už šlo poznat, že v akčních scénách musel Tomovi pomáhat střihač. Hold zářezy na čele mu přibývají stejně jako faldy na břiše. Celkově tedy průměr do kterého Toma spláchla přidaná rodičovská tématika.

Pokud musíte každý rok přiznávat svůj příjem a jako všem se vám nelíbí kolik musíte sypat berňáku, tak Ben je jedinečný prototyp účetního, který s tím dokáže něco udělat, ať jste kdo jste. Může vás přitom hřát i dobrý pocit, že dáváte práci duševně postiženým lidem a jistotu, že svou práci dotáhne do konce za každou cenu. Jeho služby sice vyjdou na pěkný ranec, ale pokud balancujete v šedé zóně, investice se určitě vyplatí.

Sugestivním a primitivně jednoduchým způsobem zpracovaná katastrofa pohledem jedné z mnoha rodin, kteou smetla ničivá vlna. Hned od začátku diváka vcucne podmanivá atmosféra slunivé lokace a rychlé seznámení s pětičlenou rodinou. Vlna přichází naštěstí brzy a její průběh a vykreslení je na jedničku. Boj s brutálním živlem je zpracován velice intenzivně. S odstupem času jsem si ale uvědomil, že úplně chyběly záběry ostatních topících se lidí. Vypadalo to jako by rodina v tom byla úplně sama. Bod zlomu byl, kdy už nešlo o holou záchranu, ale chaotickou potulku po nemocnicích. Až do závěru to už byl jen útok na city a empatii diváka. Ikdyž mám vlastní rodinu v podobném složení a snažil jsem se vcítit do zoufalých situací, účinek mě minul. Na mě už tu bylo příliš mnoho pokusů o slzavá údolí na úkor příběhu. Když to shrnu tak Lo Imposible je podmanivě zpracovaná katastrofa okem rodiny, která správně zasáhne bránici více citlivého jedince.

Díky těmto filmům se z obyčejných lidí stávají paranoidní blázni, kteří vidí konspiraci za každým činem. Opravdu nejde z chatrče na ledovci hacknout za minutu státní zpravodajskou agenturu z notebooku. Vážně není možné jedním tlačítkem vypnout elektřinu kdekoliv na světě a identifikace hackera na druhé straně planety opravdu nezvládne jeden člověk třemi kliknutím myši jen na základě pohlaví a přibližného věku. A to jsem pouze v prvních pěti minutách filmu ... Shlédnutí Bourna bez aspoň malé dávky zdravého rozumu, musí mít za následek pocit, že vládní agentury (především ty s hvězdami) mají neomezenou moc a dokáží sledovat kohokoli a kdykoli se jim zachce. My s tou špetkou selského rozumu jsme se alespoň dobře bavili nad špionážním akčnákem s oblíbeným hrdinou.

Tak mám z toho smíšené posity. Když rasově a národnostně vyvážená sedmička, které k dokonalosti chyběl už jen homosexuál za pro mě nedostatečně přesvědčivých důvodů (teda až na krásnou Haley) začně prolévat krev kvůli několika farmářům, říkám si, že tohle jsem už někde viděl. Jasně, že ano. V minulém tisíciletí dělalo podobné sedmero akorát bílých krkavců podobné kejkle s padouchy, akorát tehdy jsem jim nějak víc fandil a téměr doslova jsem každého padlého obrečel. Teď se podobné pocity nedostavily. Každopádně to bohatě vynahradila alespoň parádní závěrečná akce, která nabídla všechno co WWW (Wild Wild West) mohl nabídnout. Na konec ale jedno rýpnutí. Ikdyž jsem nepočítal mrtvoly, jsem si jistý, že božská 7, sestřelila tak minimálně dvojnásobek plundrujících padouchů než jich ve skutečnosti bylo. Takže vysvětlení je, že buď měly neprůstřelné vesty, nebo to byly zombies.