Kassandra

Téměř jsme nemohli dospat. Nadšení jsme usedli před obrazovku a plni očekávání jsme pustili tento skvost. Hned prvních pár minut v nás vzbudilo nevýslovnou radost. Sofistikovaně roztřepaná kamera, nekonečné záběry panoramat Telče a Jihlavy provázené písní, která byla vkusně vybrána, aby doprovázela celý film. Vypravěčův nás zkušeně seznamuje s životem tohoto neobyčejného muže. Ve vybraných ukázkách z tvorby našeho umělce jsou jasně znát vynikající herecké výkony pana Dorotky i jeho štábu. V příhodách, kdy je Pavel ohrožen na zdraví či dokonce na životě, vám tuhne krev v žilách, zatímco rozverná vyprávění o jeho bouřlivém dospívání a milostných pletkách vzbudí úsměv nad tímto dobromyslným rošťákem. Zkrátka a dobře je tento film opět důkazem, že v Pavlu Dorotkovi dřímá talent nebývalé velikosti a že je tento kontroverzní filmař skutečným klenotem v srdci Vysočiny.

Překvapilo mě, jak hodně se mi tento film líbil, zvlášť, když znám sama sebe a vím, proti čemu mám jaké výhrady. Ale jednoduchá láska mezi Calpernií a Barrym donutí i největší skeptiky se trochu zamyslet a přehodnotit stávající názory.

Dost nedomyšlený, nesmyslný a zbytečný. Navíc mě dost pobavila část v závěrečné scéně, kdy si obět zabodla takovej kartel skla do achilovky... Jako kdyby tvůrci filmu nevěděli, že když se rozbije sklo v autě, tak se rozdrolí :D A to je jen jedna z mála chyb tohoto filmu.