Statista

Důstojně zpracované rozloučení, které však bude (celkem pochopitelně) pro lidi, kteří neviděli původní seriál, absolutně postrádat smysl. Není to žádná neuvěřitelná bomba, která vás přikove k sedadlu/židli/čemukoliv, na čem zrovna sedíte, ale o to zde zjevně ani snaha nebyla; jak už psali mnozí přede mnou, jde spíše o formu dovětku či epilogu. Přece jen, když si vezmeme, kolik obsahu samotný seriál Breaking Bad skýtá, musí snad každému být jasné, že ani v celých dvou hodinách se toho až tak moc odehrát nestihne. Vše se nese v duchu původního seriálu (postavy, úhly kamery, celková atmosféra), což je jen dobře; celkově film působí jako jedna z průměrnějších epizod BB - což je však stále sakra vysoká laťka. Nicméně: dostal jsem vcelku to, co jsem očekával, zklamaný rozhodně nejsem a děkuji panu Gilliganovi za velmi podařené rozvázání několika posledních uzlů.

Svižná hodinuatřičtvrtě trvající sci-fi podívaná, která však nemá s žánrem "horor" alespoň podle mého vůbec nic společného. Asi ode mě bylo trochu hloupé očekávat, že se u Pandora budu bát (přitom na začátku je pár osvěžujících mírně lekacích momentů skutečně přítomných). Stvůry, které ve smečkách vandrují po Elysiu, jsou navíc docela nudné a vedlejší postavy až nechutně archetypizované (nejvíc mě prudil ten dementní kuchař, který by bez těch sprostých slov v klidu mohl dělat hlavního záporáka v nějakém fakt špatném rodinném filmu). I přesto, že film byl vlastně svým způsobem obrovský nesmysl, jsem se však docela bavil a bylo by pokrytecké dávat Pandoru méně než 3*. Elysium totiž vypadalo velice pěkně a já mám pro ty sci-fi thrillery přece jen docela slabost.

Zajímavá podívaná. Film má strhující vizuál a Zimmerova hudba je již sázkou na jistotu. I struktura filmu obsahující tři dějové linie, které se vzájemně ve středně rychlém sledu střídají, aby se nakonec spojily dohromady, má něco do sebe, o tom není pochyb. Přesto však filmu chybí něco, co mě například u předchozího Nolanova kousku Interstellar přikovalo k sedadlu (ne že bych chtěl tyto dva žánrově odlišné snímky srovnávat, ale nedá mi to jinak) - vyprávění komplexnějšího příběhu. Na druhou stranu plně chápu, že do syrového a drsného válečného dramatu by byl složitý příběh možná trochu přežitkem - možná by to ztratilo tu hutnou atmosféru nervozity? Kdo ví. Herci byli uvěřitelní a vyplašené tváře bažantů se zdály být sympaticky autentickými. A to "zatracené tikání" na mě ve výsledku přece jen dojem udělalo :) I přes několik málo drobých nedostatků (J*A*S*M to trefil - emocionálně mě to příliš nedostalo) mě film celou dobu bavil a z projekce jsem odešel spokojený.