Adman

Moc mě těší fakt, že Pixar a tvůrci animovaných filmů vůbec, kladou takový důraz na příběh. Někomu by se zdálo jednoduché tvořit animované filmy s pocitem, že kvůli skvělým 3D modelům a vypracovaným scénám se film musí líbit každému. Dost podobné kafe jako u akčních filmů. Čím více vybuchne aut, vrtulníků a letadel, čím více shoří domů, budov a mrakodrapů a čím více výbuchů tím lépe? Otázka pro nás pro všechny a já bez váhání odpovídám ne. První animovaný (kompletně vytvořený na počítači) celovečení film na světě z roku 1995, Toy Story - Příběh hraček má dokonalý příběh a myšlenku. Od té doby jsou to naprostí mistři v oboru, což dokazují v jednom díle za druhým. Ratataouille pojednává o zvláštním přátelství krysáka Remyho a potomkem slavného majitele nejlepší Francouzké kuchyně a restaurace v Paříží, Augusta Linguinima. Příběh je tak krásný, že více o něm prozrazovat nebudu. Plný hezkých zvratů, překvapení a dojemných vyřešení. Musím podotknout, že si tvůrci velice vyhráli i s hloubkou ostrosti, dosáhli úžasných výsledků. Jediné co snad mohu vytknout je fakt, že před filmem presentovali dost záběrů z filmu v podobě mnoha trailerů a v neposlední řadě i protipirátský spot Ratatouille. Výsledkem je vytržení z příběhu pokaždé když vidíme onen okoukaný záběr (jestli to jen není promítačský syndrom, bůhví). Už kvůli krysí mimice to musíte vidět. _P.S.: Nechoďte do kina s prázdným žaludkem jako já, umřete hlady!

Zjistil jsem, že mám pro malebné, veselé, pozitivní energií nabité a šťávou naplněné filmy slabost. Tento patří mezi ně. V dnešní době akčních thrilerů a psycho dramat, je Hairspray naprosto geniálně zapíchnutá barevná jehla do černobílé časové osy. Nehledě na to, že film je muzikál z roku 1962, kdy letěl Rock'n'roll, který málokoho ponechá bez hnutí sedět (pokud nepočítáme zmlsané suchary). Něžný příběh, jemná zápletka a klidné vyřešení, vše jako z pohádky. Ano, pohádka to je. Pojednává o Tracy Tunbland (Nikki Blonsky), která je přes své větší rozměry do všech stran společností poněkud opovrhována. Svému problému se postaví a čelí mnoha odporu, ale i podpůrným názorům. Vždy ale ví co je správné a za tím si jde. Silnou stránkou filmu jsou mimo spousty jiných věcí i vtipné scény. Nezřídka se člověk po čerstvě utřených vtářích z dojetí příběhem dostane do záchvatu smíchu, takže už ani nevíte po čem si ty slzy utíráte. Bravo Adame Shankmane!

Hezky působivé afghánské hábity a zarostlé tváře, obrovské nekonečné pouště a smrt číhající za každým rohem. Takto na mě mluví tamní exteriéry nyní, po 11. září, o svém charakteru. James bond, tajný anglický agent, se nám dnes představuje v úplně jiném oblečku. A sice v oblečku se jmenovkou Timothy Dalton. Nevím jak vám, ale mně se tento zástupce líbí ze všech dosavadních asi ze všech nejméně. Q se nám tu moc nepředvedl, Moneypenny taky nic moc, tak jediné co mi zbývá je, snad abych popřál dalším filmům více úspěchů. Stáří a rok filmu samozřejmě nic neomlouvá, ikdyž je film starý jako já. Trochu mě mrzí myšlení tvůrců, že když točí film s Jamesem Bondem, tak že mají snad zaručenou kvalitu, nebo jasný úspěch. Samozřejmě to tak není.

Žádné překvapení. Normální akční thriller, ze kterého se můžou všichni, nevím proč, zbláznit. Tento závěrečný díl trilogie jsem viděl jako první ze všech. Nevím jestli je to chyba, ale neměla by být. Každý film sám o sobě by měl být dobrý, tento je, ano, ale nic extra. Dost nápadně mi to připomíná Minority report apod. Paul Greengrass se snaží hrát i na city, ale mě to prostě vůbec neoslovilo. Na druhou stranu je to i škoda. Film končí šťastně (relativně) a všechno co jsme se měli dozvědět jsme se dozděvěli, takže všichni jsme dostatečně a dosyta uspokojeni. Jsou filmy, které se umí vštípit pod kůži a zůstat tam dlouho. Hodiny a dny. Tento k nim ovšem přes veškeré své snažení nepatří.

