Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Horor

Recenzie (246)

plagát

Nine Inch Nails Live: Beside You in Time (2007) (koncert) 

Nevím, zda-li smím hodnotit pouze na základě hudební stopy, ale pořád je to koncert a o zvuk jde snad především. A nezbývá mi než napsat, že je to možná ten nejlepší koncert, co znám. Trent tu disponuje takovou dávkou charismatu, až je to neuvěřitelné. Písničky se striktně drží studiových verzí, jen jsou krapet divočejší a jdou víc na kost. Kousky z "With Teeth" tak získávají na dravosti a vůbec jim to v živém provedení zatraceně prospívá. Zbylý repertoár je na NIN koncert celkem klasika, ale všechno tahne nahoru provedení, které alespoň na ostatních nahrávkách, co znám, Trent nepřekonal. Pro všechny fanoušky absolutní nutnost.

plagát

Noc lovca (1955) 

Zážitek. Černobílý film s kamerou tak malebnou, že vám evokuje barvy. Nikdy jsem ještě neviděl tak krásně natočený, černobílý film. Jeho vizuální stránka s ledovým klidem obstojí i dnes. Příběh je vážně něco mezi pohádkou a filmem noir, dětem bych ho ale nepustil ani omylem. Robert Mitchum svého záporáka totiž hraje na plný úvazek a je tak výstavním křivákem, až má člověk skoro chuť mu fandit. Dětští herci jsou perfektní a atmosféra zatraceně hustá, zase hlavně díky Robertovi. Možná ne úplně typický, ale rozhodně parádní černý film.

plagát

Na hrane zajtrajška (2014) 

Dobrá práce. Dokonalý mix napětí, dechberoucích akčních scén a krutopřísného humoru, který vás doslova rozseká. Tempo je zběsilé, hrdinům se staví do cesty jedna překážka za druhou a princip donekonečna se opakujícího jediného dne je zde nápaditě vyždímán na maximum a tak budete několikrát překvapeni, jakým směrem se to celé vydá. Ale pár vad na kráse to stejně má. Celá ta blízká budoucnost je načrtnuta velice vágně, stejně jako zdejší mimíci, jejichž organizační strukturu jsem nepobral, krom toho, že mají teda asi jednoho šéfa, kterého je nutné zlikvidovat. Nějak mě i ubíjel fakt, že snímek prostě "jenom" dojí cizí nápady a tak vám v hlavě pořád jenom lítají jména oloupených filmů. Finále je vzhledem ke zbytku vlastně docela komorní, což je taky škoda. Jinak ale hodně příjemný, dobře ozvučený akčňák. P.S. Díky za připomenutí toho, jaký voser je někdy hrát počítačové hry. UpGrade: Jebat na zápory, je to bomba.

plagát

Argo: Nebezpečný útek (2012) 

Začátek super, problém ale je, že výslednou drásanici centrálního nervstva si snímek vyrobí sám, prostě aby tam byla. Ambiciózní plán na záchranu postupuje tak strašně v pohodě a bez komplikací, že působí jako něco, co se dělá každý den. Tenhle rozpačitý dojem ještě dojebe Ben Affleck, jehož herecká poloha spočívá v tom, že si nechal narůst vousy. Škoda.

plagát

Kick-Ass (2010) 

Tenhle film mě pobavil v době, kdy byla moje nálada někde blízko absolutní nuly. Jestli je vám šestnáct, na holku jste si šáhli maximálně na papíře a půlku vaší knihovničky tvoří Netopýr a Pavouk, jste jasná cílovka. Matthew si vás první minutou omotá kolem prstu, donutí smát se nahlas a na konci vám do srdce vpálí pěkně hřejivé, lidské poselství. Pobavíte se fajn hláškami, oceníte brutalitu a odejdete dojati. A i normálního člověka čeká pořád čupr biják.

plagát

Prepadovka (2011) 

