DwayneJohnson

Když se dají dohromady Taika Waititi a Jamie Clement, nemůže vzniknout nic jiného, než tenhle geniální seriál. Nadja, Laszlo, Nandor, Guilermo a Colin, jako čtveřice upírů a jeden sluha v příběhu, který je neuvěřitelně blbý, nekorektní a výtečný zároveň. Stejnojmenný film si zase až tak moc nepamatuju, ale těchto pět vynikajících sérii ho překonalo minimálně o parník.

Slabších pět, nebo silné čtyři? Ono je to ve výsledku vlastně jedno. Důležitý je ten pocit a tam prostě a jednoduše je. Velmi povedené drama o vtahu otce a dcery, po kterém mi nezbývá nic jiného, než zařadit Paula Mescala do mojí herecké topky. Už jsem o tom uvažoval i po Normálních lidech, ale tady se k tomu přidal i mnohem lepší film. A navíc s úžasným a totálně odzbrojujícím koncem.

Asi nejlepší série. Temná, ponurá, mystická, na konci definitivní. Ne zcela bezchybná, přesto naprosto jiná, než většina mnohých podobných. Taková, co zanechá ten pocit, co se dostaví jen párkrát do roka. Originality a dobře odvedené práce, která mě po posledním dílu ne a ne pustit....

Spoiler!!!!. Dokumentu chybí lepší, hlubší zpracování a vůbec mu neprospívá nestálé skákání v čase, plus dost dalších věcí.( strašně  odflákle natočený soud údajného manžela, výpovědi  svědků , matky....) Potenciál to mělo jako hrom, nicméně zůstalo jen u průměrného pokusu, který nám ani zdaleka neosvětlil celý život téhle nešťastné dívky z fotky, se kterou se život ale vůbec nemazlil.

Nevím, jak ostatní, ale já se královsky bavil. Dal jsem tomu šanci a po trošku slabším úvodu a dostavil se kýžený výsledek. Neuvěřitelně milý a inteligentní seriál, u kterého jen můžu litovat jenom toho, že tak rychle skončil, jinak nemám ale skoro vůbec co vytknout.

Vůbec se nenechte zmást těmi vysokými procenty. Není to vůbec perfektní ani dokonalé. Má to troufnu si říct herecky nejhoršího záporáka, co jsem za hodně dlouhou dobu viděl ( V Ozarku byl ok), mdlou Rebeccu a na mě dost upištěného Simona, přesto nakonec pálím pěkně za čtyři. Hlavně za svěží premisu příběhu a také fakt, že Tom tenhle film stále utáhne, i když už má přes šedesát jařin. A pak hlavně za vedlejší roli, jež vytvořil Henry Czerny. Kdykoliv byl na obrazovce, nemohl jsem z něj spustit oči, což mi spolu se solidní akcí dnes na moje  hodnocení bohatě stačilo.

Naprosto dokonalé. Klobouček. A to už je vážně desátá řada?! Neuvěřitelně to uběhlo. Ještě aspoň dalších pět a bude mi to (asi) stačit.

Arnieho mám celkem rád, ale celý tenhle dokument působí tak trochu jako samochvála. Jistě, Arnold toho dokázal v životě hodně, ale způsob, jakým je zde prezentován je mi lehce proti srstí. Například téma steroidů je zde asi v deseti vteřinách a ještě bez dabingu a bez tohoto druhu dopingu by žádný špičkový kulturista, nebyl tam, kde dnes. A vůbec celé mi to přišlo moc krátké, všichni ho jen chválí, ale nahlédnout do toho, jaký je opravdu ve skutečnosti, se všemi klady a zápory, tyhle tři hodiny rozhodně nedokázaly. Aspoň teda pro mě.

Vážně nevím, co se stalo, ale zhruba po dvou třetinách tomuhle z počátku svižnému seriálu úplně došel dech. Zbyla jen veskrze průměrná taškařice, kterou zachránil božský Velementov v podání Douglase Hodgese, jehož herecko-opilecký výkon byl hotový balzám na moji rozbolavělou duši. Za něj a za Nicolase Houlta ( v první polovině), horší tři, jinak bych hodnotil mnohem, mnohem níž.

Objektivně je to možná na víc, ale nějak se tady sešlo moc záporných faktorů dohromady. Herecky toporný Idris, úplné tragické filmové dcery, ještě tragičtější strejda a pak ten lev? Mašina? Ani nevím, jak to nazvat, rychlejší, než gepard o velikosti buvola a hlavně tak strašně digitální, až mi z toho nadskakoval monitor. Prostě pozvolna stupňující se filmové utrpení vrchlolicí soubojem na  férovku, (šelma proti Elbovi) u které jsem se musel chvílemi štípat do stehna, jestli se mi to nezdálo. Bohužel ne a to je moje hodnocení na konci přísnější. Jedna a něco, ať mě nesežere lev !