Nathalie

Felliniho Sunset Boulevard. Anachronismus v moderním studiovém světle. Valčík na rozloučenou. Poslední ať zhasne lampu.

70 %- viděno v originále:-) Welcome to DisneyLand. Už je to tady. Televizní apokalypsa dohupkala do kinosálů. Lalalala. Nejcukernatější dvojice ve filmových dějinách, školní osazenstvo, vedle níž žáci z Beverly Hills působí jako sebranka z Bronxu, naivita v notové osnově. Lalalala. HSM je prý celuloidová zbraň dětí proti rodičům. Ve skutečnosti je to naopak: ve vesmíru HSM nikdo nekouří, nepije, o drogách, sexu a rokenrolu toho absolventi střední ví asi tolik jako Magdalena Dobromila Rettigová a navzdory moderní choreografii a popkulturním odkazům je to muzikál z hloubi duše konzervativní, nezávadně upjatý, ne-hříšný a surreálný. Trojka se navzdory matematice ocitá mezi jedničkou a dvojkou. Imbecilita scénáře kopíruje dvojku, svěže pojatá choreografie jedničku a hudebně ustrnula na půli cesty- mezi spoustou glycerinové hlušiny se objevují tři perly: rozpustile vzpomínková Boys are back, ambiciózní duet Sharpay a Ryana I want it all s parodií na Chicago a trailerová rozehřívací pecka Now or Never. Just pure fun. Každá generace asi musí mít něco, z čeho o deset let starší lidi zvrací. High School Musical je přesně ono mezigenerační dávidlo- takže pokud jste starší 18-ti let a bude se vám Hudební Sado Maso na třetí líbit, znamená to a) máte zvrácený smysl pro humor b) líbí se vám metrosexuálové typu maturujícího a mutujícího dřeva Zaca Efrona c) s oblibou si pěstujete kolektivní guilty pleasure d) vyžíváte se ve skrytých odkazech na Spidermana. Já jsem ve všech čtyřech kategoriích. P.S. Abych neměla poštu zasypanou dotazy-viděli jsem to samozřejmě v KINĚ. P.P.S. Napodruhé se poměr guilty vs pleasure nebezpečně vyrovnal. Scream je boží. No neke. :)

Tahle slepičí polévka působí dojmem, že vyhynuli muži. Po její konzumaci se budete modlit, aby vyhynuly ženy. 30%

[ Na sever severozápadní linkou + Já, robot + Nepřítel státu + Die Hard 4 ] x Shiovo charisma= 70% Tomu, abych syntetickému Orlímu oku složila poklonu coby dokonale funkční letní jízdě, brání dva prvky: přespříliš ztlumený humor, jehož jediným nositelem je vlastně postava B. B. Thorntona, a místy zadrhující se motor akčních scén, což v důsledku zapříčinilo, že ačkoli jsem se nudou nezívala, nepřipadala mi Carusova kompilační jednohubka jako časový kompresor. Shia v další roli kluka od vedle nicméně znovu exceluje. Vypadá to, že se z Boy Next Door stane Man Front Door. :)

Cítíte ten kouzelný odér uvolněných a sešněrovaných šedesátých let, v nichž se klasická tabu střetávala s popovým rytmem sexuální revoluce? Angličani měli Beatles, Češi tenhle prostinký muzikál o mladé lásce a starých strukturách. Když dva se rádi mají, stačí jim houpačka v podkroví, pár naivně chytlavých melodií a pocit, že dnes to bude navěky.

Černý humor s mrazivým podtónem, až divadelně absurdními výstupy a trierovskou krutostí na straně jedné, komediální screwball s mimickými exhibicemi slabomyslného Brada Pitta a osobitou poetikou se satirickými šťouchanci na adresu CIA, internetového seznamování i Hollywoodu na straně druhé. To množství adjektiv se tu nesešlo náhodou, bratři jak se patří se tentokrát pokusili o eklektické spojení fargovského existencialismu a dudeovského cynismu- a světe. div se, klaplo to na první klapku. V ošumělém aranžmá a kamerových pronásledovacích jízd pracují Coeni s nejistotou diváka a svůj film představují coby organizovaný chaos-prudce se zahýbá do dějových zákrut, postavy končí svůj pozemský život komicky arbitrárně a není možno odhadnout, co se děje a kam to spěje. Tahle anarchie je celých 96 minut především díky přesně obsazeným hercům a kořením v podobě J.K. Simmonse, třeskutě zábavná a když mě zaskočily závěrečné titulky a publikum se zvedalo ze sedaček, napadlo mě, jak by si asi Coeni poradili na Broadwayi. Snad by si nespálili prsty.:-) 75%

Big Brother na Upper East Side? Hell yeah !

Uma Thurman je žena, o níž lze říct, že smrt jí sluší. Unylá romance s panem Darcym by ale uspala i mrtvolu.

Láska je válka. Bojiště se přeneslo do soudních zákopů a místo kulometů na sebe dvojka povedených právnických es Hepburn-Tracy míří podpásovými argumenty, logickými přemety a vypečenými podrazy. Střílejí a nemíjejí a neomylný George Cukor jim zas a znovu nabíjí. Souboj pohlaví na tisíc způsobů- stokrát obehrané téma, ale s onou energií dlouholetých hollywoodských milenců je tam cosi navíc. Něco, co vás přinutí se k Adamovu žebru vrátit. Mimochodem, podtexty ohledně rozdílů mezi pohlavími je to doslova prošpikované. A i po padesáti letech překvapivě aktuální. P.S. Spencer není jediný, kdo umí na rozkaz plakat. Jen jsem s tím neměla takový úspěch. Asi bych měla změnit publikum. :) 9/10

Když muž trpí uklízecí mánií a své dny tráví dočista do-čista, není divu, že mu posléze zbude jen azyl u flegmatického přítele Walthera Matthaua. Jenže jakmile sáhnete starému mládenci na jeho svatý bordel, vznikne buď variace na staromódní vyvražďovačku, nebo komediální zabijačka. Podivný pár trpí všemi neduhy adaptací, ale coby film je samostojný, snad proto, že tohlo skoro-manželství mezi dvěma heterosexuály vibruje s každou další narážkou a hereckými smeči, esy a prohozy. Divák si od tohohle tenisu užene maximálně zánět bránice:)