Čistá akce. Jeden by řekl, že to stačí, že? Prostě jen tak vypnout a sledovat, jak si všichni navzájem přes sto minut dávají do držky. Přiznám se, že mě to prostě nebaví. Z počátku je to poměrně zábavné, ale ke konci si už budete přát, aby se hoši vykašlali na ty super choreografické kreace a zabíjeli se nějak efektivněji. Zátah vás svým neustálým bušením dokonale otupí. Jako kdybyste dvě hoďky koukali přes rameno kámošovi, jak hraje Tekkena. Prvního protivníka si zapamatujete, ale pak vám v hlavě zbudou už jen barevné efekty. Občas vás probere jenom nechtěně vtipný moment, kdy už je ta hladina násilí až absurdní. Pokud potřebujete k potěše i charismatického hrdinu, kterému budete fandit a alespoň nějaký náznak příběhu a motivací, tady utonete. Nicméně si tady pravděpodobně velký počet hardcore akčních fandů najde svou srdcovou záležitost.

plagát

Exodus: Bohovia a králi (2014) 

Není to zlé. Ridleymu jsem po naklusání do sálu moc nevěřil, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen. Exodus docela zajímavě kombinuje prastarý příběh s civilní rovinou, kdy Mojžíšovo poslání sledujeme také v souvislosti jeho vztahu s bratrem a dopadu jeho jednání na Egypt jako celek. Snímek funguje parádně do chvíle, dokud se ke slovu nepřihlásí Bůh a nedá Baleovi pojeb za to, že jeho vyvolení úpí pod bičem otrokářů. Mojžíš by měl být ten, na kterém příběh stojí a film bohužel naprosto selhává ve vykreslení jeho přerodu z prince Egypta na vůdce hebrejců. I ten Hayden v Pomstě Sithů měl víc prostoru pro váhání a uvěřitelný přerod a to se vyskytoval v blikající pohádce. Christian se snaží, seč může, ale za celou promítací dobu prostě nepochopíte, co se mu honí hlavou a proč dělá, co dělá. A sledovat, jak se nechá Batman buzerovat od desetiletého kluka bylo vyloženě bolestivé. Ve výsledku jsem držel palce Edgertonovi faraónovi, kterému jsem rozuměl mnohem víc. Kdyby fungovaly linky obou bratrů, nebyla by ta čtvrtá hvězda tak odřená a z nebe by možná spadla i pátá. Třeba to napraví režisérský sestřih.

plagát

Interstellar (2014) 

Přiznám se, že mě ohlášené téma tvého nového filmu moc nenadchlo, Chrisi. Ale jak se vyrojily plakáty a data premiéry, začal jsem se těšit jako všichni ostatní. Moc mě nenadchly tvoje výroky o tom, že se bojíš, že bude tvůj Interstellar srovnávaný s Kubrickem a jeho Vesmírnou Odysseu. Ukázalo se, jak ti to tvoje renomé stouplo do hlavy. Jsi veliký režisér, ale jenom proto, že zrovna ty točíš něco o kosmonautech neznamená, že překopeš pořadí klasik v žánru a to říkám, ačkoliv tě mám hodně rád. Popravdě, kdyby jsi to sám neřekl, ani by mě to nenapadlo. A když už chceš být srovnávaný, tak ti můžu říct, že Vesmírná Odyssea je úplně někde jinde. Už proto, že Kubrickovi je obyčejný divák evidentně úplně u zadku a klidně ho nechá první tři minuty čučet na černou obrazovku. To ty raději každému všechno přežvýkáš, aby se náhodou neztratil. Upřímně si myslím, že si se svou snahou o nadčasové dílo, které by pochopil každý, sám vyřadil ze hry. Vylučuje se to, Chrisi. Víc než kdy jindy z toho číší umělost toho všeho, postavy dělají, co dělají, ne protože by chtěly, ale protože chceš ty. Už ve třetím Batmanovi to fakt těžce skřípalo, ale tam jsem tě omlouval. Místo toho, aby jsi zarazil svoje ambice a víc se soustředil na vyprávění, protože jsou to příběhy, co nás tahne do kina, se utápíš v abstraktních konstrukcích. Vím, cpal jsi tam emoce, ale nemůžou pořádně fungovat, když je divák nemůže prožít s postavami, které by opravdu dýchaly. Nicméně řemeslo máš pořád v malíku a ne ze všeho, co se nám tady snažíš říct, čiší umělost, umíš chytnout za srdíčko. Ale postupně se stáváš svojí vlastní karikaturou jako Trier nebo Tarantino a to, co dříve tvoje filmy odlišovalo a se stává samoúčelným a nefungujícím. Ale uznávám, že umíš a chci to vidět znovu, protože si nejsem jistý tou čtvrtou hvězdou. Možná, možná jsem tě jen špatně pochopil a tenhle biják je přeci jen fajn. Ale spíš se bojím, že když se na to mrknu znova, akorát se v plné nahotě vyjeví to, co mě tak irituje. Kéž by ti spadl hřebínek a ty se zase rozpomněl na to, že umění musí mít formu A obsah, že si mají navzájem pomáhat a ne si jít po krku jako zlý a hodný kosmonaut. P.S. Děkuj bohu za parádní herce a Zimmera. Všichni jsou tady naprosto neuvěřitelní. Hafo malých kluků teď bude chtít být jako Matthew.P.P.S. Klidně mě ukamenujte, ale celkově mi svým "feelingem" a atmosférou Interstellar mnohem více připomínal Atlas Mraků, než Kubrickovo veledílo. P.P.P.S. Tars rulez.

