fremy

Musel jsem si dojem z filmu nechat odležet. Děj filmu totiž vstává z mrtvých jako revivalová kapela. Líbí se mi, že Alice Nellis utváří snímky pro různé lidi. Podobně jako u Perfect Days pro svobodné matky, které mě mj. zaujalo více, se nyní odráží o starší generaci, jenž ožívá druhou třetí mízou. Jako 24ník za vtipné pasáže považuji spíše střety generací, je jich pomálu. Nejvtipnější komedie to nebude, pokud zapomeneme na Rakovník, určitě nás něco pobaví. Jo a zmiňovaný product placement mi poprvé nepřijde vlezlý, ale běžné zapojení do života (to i když se v téměř každé minutě vyslovuje název klubu SaSaZu).

Nepochopený příběh, smysl nápadu. Hřebejk se šíleně spletl.

Nejlepší animák, co jsem v poslední době viděl. Starší hráči si užijí příběh dosyta s nostalgií. Ostatní, mezi nimiž i já, ocení využití známých postav a příběhů v celovečerním snímku. Retro zábava pro celou rodinu.

Trápení z vnější podstaty člověka. Myšlenka, že bez ní jsme ostatními opomíjeni. Krátký formát 6 příběhů jsem hltal jedním dechem. Je to rozměr, jenž upoutá mnohé diváky.

Po prvním dílu jsem nepostřehl pokles zábavy a humoru (hodnotím bez druhého shlédnutí filmu před pokračováním). Veškerý humor zajišťují mimoni, což se od nich také očekává. Dle mého je dobré dětem předkládat i důležitost rodiny a z Despicable Me 2 je toto hodně cítit. Doporučuji neodcházet z kina začátkem titulků, rozběhne se animovaná smršť (víceméně 3D) zábavy.

Příběh vyprávěný skrze dopis od otce, tedy jinou generaci, sekunduje podobné milostné lince syna. Vychutnal bych si více tajemný příběh o dívce s pomeranči. Smyslné bytí na tomto světě mě neuchvacuje tolik jako dobře připravený milostný prožitek. Škoda nepostřehnuté odpovědi, proč musel mladík čekat na dívku s pomeranči půl roku. Ve filmu nakonec není stejně vůbec důležitá.

Silné téma umocněné osobní tragédií v rodině. Zhlédl jsem na festivalu Finále v Plzni, kdy jsem sám v sobě přemítal, zda ve velmi pozdní hodinu po hrobově tiché části titulků ocenit potleskem. Celý sál se zvedl bez jediného slova, přičemž každý přemítal své pocity hluboko usazené po takovém zážitku.

Ještě nikdy jsem nesledoval ohňostroj na plátně, při kterém by mě tolik mrazilo v zádech.

Barevný pohled na problémy mezi černými a bílými obyvateli. Je pozoruhodné, že mnozí skrývají pohledy nad děním kolem a chválihodné, že se najde mezi nimi alespoň jeden, který začne bojovat. O problémech se musí mluvit. V jednotě je síla. Snímek The Help je krásným pohledem na tuto historii.

Hravost Johnnyho Deppa v těle chameleona Ranga. Žasl jsem nad záběry z kaňonu letících hrdinů jak z filmů Star Wars. Film jen plný inteligentního humoru a krásnou podívanou na velkém plátně.