ostravak30

Filmový debut hned pro trojici umělců. Režisérku Shannon Murphy, scénáristku Ritu Kalnejais, ale i představitelku hlavní role Elizu Scanlen. Film popisuje zoufalé rodiče, kteří mají na krku pořádné dilema. Povolit či nepovolit dceři nevhodnou známost? Jejich milované dítě umírá a oni jí tak přirozeně nechtějí nic odpírat. Jenže je otázkou, zda jí spíš neubližují, jelikož se ona neustále přesvědčuje, že je to feťák odhodlaný ukrást kdykoli cokoli se mu zrovna hodí. A toho využije otec, jež se rozhodne Mosese udržet doma za každou cenu, třeba i shánění drog. Těch současných umíracích filmů plný nemocných lidí, kteří jsou v závěru života je poslední dobou nějak dost. Jako by se s nimi roztrhl pytel a každý se snaží dojmout diváka stejným a přesto pokaždé jiným koncem. Z tohoto pytle, ale Než skončí léto extra nevyniká.

Závěrem bych řekl, že všichni lišáci jsou tak nějak na stejné kvalitativní úrovni. Hlavním důvodem je jistě fakt, že se na všech podílel stejný tým a udrželi podobnou úroveň. V tomto snímku ale umírá Lincoln a indiáni už nejsou tím nejhlavnějším. Naopak se dostává do popředí klasický westernový  motiv pronásledování pachatele, jeho dopadení a potrestání. V celé sérii se mi líbila hudba, ale i exteriéry. Zajímavostí je, že právě v tomto roce Christopher Reeve utrpěl nehodu, která jej definitivně upoutala na vozík.

Druhý díl má o malinko větší náboj, zde totiž dojde i na lákavý souboj mezi indiány a bílými. Tedy, málem na něj opravdu dojde. Manžílek se nehodlá smířit s rozchodem se svou ženou. A pak je tu kazatel. Ten chce indiánům prodat zbraně, ovšem nefunkční. Ne každý se po válce s indiány dokázal sžít a v tomhle ohledu se toho moc nevyřešilo ani směrem k černochům, jejichž práva ani pak někteří nedokázali uznat a tolerovat. Nakonec, rasismus v USA vládl ještě mnoho let a nejspíš se projevil i u Holtze, který možná ani tak neprahnul po ženě, ale dost ho uráželo, když černoch všem vyjednal jejich rodiny a jemu jedinému se manželka ani poté nevrátila.

Nevím, proč je Černý lišák rozdělen, když to celé spadá vlastně do takové trilogie spadající pod jeden název. V tomto díle dostává Britt Johnson svou přezdívku. A Černý lišák také poprvé úřaduje. Dokáže vyjednat návrat žen a dětí. Indiánský život je ale opojný a není divu, že se jedné manželce zalíbí. Tím spíš, když je její manžel násilník.

O válce v Rusku toho zase tolik nevím, takže netuším, jak moc je tohle pravdivé. Faktem je, že ruské ženy se stávaly převážně pilotkami a ze strany mužů se jim dostávalo mnoho nechtěné pozornosti. Ovšem Staršina Vasek je gentleman a přítomných žen si příliš nevšímá. A to i když se některé hravě mohou rovnat se současnými modelkami. Ovšem sranda přestává ve chvíli, kdy proti nim stojí šestnáct těžce vyzbrojených chlapů. Nejeden velitel by se pak obrátil na Boha a spílal mu: „Proč zrovna já?“ Všichni mají chlapi, zbraně a tady stojí pět holek proti všehoschopným Němcům. Pro zpestření se dočkáme pár nahých mladých ženských těl. Jinak ale snímek působí trochu jako báchorka k ohni, kterou vypráví dědeček a zatímco děti napětím ani nedýchají, dospělí muži se v myšlenkách ptají, zda alespoň jednu z nich přehnul. Ovšem co se hereckých výkonů týká a exteriérů též, není to úplně špatný film. Zmíněna je tu Finská válka. Faktem ale zůstává, že hlavně na základně to místy vypadá jako na pubertálním dívčím táboře jakoby ani nebyla válka.

