Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenzie (11)

plagát

Ctihodný občan (2009) 

Na tenhle film se moc dobře kouká, a to až tak dobře, že člověk může zapomenout, že jde o celkem plytkou podívanou. Není náhodou, že po dvaceti minutách si říkáte, co by se snad ještě mohlo stát, následná gradace pak nabývá vskutku neuvěřitelných rozměrů a film zásadně selhává v koherenci scénáře, přesto je snímek jako oddychovka příjemnou záležitostí. Hlavní myšlenka dovedená do absurdních rozměrů nicméně na víc než na jednoduchou podívanou nestačí a výtečné herecké obsazení tomu bohužel také nepomůže.

plagát

Od súmraku do úsvitu (1996) 

Výborné béčko s výtečně stupňovaným dějem. To, co se zpočátku tváří jako absurdní gangsterka (odjezd od vybuchujícího obchodu) využívající Tarantinovské motivy, ale i techniky, se později proměňuje v úsměvný slasher plný neotřelých nápadů jako zbíječky s kůlem, revolveru mezi nohama, nebo svěcené vody v kondomech a ve stříkající pistoli. Nechybí ani dvojí obsazení Cheeche Marina a poslední brakový záběr zveličující magnitudu celého titty twisteru a toho, co za ním stojí. Výrazný přechod mezi vážnou a komickou částí filmu lehce narušuje jeho celkovou koherenci, nicméně zároveň navozuje příjemnou nejistotu z toho, co přijde, a především v druhé části pak film výtečně graduje.

plagát

Tintinove dobrodružstvá (2011) 

Zpočátku to vypadalo slibně. I přesto, že příběh je docela prvoplánový. Ale postupně to začalo jít do kopru. Krásná animace nezachrání demenci agentů v buřinkách a především fakt, že se něco děje jen v 10% filmu. Po první půlhodině totiž přichází nekonečná akční sekvence, ve které se chvíli jede na lodi, chvíli letí v letadle, chvíli jede na motorce, chvíli sedí v jeřábu.. No, neustále se mění lokace a dopravní prostředky, ale že by se tu a tam objevil smysluplný dialog, to ne. Je to škoda, film měl potenciál, prostě animák, co si nebere servítky. Animák, ve kterém se střílí, seká, umírá... Potenciál ale nestačí, hmm.

plagát

Serenity (2005) 

Ach ach. Firefly je super seriál, ale tenhle film je tragédie. Ani nevím, kde začít. Charaktery jsou absolutně odlišné od jejich seriálových protějšků. Jistě, lze argumentovat tím, že se za dobu mezi seriálem a filmem změnili, ale třeba Mal a Jayne jsou ve filmu úplně jiní a chovají se svému charakteru nepřirozeně. Dále je tu fakt, že firefly fungoval(a) jako seriál a ten vážný akční přístup filmu jí prostě nesedne. Film pochopitelně směřoval nejenom na fanoušky seriálu, možná proto to takhle dopadlo. No a dostávám se k zásadní výtce, k River. Krom toho, že podle seriálu Simon vůbec neměl tušit, co s ní Alliance prováděla (vyjma řezání mozku), byl potenciál její postavy absolutně vyhozen. Celou dobu ji pronásledují kvůli jedné vzpomínce? Wow.. Celá posádka pak bojuje proti Alianci , jakoby s ní něco takového, jako genocida jedné planety, dokázalo otřást. Mám na film ještě hafo špíny, ale už mi dochází síla v prstech. Prostě, se seriálem to má pramálo společného, snad jen rámec, v němž se to odehrává. Jinak je to zavrženíhodná fekálie. Za rozšířený náhled do onoho rámce (rozuměj univerza Firefly) si to ale tu jednu hvězdu zaslouží, tak abych nebyl škrt.

plagát

Očista (2013) 

