Mouchal

Další z legendárních českých komedií ze školních lavic, ikdyž už postarších "pilných" studentů. Kdo jiný, než právě Svěrák se Smoljakem, dokáží vzít pár historek ze svých školních dnů a nabalit je do takovéto líbivé formy s velkou fůrou hlášek. Asi každému z nás se při vzpomínce na tento film na mysl dostane především hláška "no nepotěšil jste mě, a ani já vás nepotěším" nebo dohadování o významu slova hrdobec (nebo hrdobce?). Sovák skvěle ztvárnil tak trochu ignorantského a pořádně tvrdohlavého pana Kroupu, který chce přesvědčit své kolegy o své pravdě i za cenu toho, že ze sebe vlastně udělá úplného blbce. Každopádně potěšila premiéra před kamerou Tomáše Holého a postava natvrdlého tajtrlíka P(/M)lhy. Jen by to možná sneslo i nějakou tu minutku navíc (především ke konci to působí dost narychlo), ale to je jen malá vada na kráse. 80%

Tak tohle bylo špatné. Nevím, jestli je to mnou, že nedokážu ocenit takový český "skvost", nebo tím, že je to opravdu pouze jen ukecaná, pomalá a hrozně otravná nuda. Filmy, které mě nedokáží během první hodiny absolutně ničím zaujmout, to u mě pak už mají těžké, protože čím dál tím více mají pak mé oči tendenci směřovat z obrazovky někam jinam, kde se děje něco zajímavějšího (třeba na mou spící kočku). Do žádné postavy se tu nedokáže vžít. Hrušínský je tu dost slizký s tím svým neustálým česáním, jeho rodina je otravná tolik, že se nedivím tomu, jak to s nimi dopadlo a ostatní postavy jsou jen vedlejším chroštím. Proto si zde člověk může užít aspoň pár pohledů na nahé slečny, protože jinak mi toho Spalovač mrtvol moc nenabídl. Předlohu jsem nečetl a možná by to pro mě pak byl větší zážitek, ale po tomhle "zážitku" už na to nemám nervy. Možná si za to můžu i sám tím, že jsem čekal nějakou pecku (vzhledem k tak vysokému hodnocení), ale každopádně viděl jsem už tucty lepších filmů a i spoustu lepších hororů. Zde mi to ani jako horor nepřišlo, ale spíš jako výpověď nějakého vyšinutého magora, který pracuje v krematoriu. Závěrečné scény, do kterých se zapojuje i vrahovo svědomí (nebo nějaká jeho duševní část), jsou pro mě až moc abstraktní a smysl mi moc nedávaly. A ani ten Menšík tu není moc dobrý. Akorát tu řve na svou tupou manželku a navíc tam jsou oba dva naprosto bezdůvodně. Dlouho jsem se tak nenudil u filmu, který má jen hodinu a půl. Jo a Kraus byl ošklivý i jako malé děcko. 50%