Svět už zachvátili různí hrdinové. Teď je tu rytíř, který i ve 20. století bojuje mečem. A dělá to zatraceně dobře. A samozřejmě proti němu stojí zlo a on jej musí porazit. Snad jen díky meči, středověkému návratu do Skotska, hudbě a Seanu Connerymu se dá tento film označit jako něco, co možná i stojí za shlédnutí. Jinak se ale děj odehrává v permanentní temnotě. Jinak jde ale o strašně průměrný film. Poznat je to hlavně na příšerném scénáři. Děj je nudný, nezáživný a celý průběh se dá celkem snadno předpokládat. Nakonec by asi nejzajímavější byl Highlanderův pobyt v jiných, ale dřívějších dobách, nebo procházením různými dobovými událostmi.

David Yates a Steve Kloves spolupracovali hned na několika dílech Harryho Pottera a tak i do třetice režíroval Fantastická zvířata zatímco S. K. poprvé psal scénář k této sérii, navíc s J. K. Rowling. Zdá se mi ale, že tato série míří k neodvratnému zániku. Působí totiž stále hůře. Film se celkem pochopitelně vrací k nostalgii právě po starší a oblíbenější sérii mladého kouzelníka a řekl bych, že to funguje. Jistě, z Bradavic toho zase tolik neuvidíme, ale...je to tam. Za to uvidíme mladou Minervu McGonagall a Brumbála včetně jeho rodiny. První zmíněná čarodějka by ale teoreticky neměla být na světě, takže chyba. Další chybou navíc bylo vyobcovat Johnny Deppa z náboženství zvané Harry Potter, ke kterému se Fantastická zvířata hrdě hlásí. Soud ho totiž prohlásil za oběť pomluv. Kam se to dostala série, která má v názvu zvířata? Byť se nějaká objeví, prim rozhodně nehrajou a uvidíme jich jen málo. Souboj se prakticky koná jen na konci, žádné drama či napětí. Film prostě plyne, aby byl. Osobně jsem zvědav, jestli si tvůrci troufnou ještě na čtyřku. Pokračování osudů Harryho Pottera a jeho dětí, nebo spíše těch Weasleyovců by bylo zajímavější a možná i vtipnější.

Jisté filmy by bez jistých melodií nebyly ani tak slavnými. Hudba některých filmů je tak slavná, že když ji člověk slyší, ihned si vše vybaví. Je to tak typické, že bez těchto melodií si těžko film představit. Jurský Park, Star Wars, Indiana Jones anebo Harry Potter - to je doslova geniální melodie. John Williams je vskutku geniální skladatel a jak ukázal, nechybí mu ani smysl pro humor.

Symbolicky v roce 1990 byl natočen tento pořad. Listopadové události tak stále doznívaly. Předchozí doba 40-ti let je také hlavním tématem, především rok 68. Všichni pak dostali zákaz. Vyprávění se nese v pohodovém, poklidném duchu, zazní i vtipné historky. Přeci jen se ale všichni zúčastnění vrací stále k uplynulé době. V souvislosti s tím by bylo spravedlivé zmínit, že třeba Kamila Moučková hrála v takovém filmu, jakým byl Zvony z rákosu, Jan Pixa st. si střihl roli v Anna proletářka a Richard Honzovič se propůjčil něčemu tak šílenému jakým byl seriál Z pohádky do pohádky aneb Kreslené pornohrátky.

Hotel Portofino nám odhaluje situaci v Itálii v době nástupu fašistů. Hlavními prvky jsou ale intriky. Anglická romance přenesená do krásy Itálie (Chorvatska). Je spíše otázkou, proč se rodina ihned nesebrala a tuto zemi neopustila. Museli vidět, co se zde děje. Každopádně fašisty zde zastupuje především Danioni. Jinak je seriál moc krátký, aby se tématu věnoval hlouběji. Jeden atentát a požadavek na vedení hotelu mužem. Nástup je skutečně pozvolný. Ta doba měla něco do sebe, ale naopak společenské konvence a přístup lidí této vrstvy byl povrchní, leckdy až na hranici arogance. Na to nemá každý, plnit těmto lidem požadavky. Ani hosté ale nepůsobí zrovna zajímavým dojmem a vše jakoby klouzalo po povrchu. Upřímně řečeno nevím, kam chtěli tvůrci seriál směřovat a co tím vlastně chtěli říct.