PaTeXx

Toddova backstory mě nějak nenadchla, naopak odpor asistentek se povedl na výbornou. U BoJacka by to chtělo, aby se už odpoutal od svého gejského terapeuta.

Asi jako u všech, mi ta osmdesátková linka sedí víc. Ale nic nevzdávám, věřím, že zlepšení je na cestě.

Moc moc moc tento díl bavil. Tento depresivní podzimní nádech s pomalým průběhem prostě miluju. Trošku mi pomohl i závěr, který odhalil, kdo je kdo. Upřímně mám v těch německých jménech trošku Gulashsuppe.

Diane bojující (a prohrávající) s nedotknutelným konglomerátem byla naprostá slast. Nevadilo mi ani, že jsme si dali trošku oddych od PC a Mr. PB.

Žádný pohlcující zážitek to nebyl, dokud nepřišla první disciplína. Ta samotná byla pohlazením po duši.

Není to špatné, ale zatím mi všechno přijde poměrně okaté a občas i předvídatelné. Uvidíme, co bude dál.

Dark má obrovskou smůlu, že přišlo až po Stranger Things. Až příliš se tomu snaží podobat, což hned neznamená, že je to špatně, ale těch společných aspektů mi prostě přijde moc. První feel není zlý.

Neviděl jsem moc vizuálně lépe zvládnutých seriálů. Trošku sice pokulhávají nějaké breathtaking emotivní momenty, které ztrácí na intenzitě, a jednoduše tím pádem žádné emoce neprobouzí. Prostor ke zlepšení tu je, ale Birmingham zatím baví. Jdeme na dvojku.

Závěrečný coinflip byl famózní, ale ta "bitva", k níž se schylovalo, byla utopena v klišé. Tady ty předbitevní proslovy prostě škodí. Period.

Moc se mi nelíbila "vsuvka" v podobě otcovského vztahu se syny. Přišlo mi to spíš jen jako zaplnění místa, aby se dodržela minutáž. Naopak nám nabobtnala zášť inspektora Campbell směrem k Tommymu. Takovou bloncku prostě nechceš nechat někomu jinému.