harpsychord

Ono se to živilo prostitucí? Moje mysl tenhle údaj nezmákla. A můj samčí orgán by nejspíš dobrovolně odpadl.

Inu, kdo chce kam, postavme ho proti zdi.

Pohodlně uložen, důstojně zakopán, má i vlastní dřevěnou rakev. A stále je nespokojen!

Usnul jsem u toho. A zdál se mi sen. V tom snu se mi zdál další, jiný sen. A pak jsem zase usnul. Pak snil. Usnul. Snil. Usnul. A já bych tak rád zůstal vzhůru! Fakt!

Chá chá. V tomto případě je hodnocení jednoduchý. Skvělý artový hovno! Kdo nemá vlastní schýzu v kedlubně, nepochopí. Ten, kdo si blábolí sám se sebou, to jistě dá. Ambice, sny, touhy, přání... ach... všichni je máme, jen... aha? Budeme si je plnit, nebo se jich vzdáme? Ustřelíme si v zájmu věci část těla? No, já ne. Jsem sralbotka.

Tak asi takhle - hnidy nehledám, páč je jich tu plnej šérmen, a to ne jen ten Pittůf. Mám ňouma dojem, že vo vyčtený znalosti z moudrých knih o druhý světový tady nejde. Nesmyslnost, zvrácenost a hrůzy válčení jsou jasně patrný a vcelku hustě i viditelný. Co teda stojí za zmínku a vypocení písmen? Zachovat si v tom zvěrstvu aspoň minimum lidský důstojnosti, umět rozlišit, co ještě jo a co už ne, ochránit svý bližní v rámci možností a možná i krapítek za nima, dostát svýmu slovu a neposrat se z toho. A todle chtělo prostě kurva Pitta. Ten chlap mě přesvědčil, stejně jako kdysi Elias v Četě, že to možný je! A právě za to jsou ode mě ty štyry pecky. P.S. Vim, že jel podle scénáře, ne?

Málo se tu hulí. A to je celý.

S prstem v nose, pivem v ruce a v nastaveném módu poloretard slušné pokoukání.

Prostřelená nula začala být zajímavá. Hodnotím to kladně.

Vydatně opepřené ragú z Divokého západu. Nespoutaný má jen jeden jediný problém a tím je nebýt spoutaný.