V názvu filmu sice stále straší slovo "Labyrint", ale ve filmu samotném už se ničeho takového nedočkáme. Zato se ale opět dočkáme skvěle akční jízdy, kterou asi tak z dvaceti procent tvoří jen běhací scény. Velké robotické pavouky (či co) vystřídali takzvaní raplové (prakticky staří známí zombíci, ale ku*va rychlí) a jedna zlomyslná skupina, která si říká ZLOSIN (kdo dá organizaci takový název a očekává nějakou důvěru?), která možná ani není tak zlomyslná, ale to "dobro", které páchá, páchá tak debilní cestou, že nakonec opravdu zlí jsou. A to až do morku kostí. Už jednička ukázala, že herečtí "puberťáci" mají na to svůj vlastní film utáhnout bez problémů a zde se k nim přidalo i několik zkušených dospěláků, takže na tomto poli je to bez výhrad. Stejně tak v akčních scénách a v celkové výpravě, protože sledování naší vlídné planetky po apokalypse je opravdu pastvou pro oči (nebo co se vůbec stalo). Pokud si všímáte mých vsuvek v závorkách, tak jste možná už odhalily pro mě jediný (za to ale pořádný) zápor obou Labyrintů. Příběhově se prostě vůbec nechytám a kolikrát mi naprosto uniká důvod některých akcí. V jedničce jsem to ještě toleroval s tím, že ve dvojce se leccos vysvětlí, ale marně. Stále nevíme, co se na světě stalo, stále nevíme, kdo je vlastně ten ZLOSIN a hlavně vůbec nechápeme, proč do háje stavěly ty podělaný labyrinty a házeli tam imunní mládež? A k tomu sestavovali složité mechanické pavouky, když kdyby všechno tohle úsilí obětovali do hledání léku, tak by vyléčily snad i mou lenost (ha! hodně štěstí!). Navíc celý únik z té divné základny je až moc okatě vykonstruovaný a hraje se takřka neustále na náhodu (ono i to, že je potkali z Pravý ruky zrovna ty, s kterýma byl ten usmrkanec ve svém labyrintu je dost na pováženou) a taky mě dost zklamala celá ta opozice Pravá ruka. Ale prostě mě se na to koukalo skvěle, furt se něco dělo a hlavně mě to bavilo, takže i přes pár mezer můžu hodnotit pozitivně. Komu se líbila jednička, nebo má hodně rád casting GoT, tak tady vedle nešlápnete. Úsměvná je i (ikdyž možná nechtěná) narážka na videoherní pecku The Last of Us. 85% ale s tím, že ve trojce už očekávám odpovědi.

Typické české Vánoce jedné netypické rodiny, které "šéfuje" Maršál Malinovski tím, že je vrchním nástěnkářem a ani na okamžik nedovolí pochybnosti o tom, jaký žvanec dnes bude k obědu či večeři. Když se k nim domů nakýbluje ještě jeho vykutálený bratr, je o vzájemné špičkování postaráno a předvádění třímetrového medvěda je pouze slabý začátek jejich nekončících klukovin. Některé zdejší scény a hlášky jsou už dnes opravdovým kultem a je jen málo filmů, ve kterých tempo ani na chvilku nezabrzdí nebo dokonce nehodí zpátečku, ale jede stále na plný plyn až do závěrečných titulků. Nedokážu si ani představit to množství domácností, které se po shlédnutí tohoto filmu při obědě dohadovalo, zda se podává lahodný pravý vídeňský knedlík a nebo jen oslizlý nechutný nok. K tomu by si samozřejmě naservírovali nějaký dobrý nápoj v nerozbitných skleničkách (zázrak moderní vědy) a pokud by bylo třeba, tak by se mohli uchýlit k promíchání nápoje plastovými lžičkami, které jsou opravdu nenahraditelné. Popisovat další legendární scény nemá smysl, protože to by to bylo na dlouho a už tak jsem si s tímto komentářem dal práce až až. Přitom taková blbost, co? 85%

Nádherná ukázka skutečnosti, jak moc můžeme být vděční za to, v jaké době dnes žijeme. Pravda, v parlamentu sice máme pěkně odpudivou bandu líných vepřů, kteří nám na úkor jejich vlastních plných prkenic dělají ze života peklo, ale alespoň se člověk nemusí bát pustit si občas hubu na špacír či se pobavit nevinnou kresbou. Ze začátku se mi do tohoto filmu ani nechtělo, protože upřímně nejsem fanda novodobých českých dějin, ale musím uznat, že atmosféra mě fakt dostala. Vykreslení drsného režimu, kdy každý doslova oplývá strachem (až teda na ty studenty, kteří si toho zatím moc neuvědomují), by šlo jen těžko udělat lépe (možná k tomu trochu přispívá i černobílost). Herecká skvadra je zde především co se týče studentů nadmíru sympatická i přes ten pěstovaný knír Jany Brejchové. Z řad učitelského sboru stojí za zmínku především Smolík, který poměrně naivního postaršího profesora ztvárnil dokonale. Divím se, že nám tento film necpali na středních školách, protože hlavně třeba před tou maturitou by si to mohli obhájit slovy: "Važte si té klidné maturity, co máte dnes, protože až uvidíte maturitu v tomto filmu, budete za ni ještě dlouho hodně rádi". A byla by to pravda. 80%

