Tomesh

Při sledování tý frajárky tady byly v roztoužení jiný orgány než srdce.

Kámoš šel takhle jednou na mraky k ránu s písničkou jako ptáček a viděl zaparkovaný auto plný policajtů přišel k němu, zabouchal a zařval "OBUŠKU, Z PYTLE VEN!!!" Rozespalá a skutečně překvapená četa policajtů se začala okamžitě soukat ven ve snaze drapnout toho drzýho grázla. Ten, když viděl celou (pro něj ne zrovna příznivě vyvíjející se) situaci, tak začal klátivě utíkat a halekat:"OBUŠKU, ZPÁTKY DO PYTLE, ZPÁTKY DO PYTLE!!" Jinak, samozřejmě Pešek a Pshimi Rulezzzzzz...

Syrový pohled na genocidu ve Rwandě, masivní útok na vaše nervy. Paul Rusesabagina by mohl být z fleku manažer na top úrovni! V jakým stylu to tam zaválel, mě pokaždé dostane. Toho by měli na gigantické společnosti v průseru. On je z té krize jistě vyvede, stejně jako to udělal Mojžíš s vyvoleným národem!

Jestli tohle pseudodílko viděl Ridley Scott, tak se musel za břicho popadat a litovat tvůrce, kteří se nestydí šlohnout, co se dá..

Po loňském Rockym se měl pocit, že Sylvestrovi začínaj docházet prachy a tak racionálně křísí staré legendy, aby nebyl závislej pouze na starobním důchodu a mohl si ještě trochu vyhodit z kopýtka a případně zalepit svoje zraněný ego. A víte co? Kašlu na to, ať si.. Tohle je totiž nářez, totální groovy, naturalistický jako prase. Velice primitivní scénář, ale na to sere pes. Neuvěřitelný, že ve svých letech na to civím s vyplazeným jazykem a hltám každej záběr. Pravda, Sly má pazoury pořád nařvaný, ale triko už nesundá, což mu nemůžeme mít za zlé.. Teda ne, že bych byl teplej, ale jen mě zajímalo, jak ve svejch letech vypadá. I když je mi jasný, že tam před každým záběrem driloval bicáky. Taky se svým strnulým, věčně nasraným až ublíženým ksichtem toho moc neuhraje (ono, kdy uhrál?), ale u tohohle frajera se to neřeší, hlavně aby měl dost nábojů a pořádnej rotáčák a nebo bojovej luk, se kterým střílí takovým způsobem, že se kadencí téměř blíží k AK-47, apačové jenom čumí..

Po delší době snímek, který mě nesmírně potěšil a to právě díky sympatickému výkonu Ellen Page, do které jsem se prakticky během dvaceti minut zamiloval, nejen pro její krásu, ale hlavně charakter, rozvahu a osobitost. Vážné téma je servírováno s nadhledem a pohodou. Za zmínku stojí zajímavý soundtrack, o kterém jsem zprvu nebyl vůbec přesvědčený, ale ke konci se mi tak zalíbil, že už ho hledám na ftp.. Jinými slovy, krásné čtyři hvězdy, jo a miluju ji moc :)

Znáte ten pocit, kdy jenom sedíte a nepříčetně čučíte, ruce v pěst, totálně nasraný, v některých situacích dokonce pěna u huby a čekáte koho byste při nejbližší příležitosti poslali na zem nebo minimálně hodně drsně slovně insultovali. Tak tyhle stavy jsem zažíval celý film. Serpico je hrdina, který jde proti všem a nemá kam utéct. Nahrbený, zarostlý Al Pacino pod taktovkou nedoceněného mistra Lumeta plní svoji roli naprosto úchvatně. Jenom se čekal, kdy se Serpico nasere do tý míry, že tam někoho brutálně oddělá, protože na tohle bych já nervy tedy neměl. Určitou satisfakcí by pro mě mohlo být, kdyby tam aspoň někdo z těch zkorumpovanejch hajzlů zařval, abych se líp cejtil.. Ještěže přišla časem Zjizvená tvář, kdy si Pacino vylejval zlost nebývalým způsobem a teď po zhlédnutí Serpica, už ho naprosto chápu. i když já bych to asi vyřešil dřív a po svým, tedy návštěva policejního oddělení s mým kamarádem kalachem a to pevně svíraným v rukách.

Pro mě jednoznačně nejlepší film ze sportovního prostředí. Al Pacino je jako fotbalový trenér geniální (takhle si představuju správného kouče) a jeho závěrečná řeč je naprosto strhující, při které jsem seděl na zadku s otevřenou pusou a nedýchal. " I don’t know what to say, really. Three minutes to the biggest battle of our professional lives. All comes down to today, and either, we heal as a team, or we're gonna crumble. Inch by inch, play by play. Until we're finished. We're in hell right now, gentlemen. Believe me. And, we can stay here, get the shit kicked out of us, or we can fight our way back into the light. We can climb outta hell... one inch at a time. Now I can't do it for ya, I'm too old. I look around, I see these young faces and I think, I mean, I've made every wrong choice a middle-aged man can make. I, uh, I've pissed away all my money, believe it or not. I chased off anyone who's ever loved me. And lately, I can't even stand the face I see in the mirror. You know, when you get old, in life, things get taken from you. I mean, that's... that's... that's a part of life. But, you only learn that when you start losin' stuff. You find out life's this game of inches, so is football. Because in either game - life or football - the margin for error is so small. I mean, one half a step too late or too early and you don't quite make it. One half second too slow, too fast and you don't quite catch it. The inches we need are everywhere around us. They're in every break of the game, every minute, every second. On this team we fight for that inch. On this team we tear ourselves and everyone else around us to pieces for that inch. We claw with our fingernails for that inch. Because we know when add up all those inches, that's gonna make the fucking difference between winning and losing! Between living and dying! I'll tell you this, in any fight it's the guy whose willing to die whose gonna win that inch. And I know, if I'm gonna have any life anymore it's because I'm still willing to fight and die for that inch, because that's what living is, the six inches in front of your face. Now I can't make you do it. You've got to look at the guy next to you, look into his eyes. Now I think ya going to see a guy who will go that inch with you. Your gonna see a guy who will sacrifice himself for this team, because he knows when it comes down to it your gonna do the same for him. That's a team, gentlemen, and either, we heal, now, as a team, or we will die as individuals. That's football guys, that's all it is. Now, what are you gonna do?" Stone si s tím krásně vyhrál a opět mi dokazuje, že tohle mu jde a to umí..

Pominu-li závěrečnou Alovo řeč (která je obsahově plná patosu, formou však geniální), tak to celkem ujde a to hlavně díky Pacinovi, který tohle zvedá o dvě hvězdy nahoru. Tento film zdobí především dvě naprosto nezapomenutelné scény. První je projíždka ve ferrari a druhou je vášnivé tango, minimálně díky tomu to stálo za zhlédnutí..

Al Pacino to lehce zachraňuje, ale jinak je to děs. Nic mi to neříká ani nedává. Nejspíš budu ignorant, ale třeba jsem pouze zatím neobjevil to kouzlo, co tu vidí všichni..