Nechápu a nerozumím tomu. Takové školácké chyby a blbosti a přeci to všechno převálcuje síla lidskosti tak, že ledacos odpustíme. Od začátku do konce je to jedna veliká jízda, při které se postupně dostáváme na kloub jednomu mimozemskému životu. Transformeři je ojedinělý druh inteligentních stvoření povětšinou z kovu, které dokáží skvěle a efektně měnít svou podobu. Mají i city. Jedno pouto vznike mezi hlavní postavou, teenagerem Samem (Shia LaBeouf) a jeho novým autem (ve skutečnosti hodným transformerem Autobotem). I díky němu a šťastné náhodě se více seznámí s Mikaelou (Megan Fox). Spolu přijdou záhadě jiného života na kloub. Sam hraje výborně hysterického klučinu, který ani neví jestli má holce říct radši čau nebo ahoj. Nejen v tomto vztahu a nejen za těchto stuací vznikají více než úsměvné chvíle, které diváka v té smršti akce hezky zahřejí a donutí ho si poposednout. Závěrečná sekvence je opravdu třída. Boj mezi hodnými Autoboty a zlými Decepticony na Zemi o přežití či záhubu lidské rasy je vskutku vynikající. Zapojí se i nebojácní vojáci, jejichž snažení také není marné. Jak už to v pohádkách bývá, přičemž Transformers se ani tak za pohádku považovat nedají a dospělí by v žádném případě neměli jen tak mávnot rukou, nám film končí sťastně a některým z nás se ani nepodaří zamáčknout slzu. Jeidné co vytýkám je vybraná známá hudba, která je v rádiích tak ohraná že hamba mluvit a občasné klišé - leč pravdou je, že vyhnout se klišé je v přibývajících tunách fimu rok od roku těžší. Závěrečný prosov hlavního Autobota Prima, že se jim lidská rasa zalíbíla a že se v ní nachází více odvahy a statečnosti než si mysleli a rozhodli se mezi námi na planetě Zemi žít a skrývat se nám v podobě různých dopravních prostředků mě natolik dostalo, že jsem vyšel z kina a usmíval jsem a zdravil jsem každé auto a co jelo okolo.

Zkušený a otrkaný anglický tajný agent Bond, James Bond, se dnes dostává do další šílené a životu nebezpečné šlamastiky. Dvě atomové ponorky se z čista jasna vypařily z vody a důvodem je nejspíš zachycení jich jinými radary. Jamesův osud se setká s agentem (agentkou) "troité x", která je pod velením Rusů (Sovětského svazu). Nejdříve pracují každý zvlášť na získání mikrofilmu, který nakonec nemá takovou hodnotu, nicméně Anglie a Rusko se poté dají dohromady a společně utvoří dokonalou dvojici agentů do akce. Píše se rok 1977 a nová triková studia dobývají svět, kdy i například George Lucas začal svou fenomenální fantasy Hvězdné války. Je tu k vidění obrovský pokrok od minulých dílů. Q připraví pro 007 obojživelný vůz na čtyřech kolech, který se určitě nezalekne ani helikoptéry. Oněch okoukaných zadních projekcí už vskutku ubývá a filmaři se předhánějí v akčnosti záběrů. Že je náš lamač ženských srdcí nesmrtelný asi dodávat nemusím, že. Velikou zbraň protivníků v podobě "Zuba" tak nakonec 007 stejně odvrátí.

Nabitý, šťavnatý, šílený a ujetý. Musím říct, že jsem se opravdu smál. Vyniající parodie na co si jen vzpomenete. Americké gangy spolu válčí, Ali G - crazy hip-hop nigga se dostává do politiky a všude kam jen vkročí vzbuzuje rozruch. Hlavně aby vobjel každou roštěnu co se na ni podívá a žil s re5pectem. Hraje tu taky malinkatou dvojroli s Kazachstáncem Boratem, se kterým o 4 roky později taky natočí snímek k smíchy potrhání se. Ovšem musí se vždy divák naladit na tu jeho správnou vlnu. Vůbec bych se nevidil, kdyby to dost lidem, obzvláště starším, připadalo hnusné, nechutné, odporné a s čímž třeba souhlasím i já (občas) přehnané. Má svůj osobitý a nezaměnitelný styl. O tom není pochyb. Vyvolává rozporuplné reakce všude tam, kde se jen ukáže. Každý by si na tohoto člověka měl udělat názor sám. Já se přikláním určitě spíš k ano, než naopak. Ve výsledku se jedná o super show.