Je to až k neuvěření, jak takovýto školní humor vůbec nestárne. Filmu je už více jak 70 let, ale vidím že "študáci" byli vždy vychytralí ničemové (tedy samozřejmě až na Mazánka). Seznamte se se septimou, s třídou, ve které si ze špatných známek nikdo nedělá těžkou hlavu, většina při vyučování spí nebo vyrušuje a nebo si dokonce na tajňačku pod lavicí čte "Žlutého ďábla". Zdejší školní muzeum všech zabavených věcí je výborný nápad a dovolím si tvrdit, že takovéto sbírky určitě existují nejen ve filmu (dějepisářka z mých školních let si vedla zápis všech nesmyslů, co jí žáci na její otázky dali). Trochu kazí dojem už výrazná přestárlost studentů, kteří ke svým profesorům věkově nemají příliš daleko, ale všichni jsou to sympaťáci (ikdyž se musím přiznat, že na sympatie mi více zahrál učitelský sbor se školníkem), především vstřícný bojácný ňouma Matulka se velmi povedl. Po tomto filmu si nejeden člověk uvědomí, že ikdyž je většina profesorů příjemná jak osina v pr*eli, jsou to také jen lidé a většinou mají více starostí než studenti sami. A ze své zkušenosti mohu dosvědčit, že náhodné popravové zkoušení probíhá dodnes (ještě teď mi při vzpomínce na vyvolání k tabuli v hodině fyziky běhá mráz po zádech). Jen škoda, že jsem nikdy nebyl součástí tak vyčůraného podvodu, jaký vymysleli právě zdejší študáci. 80%

Nalezne se vůbec někdo alespoň zřídka znalý v českých filmech, kdo by neznal Igora Hnízda? Podle mě ne, protože Igor je prostě legendární postava českého filmu. Igor, který se zde zhostí opravdu nelehkého úkolu a to dát usmrkané nevychované pacholky všeho druhu do latě. A přitom si pochopitelně ještě nabrnknout pár slečen. Film je doslova nabušen nezapomenutelnými hláškami a jedna skvělá scéna střídá druhou (především ze školního prostředí a z domova Svěráka). Joo, pokud to Zdeňda napsal podle svého mládí, tak to tedy musel být prevít. Ale kluci jsou kluci a k mládí tohle patří. Každopádně je to dobře, protože jen díky tomu si můžeme dopřát takové scény, jako s čmajznutím kouzelných kruhů, s jazyky nalepenými na namrzlém zábradlí a nebo s klukama, kteří jedou na Žižkov na černo nákladním vlakem. Vedlejší postavy zde jen umocňují výsledného zábavného ducha, kdy se tu například potkáme s výborným jednou-nohou-v-hrobě Polívkou a nebo babkou, posedlou zprávami, z koho a jak se právě stal nebožtík, ikdyž to vlastně nikoho nezajímá (kdo kdy bydlel na vesnici, zná to moc dobře). Dětský herci netřeba komentovat, protože ty jsou v českém filmu vždy na vysoké úrovní a často se vyrovnávají i dospělcům a tady jsem si třídní partičku uličníků vysloveně užíval ("Noo, jsi takovej náhradník"). Jen možná namísto Igorových choutek mohli přijít tvůrci ještě s více zážitky chlapců, protože jinak by to musela být plná palba. Každopádně velká spokojenost a určitě zasloužená Oscarová nominace. Jo a gratulace střelci Dušičkovi... 85%

Krásná myšlenka, jak navnadit na finální epizody, a navíc i skvěle zpracovaná s povedenou hudbou. Co víc si přát, než Fight Club našich oblíbených (i nenáviděných) postav z našich oblíbených seriálů. Chudák Atom opět utřel nos... Jen škoda, že se nedostavila i gorila Grood. 80%

