PaTeXx

JUST. LIKE. THAT.

Tak úvod druhé série je zatím pořádně nadupaný. Řekl bych, že dokonce víc než v první.

Rozjezd z nuly na sto fantastický. Jsem rád, že Duffer brothers nezapomněli, jak zase vytvořit perfektní atmosféru a všechno okolo ní.

Winona dost přehrávala, našel jsem pár chybiček ve scénáři a konec mi přišel trošku víc "konkrétní" a "prostý", než měl být. Zbytek se ale dá považovat jako kurevsky dobře odvedenou práci.

Jediných pár negativ, co mám, tak jsou lehké scénáristické přehmaty. Přál bych si zamotanější konec, ideálně, aby nebylo zodpovězeno na všechny otázky a část z nich zůstala otevřená. Takto byl ten závěr dost prostý, ale určitě ne horší. Pořád je to bomba.

Naprosto odlišná epizoda od té posledním. Plným proudem stříkám z Millie Bobby Brown (z hereckého hlediska, prasiska) a ze všeho, co řekne Harbour. Masterpiece.

Seriál se trošku začíná ubírat dětštějším směrem (čehož jsem se obával) a objevilo se první klišé v podobě románku (Nancy, Jonathan, Steve). Je na čem pracovat.

Atmosféra famózní, ale už je potřeba, aby jsme se dozvěděli něco víc, nějakou důležitou informaci, která trochu zamíchá s kartama. Jim je na dobré cestě.

Tak nějak doufám že se Will osvobodí a místo něho unese slenderman jeho matku, protože Winoně to zatím fakt nejde. Jinak mi ale seroš šmakuje a nehodlám přestávat..

Nemohl být lepší závěr. Prostě nemohl.