Mrzí mě že se to stalo, ale prožil jsem zklamání. Čekal jsem mnohem víc než se mi dostalo, byl jsem už odhodlán dát plný počet, když v tom mě něco zradilo. Jako celek na mě snímek působí moc prázdně a dlouze. Jako by se Spilberg, kterého mám mimo jiné moc rád, snažil film natáhnout na neúnosnou délku. Samozřejmě víme, že to tak není, ale budí to ve mně takový pocit. Film je o skutečnosti, je z reality. Dostáváme se do období 2. světové války, kdy byli kurtě odsuzování židé, jen za to že byli. V tomto ohledu je film o silný. Bez větších problémů se můžeme vcítit do tamní situace. Když už ale po desáté vidím to samé, že na veřejnosti před ostatními zastřelí žida jen tak, pro nic za nic, tak už mě to jaksi přestává rozrušovat. Že to tehdy bylo takhle drsné se jistě většina z nás od starších generací dozvěděla dřív než z tohoto filmu. V něm je to ovšem zobrazeno s co nevětší věrohodností a tak jak to skutečně bylo. Vstávají při tom vlasy na hlavě a dělá se z toho zle. Mrzí mě, že nebyly více rozvinuty menší příběhy jednotlivých Židů, či jejich rodin. Stále jsem na ně čekal, ale marně, což mě opravdu zklamalo. Pořád se to točí okolo Oskara Schindlera, který začne židy využívat jako levnou pracovní sílu. Tato rasa je jak známo pro němce verbež a smetí a pod velením Adolfa Hittlera začne masové vyvražďování. To jsou vskutku silné chvíle. Jen proto, že se špatně narodí, zemře celých 6.000.000 židů. Myslím že vůbec samotné urtpení si dovedeme jen těžko představit, my, kteří tu teď sedíme u internetu a čteme si. Jenom co se týče transportů nákladními vlaky nebo zacházení s nimi - žádná prává, žádná svoboda, nic. Když se vrátím zpět k filmu jako k celku, tak si nemůžu znovu odpustit, že délka je fakt přepálená. V polovině mě to už přestávlao bavit. Nemyslím si o sobě že bych nějak opovrhoval dějinami, nebo že by mě nezajímal dějepis, ale urdžet skoro 200minut našlapaných aby to nejednoho diváka nepřestalo bavit je také veliké sousto. Film má opravdu veliký záběr. Proběhne nám tu pár let a vývoj je samozřejmě znát. Schindler začne být trochu lidský a pokouší se zachránit co nejvíce židů, ale stejně je to malinkatá hrstka která přežije. Nakonec se dozvíme že, po zachráněných židech zbylo a žije okolo 6.000 potomků a vybraná jména oněch potomků zde dokonce symbolicky na Schindlerův náhrobek pokládají kameny. Film má víc dokumentární než dramatickou tvář, což mě mrzí. Jako by nevěděl kam se má postavit. Třeba pro mě podobný film, "Síla lidskosti - Nicholas Winton", je jasný dokument ale přitom žánrově se chová dost podobně jako Schindlerův seznam. Nevím jestli někdy bude chuť a čas se podívat na film znovu, že bych popřípadě trošku změnil honocení. Nevím jestli se mu eventuelně bude líbít víc, nebo míň nebo stejně. Vím jen, že mi film nedal všechno to co v něm je.

Snímek, jenž může oslovit každého a nemusí oslovit nikoho. Může rozplakat jako máloco předtím a může taky jen suše zklamat. Ti všímavější a poroznější z nás určitě film, potažmo jeho děj, pochytají víceméně jistě na poprvé. Netvrdím že je to nějak nadlický úkol, ale přecijenom jsou i lehčí kousky. Celé je to o rasismu, rasové nesnášenlivosti, rasových předsudcích a vůbec o kapitole toho citlivého tématu. Nevím jak to naše společnost řeší, jak se k tomu staví a popřípadě jaká vystavuje proti tomuto nežádoucímu společenskému jevu opatření. Pravdou je, že Crash je rozhodně spíš o americké společnosti než o té naší a než o jakýchkoli jiných. Poukazuje na současný veliký, pro nás zámořský problém. Dostáváme se ke spoustě situací s onou tématikou, které během dvou uplynulých dnů dost významně ovlivní životy a názory mnoha lidí. Dokonalé je zde provázání a nevědomé spojení jedné či více postav v příběhu. Hrají nám tu například dva černoši, z nichž jeden je bratr velmi slušného člověka a sám uvnitř je jistě také slušný ale jeho kamarád stejné pleti mu cpe své předsudky a názory, které jsou naprosto zcestné a nesmyslné. Dále také vysoko postavený muž v poltice s jeho ženou, kteří se občas ohledně názorů na rasismus neshodují. On by jim pomáhal, ale ona jim nedůvěřuje, oba se pak bojí o své děti. Zastánci zákona z řad americké policie, znichž jeden má nemocného tatínka, jakýsi režísér a jeho žena, opravář zámků s manželkou a dcerkou, přistěhovalecký obchodník s manželkou a maminkou a spoustu dalších na tyto žmíněné navazující postavy. Ve skutečnosti se celé to čeho jsme zde svědky mohlo klidně někde v americe odehrát. Jedna situace ovšem vyráží dech více jak druhá. Rozhodně se jedná o kvalitní snímek, který si každý musí přebrat sám podle sebe. Nečekjte žádné rozuzlení a snažte se pochopit sami. Nečekejte na zápletku a vysvětlení. Nečekejte na šťastný konec a vůbec nečekejte vůbec na nic. Před prvním shlédnutím můžete čekat na cokli, ale ničeho z toho se jistě nedočkáte.