Další z velmi zajímavých námětu Vertigo Comics, který se dostal i na stříbrné plátno. Ba co víc. Dokonce i za účasti slaďoučké Natálky a s přítomností démonického hlasu Hugo Weavinga. To jsou také dva největší klady na tomto zpracování. Vyobrazení totalitního režimu Londýna a vlastně celé Británie nějak moc nejde a je to pak na kvalitě znát. Politické machinace jsem z hlavy opravdu rychle vypouštěl, protože (asi je to tím, že politiku nesnáším) to pro mě bylo víceméně jen nezáživné žvatlání o tom, který z vážených poslanců si musí vynahradit větší komplexy nad svým malým kašpárkem. Poměrně víc mě zaujala výživná "back-story" našeho tajemného V a Evey. Některé ze zdejších věcí má mysl nestihla úplně pobrat (dávám to za vinu mé politické ignoranci) a někdy V mluvil tak "květnatě" a rychle (koukal jsem s titulky), že jsem se kolikrát ztratil už v druhém slově a zbytek už tak nějak vypustil. Překvapil mě fakt, kolik charismatu dokáže vyzářit jen z prašivé masky (díkybohu za ní, nevím zda by bylo horší koukat se během filmu na spálený čumák hlavní postavy, nebo na Huga samotného...) a také to, že Natálka nepotřebuje vlasy k tomu, aby byla použitelná i tak (myslím rozhodně JEN v rámci filmu *mrk*). Asi musela být veselá práce při stavění hlavního motivu z domina. Stačil by jeden vtipálek... 75%

Film, u kterého se můžete zasmát a stejně tak i rozbrečet. Příběh se rozehrává jako nevinná komedie o nahánění jedné učitelky zdejším bláznivým číšníkem (a trochu snílkem) Guidem, který se nikdy nevzdává a při každé příležitosti jí dokáže překvapit nějakým milým gestem. Guida z pohody nerozhází ani fakt, že má spanilá učitelka akorát před svatbou a nemá problém jí ze slavnosti "unést" na hřbetě zeleně pomalovaného koně před zraky všech přítomných (protože co asi udělají, že?). Druhá polovina snímku je naopak úplně odlišná a jedná se tam především o drama z prostředí koncentračního táboru. Bohužel ale Guido není sám, který se na toto místo musí podívat, ale jede s ním i jeho mladičký synek a vzhledem k tomu, že jeho táta nemá to srdce (a asi ani on sám moc neví) mu říct pravdu, tak mu napovídá, že se jedná o výlet k jeho narozeninám a v této lži pokračuje celý jejich pobyt. Asi si říkáte, že je to ptákovina, ale na místě, kde mnozí lidé umírali, trpěli depresemi a hladem, je jeden mladík, který díky lásce svého otce nic z toho neprožívá, protože on se snaží o to, nasbírat oněch vítězných 1000 bodů a vyhrát si ten svůj vytoužený tank. Ano, je to velmi naivní příběh, ale je to stejně tak příběh krásný. Guido byl prostě muž se srdcem na pravém místě a ikdyž pro někoho jeho ukecanost a nadšenost (zprvu mi připomínal postavu Aleca Baldwina z Přátel) je neuvěřitelně otravná, podle mě by se od něj mnoho lidí mělo co učit. Scéna s "překládáním" německých pokynů tábora je podle mě jedna z nejlepších ve filmu a dlouho jsem z něčeho nebyl tak nadšený. Ještě musím zmínit toho zpropadeného doktora, který zřejmě nemá vychování. Známé má v koncentráku a on místo toho, aby jim skutečně nějak pomohl, tak si láme hlavu nad pitomou hádankou, která mu nedá spát. Jako jo, jít spát s myšlenkou, že každou chvíli může přijít pokyn na vaši plynovou sprchu je opravdu srovnatelná s tím, že si lámu hlavu s tím, co je žluté a dělá kačkač (nebo co...). Vrchol hovádství! Herecky mě oslnil hlavně Guido (zasloužený Oscar) a jeho synátor, který byl opravdu roztomilý a toho tanku se stejně nakonec dočkal! Holt, život je krásný. 90%