Nápad samotný je vesměs dobrý, nebudu hovořit o tom, zda je něco takového možné, ale svůj účel pro film to splňuje. Problém vidím ve zpracování. V první řadě nechápu, proč synátor páně Hawka zná kombinaci k zabezpečení domu. V řadě druhé mi pak nejde na rozum, proč mají všechny postavy úplně debilní "positioning". Zvláště dcerka běhá naprosto náhodně po celém domě. Ono ale veškerě chování postav je dosti diskutovatelné. Krom toho je ve filmu asi osmdesát devět vynucených jumpscarů. Jistě, můžete namítnout, že film také řeší docela zajímavou morální otázku, vlastně i morální dilema, ale ve chvíli, kdy je pozadí oné otázky naprosto dementní, postrádá taková námitka validitu. S pěknou babou s dobrými křivkami bych si taky dal říct, ale ve chvíli, kdy jí vyválíte ve výkalech, se ve mně všechna touha ztrácí. Krom toho je ta psychologicko-morální stránka věci stejně dosti pochybná, přirovnání ke klenotu jako jsou Funny Games mi nepřijde zrovna na místě. Na ten film se dalo koukat, ale v pár okamžicích jsem neměl daleko k vypnutí.

plagát

Dobrý, zlý a škaredý (1966) 

Sergio Leone je prostě frajer. V jeho filmech se zpravidla neobjevují zbytečné záběry, všechno má svůj smysl a člověk si může být jistý, že se prostě nebude nudit (A to platí i pro téměř čtyřhodinový Once Upon a Time in America). Výtečně stupňované napětí a absolutně využitý potenciál veškeré hudby tomu pak o to víc nahrávají. Tohle já můžu.

plagát

Sliedič (2014) 

No já nevím, na jednu stranu jsem strávil s tímhle filmem večer a neurazilo mě to, dokonce jsem se docela bavil. Na stranu druhou do hlavní role obsadili, alespoň dle mě, absolutně nevhodného herce. Rozumějte, neříkám, že je Jake špatný, v mnohých filmech mě fakt příjemně překvapil, ale tato role 'sociopata' mu prostě nesedla. Chvílemi měl takové výbuchy přehrávání, ať už iracionálního autistického smíchu, nebo podivně mířených posedlých pohledů. Jindy zase pří lhaní a předstírání vypadal jako, no, hodně špatný, ale hodně sebevědomý šméčkař. Prostě jsem mu to moc nevěřil.

plagát

Križovatka smrti (1998) 

Detektivní komedie na klasickém principu - dva (relativně) neslučitelní parťáci, pěkný sporťák, zmrd a ještě větší zmrd. Ničím to nepřekvapí, ale ani neurazí.

plagát

Stranger Things (2016) (seriál) 

Povedený seriál. Děj výborně graduje a těch circa 400 minut celkové délky je natolik dobře vyplněno, že to člověka drží napjatého a až do konce to zůstává zábavným. I když je děj relativně prvoplánový, tak je podáván velmi střídmě a přestože vám dojde, že se tam odehrává něco temného a zvláštního, nepřijdete již na to, co. Maximálně o tom v průběhu sledování budete spekulovat. Kingovský retro-feel to pak výtečně završuje.

plagát

Smrtihlav (1998) 

Trvalo mi nesmyslně dlouho, než jsem si tenhle film konečně pustil. Teď to mám již čerstvě za sebou a byla to bomba. Nabízí se srovnání s Matrixem, který se také obírá myšlenkou iluze reality. Oba filmy k ní ale přistupují rozdílně. Zatímco v Matrixu je hlavní hrdina během první poloviny (prvního) filmu okamžitě a hrubě konfrontován s krutou pravdou a následně jen zbylého dva a půl filmu bojuje za skutečnost, v Dark City dochází k mnohem dramatičtějšímu a zajímavějšímu rozkrývání. Film díky tomu působí velmi tajemným dojmem s určitými psychologickými prvky, které by ovšem mohly být rozvinutější. Ale hrdina sám sotva ví, co se vlastně děje, takže je to takto nasnadě. Temná atmosféra potom tento mysteriózní přístup krásně dokresluje a herci se rolí zhošťují výtečně. Jsem trochu na vážkách s tím, jak mám film hodnotit, symbolika zde nebyla úplně dotažená a pár minut stopáže navíc by neuškodilo. Ale ten tajemný přístup, pro mě mnohem zajímavější než v Matrixu (i když i ten také zbožňuji), u mě vítězí a musím dát za 5.