Terminer

Výborný film, ale spojení rychle recitovaných Shakespearových veršů a čtyřhodinové stopáže mi nedovoluje dát plný počet hvězd. Na druhou stranu jsem rád, že jsem viděl onu delší verzi, neboť to je ten film, ta vize kterou chtěl Branagh natočit. On i ostatní herci ve větších či menších rolích (mě osobně nejvíce zaujali Charlton Heston a Billy Crystal) byli skvělí. Při některých scénách jsem začal zapomínat, že je to film, jak to bylo poutavé, jiné pasáže jsem naopak spíše přetrpěl, protože jejich forma ve filmu působila zvláštně (jenže k Hamletovi ta divadelnost patří). Tedy jednoduše: líbilo se mi to, pár dní nad tím možná budu přemýšlet, ale znovu už to asi vidět nepotřebuji.

Po delší době film, u kterého jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu výjimečného. Přitom se rozhodně nejedná o film pro každého. Téměř celý děj (kromě pár flashbacků) se totiž odehrává před třemi klíčovými prezentacemi, na kterých měl Jobs představit některý ze svých produktů. Ze samotných prezentací ve filmu neuvidíme (skoro) nic. Tento snímek dává přednost spíše vyprávění o tom, jaký byl Steve Jobs člověk, nikoliv "vynálezce". A právě díky tomu je výjimečný! Výkon Michaela Fassbendera je naprosto neuvěřitelný, škoda že nedostal toho Oscara. Díky němu, ale i ostatním hercům, byl film emotivní a uvěřitelný. Kéž bych na takováto díla narážel častěji.

To nejlepší z britského humoru, obaleno ve velice zábavném ději a hvězdném obsazení. Nejvýraznější pro mě byli Charlie Hunnam a Hugh Grant, ale bavili mě všichni. Pokud bude i nadále tento rok oplývat takovými filmovými zážitky, tak bude na světě zase o trochu lépe. Hlavně jsem ale rád, že se Guy zase vrátil ke svým gangsterským námětům. Jen tak dál.

Avengers: Endgame byl konec epický, Star Wars IX je konec nostalgický... A to je myslím pro každého fanouška dostatečný důvod, aby byl s tímto filmem spokojený.

39 let po Osvícení se do kin dostává Doktor Spánek, pokračování výše zmíněného filmu. Nějak se nemohu rozhodnout, jestli je dobře, že je tenhle film pokračováním dle mě nejlepšího hororu všech dob, a nebo by bylo lepší, kdyby se (samozřejmě s lehce upraveným dějem) jednalo o samostatný film. Tím chci samozřejmě říci, že Doktor Spánek je povedený film, natočený tak pečlivě a vyprávěný tak pomalu, že se to dneska už příliš často nevidí. Ale ve srovnání se svým legendárním předchůdcem se projevuje rozdíl mezi dobrým a geniálním filmem. A právě ta jiskra nepochopitelného zla v Osvícení v Doktorovi malinko chybí. Jinak Ewan McGregor je ve své roli skvělý, přesně zahraný protikladný charakter k Jacku Nicholsonovi v Osvícení. Takže pokud máte rádi poctivou filmařinu mixnutou s originálním a mystickým dějem, tak na film rozhodně vyražte. Ale horor, prosím vás, od toho nečekejte. P.S.: Bruce Greenwood byl bezva, škoda že jeho role nebyla větší.

Netflix pokračuje ve své filmové tvorbě a nutno říci, že úspěšně. Dolemite is my name se u mě určitě zapíše vedle Eda Wooda a Disaster artist, které mám velice rád. Ze začátku film sice trochu drhne, ale oproti Laundromatu Stevena Soderbergha Murphyho Dolemite působí celistvěji a filmověji. Proto nakonec dávám plné hodnocení.

The Laundromat je sice něco mezi hollywoodským bijákem, divadelní fraškou a hraným dokumentem, takže to občas působí dost roztříštěně, každopádně do špatného filmu to má daleko.

Cesta od psychicky nemocného člověka, ke kterému se celý život všichni chovají jako dobytci, k ikoně zločinu a anarchie, která je natočena překvapivě minimalisticky a která je v podstatě one man show geniálního herce, v tomto případě Joaquina Phoenixe. Všichni ostatní v podstatě jen přihrávají a hlavně nedostanou moc prostoru, aby se nějak výrazně projevili. A vůbec to nevadí, protože filmové vyprávění je postaveno na subjektivním pohledu hlavní postavy, kterou se Phoenixovi, i přes počáteční pochopení a soucit, podařilo vykreslit dosti odpudivě. Jestli toho Oscara nedostane za tohle, tak už za nic. A já bude zvědavě čekat, jestli zlatý plešoun opravdu skončí v těch správných rukou.

A je to tady! Konečně, po měsících čekání, je tu nový Tarantino. A je překvapivě málo tarantinovský. Rychlé tempo a akční sekvence, na které jsme zvyklí z jeho předchozích filmů (převážně z posledních tří) tu nečekejte. Tenkrát v Hollywoodu by se dalo označit za mix Jackie Brown a Panchartů, ale to bych pohled na tento film hodně zjednodušil. A hlavně bych ho nevystihl. Tempo je pomalé asi právě jako v Jackie, vyznění příběhu je určitém směru podobné Panchartům, ale přesto si tenhle film jde svojí, zatím neviděnou cestou. U Tenkrát v Hollywoodu jde Tarantino divákovi naproti nejméně ve své kariéře, protože jediným hybným bodem příběhu, který tam vlastně možná ani není, je ono dynamické duo Leo/Brad. Jinak se jedná o řekněme jisté zastavení času přímo na place westernového seriálu, jehož prostřednictvím se k nám dostávají asi ty nejlepší historky z natáčení, jaké kdy kdo vyprávěl. Filmařskému zákulisí je zde věnována velká péče, jeho zobrazení je na pomezí reality a pohádky. A právě proto, že se valná část filmu věnuje tomuto natáčení, se v podstatě jedná o nejméně mainstreamovou Tarantinovku. Film fajnšmekra pro fajnšmekry. Neříkám tím, že se ostatní nebudou u filmu bavit, ale když máte přehled, máte v tomto případě také výhodu. Takže abych to nějak uzavřel, jsem rád, že mistr Tarantino přišel s něčím originálním (opět), a že svým způsobem s diváckými očekáváními docela zametl. A už teď jsem zvědavý na 10. (poslední) Tarantinův film (Star Trek?).

Tak trochu jiný western, než na které jsme z dané doby zvyklí, přesto se jedná o úžasný film o souboji dobra se zlem. A navíc není příliš dlouhý!