Alvin

Musím uznat, že to je natočené v solidním tempu a za podobný mix komedie a brutality by se nemusel stydět ani Tarantino. Zkrátka jsem se u tohohle příběhu tří hovad na steroidech docela bavil, tedy až do chvíle než jsem zjistil, že tohle absurdní drama se skutečně stalo. Příště by mohl Bay a jeho hoši v podobně odlehčeném duchu natočit třeba to, jak si chtělo pár hloupých, ale jinak v podstatě neškodných arabáčů udělat pilotní průkaz, ale nějak si jim to vymklo kontrole a omylem to picli do nějakých dvou věžáků.

Flintstooneovi říznutí Dobou ledovou ve zcela neoriginálním příběhu, který kupí jedno klišé za druhým. Dospívající dcera chce poznávat svět, následně se pochopitelně zamiluje do sympatického světa-znalého mladíka, otec rodiny ztrácí autoritu, všichni jsou nuceni opustit bezpečí jeskyně a vydat se na cestu do neznáma atd. Nuda proložená ještě větší nudou. Zdejší téměř osmdesátkové hodnocení je těžce přestřelené a ve skutečnosti odpovídá snímku spíš tahle známka.

Jako dítě mě tenhle film fascinoval hlavně coby sci-fi s úžasnými triky. Ještě si vybavuju, jak v ABC psali, že ten necita Spielberg neváhal nacpat do kostýmu ítýho nějakého liliputa. A hodnocení po čtvrt století? Příběh o klukovi, co našel svého mimozemšťana nezestárnul ani trochu a triky kupodivu i po těch letech vypadají docela slušně. Pro mě Spielbergův nejlepší příspěvek do kategorie rodinné filmy. Jsem zvědav, co tomu za pár let budou říkat moje děti.

Okolo čtyřicítky natáčela paní Poledňáková povedené rodinné komedie, kde se člověk měl čemu zasmát a nebylo to zdaleka jenom kvůli dětským hláškám typu "..bačkůrky". Prostě paní režisérka měla tehdy ještě nadhled a štěstí na dobré herce. V tomhle filmu se padesátníci chovají jako puberťáci, což je pro mě důkaz postupující senility autorky a nad některými dějovými zvraty bych si ukroutil hlavu. Na druhou stranu to není o moc horší než podobné "komediální" výplody o generaci mladšího Vejdělka.

Jsem v klidu co se týká budoucnosti manželských svazků v Česku, protože tenhle výběr rozhodně nereprezentuje "průměrný český pár". Co mě ale otravuje, je úroveň mladých dokumentaristek. Po mizerném Čtyři v tom, je tu další autorka, která si myslí, že stačí vybrat co největší exoty a pak se jich dokola ptát na ty samé otázky, případně jenom držet kameru. Nechápu proč to má 6 dílů, když už od druhého se nedozvídáme nic nového. Mladí katolíci stále dodržují sexuální půst před svatbou (autorce dokumentu to zřejmě přijde tak zajímavé, že se na to pro jistotu ptá v každém díle), slečna pornoherečka, pardon fotomodelka a její dočasný přítel už asi taky nevymyslí jinou odpověď než "dobrý" a festival pestrosti uzavírá Běla, o které se opakovaně dozvídáme, že se nesnáší s tchýní a Jaroušek, kterému role multifunkčního domácího otroka evidentně vůbec nevadí. Srovnávat tohle s cyklem Manželské etudy by byla nehorázná troufalost.

Až do poloviny docela dobrá a pozitivně laděná komedie o tom, že i lidi s postižením se umí bavit, byť je ten jejich humor občas docela černý. Druhá dojímací část, byla zřejmě určená pro ty méně empatické diváky, kteří by snad po první půlce mohli nabít dojmu, že život paraplegika je pořád taková bžunda.

Herci přehrávali jak na divadle, dialogy jim zřejmě napsal Akiho zahradník původem s Francie, poté co jednou navštívil kurz tvůrčího psaní, na pořádnou hudbu nezbyly peníze a tak vznikl tenhle rozvleklý, sentimentální a pro mě docela zbytečný film.

Docela poživatelná limonáda o tom, kterak si jedna s burkou na hlavně a druhá s nosem jak klika od synagogy našly každá toho svého prince krasoně. Doufám, že když se tohle promítalo na západ od Jordánu, tak posádky znepřátelených stran přerušily palbu, objaly se kolem ramen, začaly se houpat v bocích a prozpěvovat ól jů níd iz láv...

Jako by nestačilo, že patřím k té generaci, která ještě pamatuje, jaký to byl báječný pocit, když do našeho malého městečka dorazili světští s herními automaty, načež se tato zpráva šířila rychlostí blesku po celé základní škole. Pak už stačilo jen vyžebrat na rodičích hrst pětikorun, sehnat parťáka ("budeš mi střílet?") a člověk mohl strávit nádherné odpoledne ve vydýchaném autobuse nabitém takovou klasikou jakou byl PacMan, Invaders, KingKong, nebo ta graficky nabušená iso-3D střílečka s raketou v úchvatných šestnácti barvách na jejíž název už si bohužel nevzpomenu. Už jen z téhle nostalgie musím vytáhnout vysokou známku. Jenže tenhle animák si jí zaslouží i tak, protože je v něm dost vtipu, ironie a naopak relativně málo klišé a infantility, což v těhle filmech (zvlášť pod nálepkou Disney) často hrozí.

Abych použil slovník Whisky, které vůbec nerozumím. Zpočátku hořkou chuť na jazyku rychle střídají barvitější tóny, v nichž probleskuje typický charakter místa původu a zemitý ráz Skotské vysočiny. Celkově velmi dobrý dojem tohoto vzorku z celkem neznámé likérky tak kazí snad jen až příliš nasládlé aroma v závěru, které někomu může chutnat poněkud uměle.