plagát

Terminator Salvation (2009) 

Černý kůň. Moc jsem se na něj těšil a pak ho jako ostatní zavrhl a nenáviděl. Až nedávné druhé setkání nás udobřilo, na disk mi přistál režisérský sestřih a tak jsem se na putování apokalyptickou krajinou vydal znovu. A fungovalo to! Čtvrtý terminátor se musí zákonitě líbit každému, kdo si čas od času rád zapaří nějakou akční hru. Někdy jako by jste skoro měli pocit, že jednu z postav na obrazovce ovládáte a pomáháte ji likvidovat všechno, co před vámi vyskočí. McG obdařil tenhle biják naprosto špičkovou akcí, které nelze absolutně nic vytknout. Zvuk je parádní, stejně jako soundtrack Dannyho Elfmana, takže budete bojovat s pokušením pořádně vohulit hlasitost. Pro fanoušky těhlech kovových mazlíků s planoucíma očima je tu přichystána TUNA odkazů, ať už v podobě replik či hafa přímých obrazových citací. Z tohohle pohledu poslední ukončovač funguje jako parádní film od fanouška pro fanoušky. Scénář seč taky konečně oprostil od léta zajeté dějové šablony, kdy dvě plechovky přijedou do města z budoucnosti a dají si do držky. (to oceníme hlavně až v kinech bude pětka, která se vrací k osvědčenému a prostě splácne první dva filmy dohromady, takže vám na přehrávání nejoblíbenějších scén z obou bude stačit jedno dývko, pecka) Konečně se do té postapokalyptické budoucnosti podíváte i jinak, než jen ve flashbacích. Abych nepřechválil, scénář se nevyhne těžce debilním momentům, to snad abychom nezapomněli, že je to velký, drahý akčňák, nicméně pořád je chytřejší, než Transformers a motivace hlavních postav dávají smysl. Na vedlejší logika moc nezbyla, ale kvůli těm do kina nejdeme, ne? A Chris v Interstellar dělá se těmi svými taky pěkné prasečinky. Takže? Parádní akční film a otevřené vyznání lásky McGho k terminátorovi. Jde svou vlastní cestou a svým starším bratřím vlastně ani moc podobný není, ikdyž na ně v jendom kuse odkazuje. Možná proto to měl tak těžké. Jestli vám to vadí, pusťte si původní díly. P.S. Objektivně na čtyři, pátá čistě z osobních důvodů. This is John Connor. If you are listening to this,you are the resistance. P.P.S. Pátá nakonec padá, ale stejně za něj bojujte.