Goldenstein

Téma filmu je podle mého natolik zajímavé nakolik je náročné jeho ztvárnění. To je podle mého důvod proč se film nenarodil daleko dřve, ale až nyní. Neumím si představit lepší způsob ztvárnění legendy QUEEN. Film naštěstí není nimrání se v soukromí Freddieho o nemoci a homosexualitě nebo drogách, což by si mnozí asi přáli, ale o tom co je na této osobnosti nejdůležitější a naprosto jedinečné, o tom co ho odlišuje od miliónů ostatních smrtelníků. Rami Malek to dokázal, což je nadlický výkon. Dokázal citlivě vykreslit Freddieho osobnost jak ji vnímám i já. Jeho genialitu, odlišnost, citlivost i smutek, všechno tam je. Filmu dokážu odpustit i pozměněnou časovou linku událostí. A vyvrcholení v podobě koncertu ve Wembley? Ta krása která je v hudbě QUEEN ukrytá prostě tryská z plátna a energie stošedesátitisíc lidí proudí jako by se to dělo teď a tady.

Maximálně mne zaujala povídka první od Michela Gondryho. Já prostě jeho tvorbu fakt můžu, jednak se mi líbí, když má režisér jasně identifikovatelný rukopis, který u Michaela je o abstraktních až snových vyobrazeních, které působí až absurdně, což je moje srdcovka. Další dva příběhy mne až tak moc nechytli, ale jsou natolik "divné",že mi i po delší době od shlednutí uvízli v mysli, což je podle mého vždy dobře, když uvízne pocit. Takže za mne ano pokud jste trochu divný a máte rádi ejeté a divné věcy :-)

Císařovi nové šaty... Tento film pochopí jen vysoce inteligentní uživatel :-D pár se jich tady takových našlo koukám.Tak já říkám nepochopila. Ono se není čemu divit žádné vysvětlení ve skutečnosti není a jestli někdo říká že vysvětlení je na divákovy dle mého je to jako když si má sám někdo dochucovat jídlo na talíři. Když chceme vytvořit zkrátka "wow dojem" a diváka napnout k dychtivosti a vytvoříme fakt masakr příběh a nějak nemáme závěr který by aspoň základně vysvětloval co tím chtěl básník říct, je to podle mě opravdu hluboký nedostatek, který zcela podkopává jinak velmi zajímavou podívanou, jinými slovy forma zvítězila nad obsahem. Pro mě zcela podobný dojem jako u filmu "Ztráta paměti"

Tak zajímavé a fascinující téma, ale bohužel dost nešťastně zpracováno, námět by si zasloužil lepší "kabátek" než dosavadní zpracování. Takže krom tématu Stanfordova vězeňského experimentu, které je prostě zajímavé samo o sobě film vyzvyhlo ještě jeho herecké obsazení a to zejména Forest Whitaker, který naprosto sofistikovaně ztvárnil svoji postavu. A samozřejmě Adrien Brody, který mě svýma nekonečně lítostivýma očima labradora nikdy nezklame. Všechno ostatní hodnostím velmi neštastně.

Dezertér je dle mého ještě o kousek lepší než první díl trilogie. Téma je zde zkličující, ale to je snad fakt dobře, je třeba si neustále připomínat absurdity totality. Velmi mne zde překvapil Macháček, který se představil v jiné poloze než ho znám. A na film z jehož děje mě fakt mrazilo jsem se až překvapivě od srdce zasmála několika scénám, prostě Hřebejk, takže celkově super!

Odceňuji poněkud netradiční "uchopení" hororové tématiky, bohužel mi nepřišel film děsivý a to bych prosím o hororu nutně potřebovala. It až nápadně připmíná seriál Stranger Things, což je vlastně dost fajn, vzhledem k celkové "osmdesátkové" atmošce. Společným jmenovatelem zde je i neuvěřitelný herecký výkon dětských hrdinů. Takže suma sumárum fajn pokoukání s troškou té klaunské zábavy...

Seriál jsem si hned od pilotního dílu oblíbila, což už je oproavdu slibné znamení (některé seriály mě chytnou až na konci sérky, nebo na začátku druhé) Upozorňuju, že je tento počin "natřískaný" emocemi. Najdeme zde milé ztvárnění snad všech podob lásky, od lásky rodičovské, přez partnerskou, manželskou, rodičovskou až po sourozeneckou. Největší předností seriálu je dle mého herecké obaszení, vážně nevím kde sehnali partu takových sympaťáků, se kterými si odžijete nádherné a zničující emoce.

Pro mě naprostá kultovka, takže já neumím téhle pecičce vytknout vůbec nic, jsem ujetá na filmy kde se cestuje v čase. Ale tenhle je v mým světě jejich král. Je to tak zábavné a chytlavé, děj skvěle graduje a vše se nese v příjemné atmosféře. Pro mě film na který se dá dívat furt dokola do zblbnutí a song od Oasis, který provází poslední scénu je naprosto dokonalou tečkou skvělé podívané pojednávající o teorii chaosu.