Začnu zde myšlenkou, která myslím nenapadla jen mě. Jsem toho názoru, že tohoto díla nejsou hodna žádná slova, protože jakékoli chvalné opěvy jsou v porovnání s pravou hloubko filmu stejně jen jeho haněním. Tolik na začátek. Další postřeh je, že film rozhodně není pro děti a lidi jim podobné (tzn. ti co hodnotí jinak než plným počtem). Nechci se nikoho dotknout, ale ať se na mě dotyční opravdu nezlobí. Příběh ve filmu se velice těsne dotýká naší samotné existence na Zemi, našeho života, našich pocitů, našich problémů a vůbec všeho spojeného se samotným bytím. Možná že právě tím umí tak silně oslovit, tak se vštípit do divákovy duše, tak ho zasáhnout a srazit na kolena. Já jsem plakal jak malý kluk který dostal výprask opaskem přičemž nevědel za co. Podobně si odpykává trest v anglické věznici Shawshank hlavní postava, Andy Dufrense (ztvárnil ho znamenitý Tim Robbins). Ve skutečnosti neví za co. Shodou okolností a souhrou náhod se mu dostane obrovské křivdy, za něco co neudělal. Byl odsouzen na dvojnásobné doživotí za údajnou smrt jeho ženy a jejího milence-golfisty, kteří si zrovna v tu chvíli někde bujaře užívali. Pravdou je, že on to nebyl. S touto nespravedlností se Andy vyrovnal a díky jeho inteligenci, chytrosti, a všeobecné znalosti je i nazávěr konec filmu nadmíru šťastný, abych se přiznal, tak jsem takový happyend vůbec nečekal. Další z hlavních postav ztvárnil Morgan Freeman, dobrý to herec. Hraje zde zkušeného vězně, který za svou neměnnou cenu, z pravidla se obchodovalo s cigaretami, dokázal přes své kontakty do věznice sehnat na co člověk jen pomyslel. Z počátku, po nastoupení do cely to nemá nikdo z nových vězňů vůbec jednoduché. Padají veliké deprese a nové, dosti kruté prostředí nemálokdy i drsné chlapy rozpláče steskem. Andy Dufrense se zde seznámí s klidnou partičkou vězňů v čele s oním zkušeným věžeňským mazákem zvaným "Red", celým jménem Ellis Boyd Redding (právě onen Morgan Freeman). Díky svému přátelství těchto dvou charakterem si podobných osob (zejména svou relativní nekonfliktností a vychytralostí) si své chvíle v chládku navzájem zkracují. Často se naráží na podstatu existence, na Boha a na myšlenku že i Andy, ikdyž se do cely dostal velikým neprávem a pro normální lidi obrovskou křivdou, si uvědomuje že třeba si jeho život vybral cestu utrpení kvůli jiným menším zločinům co vůbec kdy spáchal. Tohoto člověka si vybral velmi zajímavý osud. Samozřejmě ho život ve vězení nepřijde nijak levně. Dostane se do pár konfliktů, spáchá pár průšvihů, ale každé jeho jednání je konáno s určitou lehkostí a nevinností. Jakoby tím stále někomu pomáhal. Jeho nadprůměrnou inteligenci tu postřehne pár hlav z velení věznice a pomalu ale jistě se z Andyho stane poradce ohledně daní, financí a vůbec. V normálním životě byl na relativně vysokém postu v bankovnictví. Už ve vězení začínal pomalu realizovat svůj geniální plán útěku a zároveň likvidaci odporných vypatlanců z vedení věznice. Nebudu víc prozrazovat z příběhu, může se stát že sem náhodou očima zabloudí hříšník, který ještě film neviděl a já bych vyzradil příliš toho, co je na tomto silném snímku právě jeho prioritou. Není co dodat, není co vytknout, není co hanět a hlavně jak jsem pravil na začátku, není ani jak důvod tak smysl vůbec cokoliv psát. Vykoupení z věznice Shawshank patří k základům veškerého světového filmu povinného vidět.