Morien

Film Sličná tvář je časově blíže neurčenou distopickou vizí světa. Odehrává se ve městě řízeném stroji a počítači, které kontrolují veškerý lidský čas. Mimo pracovní činnosti a tovární procesy pak existuje svět zjitřeného vnímání, ve kterém se magické přirozeně prolíná s reálným. Film je vystavěn jako série ikonických obrazů vycházejících především z interpretace lidské psychiky. Pomocí překvapivých vizuálních asociací autorka konstruuje svět mýtických zvířat, symbolů a oživené přírody, jež je možné chápat jako zneklidňující futuristickou vizi, stejně jako metaforický obraz nitra člověka v dnešním světě. (Text: Martin Blažíček)

Don Levy vypráví příběh mladého básníka Maxe, který chce spáchat sebevraždu a nabídne tento svůj čin majiteli prestižní reklamní agentury, jako kritickou koláž zapracovávající do sebe všechny možné vlivy útočící na současného jedince.

Film o artistech, vlastně o umělcích, reflektuje touhu dělat velké věci a ztrátu tak pronikavé odvahy na pozadí příběhu Leni Peickert. Leni Peickert si chce otevřít vlastní cirkus. Leni hledá peníze, zvířata, artisty a smysl gesta, které chce učinit. Film je střihovým experimentem kombinujícím hrané pasáže s dokumentárními a archivními záběry a za svoji osobitost byl v roce 1968 na festivalu v Benátkách oceněn Zlatým lvem.

Informační hraný dokument o tom, jakým způsobem britská státní pošta doručuje zásilky námořníkům hluboko na moři.

Jednotlivé části většího filmového projektu na podporu ukládání peněz v poštovních záložnách režírovali režiséři Norman McLaren, Alberto Cavalcanti a Richard Massingham.

Střihový dokument za zvuku Plastiků i Michala Davida zkoumá různé podoby monstrozního stadionu nad Prahou.

Potkají se a něco se zrodí... Animátorka Soňa Jelínková spojuje sci-fi a poezii, aby mohla vydat ten nejzákladnější tvůrčí výkřik.

„...Všechny zajímají jenom granty a peníze a další peníze, ale ten výzkum nikam nevede. Tak jsem se rozhodla, že to dám dohromady sama.“ Autorská reportáž o výzkumné pracovnici, která u sebe v kuchyni vyvíjí lék proti včelímu moru.

Vůně marketingu je pohled na práci air designera, muže, který se zabývá účelovým designem ovzduší v interiérových prostředích.

Dokumentární film Normana McLarena edukativní formou ukazuje, jakým způsobem přicházejí knihy fyzicky na svět, zde konkrétně sledujeme výrobu telefonního seznamu. Snímek začne s obřími rolemi čistého papíru a skončí u lidí, kteří rozvážejí telefonní seznamy zákazníkům kolem blešího trhu, kde si lidé kupují staré knihy za směšné sumy.

Romance o tom, jak se Simon Donnadieu rozhodl opustit svoji milující ženu Rachel.

Krysy představují vážný problém. Jenom v Bělehradu jich bylo v době vzniku 3 milióny. Po celé Jugoslávii - 60 miliónů. Jeden pár krys během roku splodí 1000 potomků. Toto je příklad informace, které režisér sděluje divákovi, aby jeho požitek ze sledování milostného příběhu Izabely a Ahmeda byl maximální.

Několik severokorejských dětí se během korejské války rozhodně pomoci vyhnat americké imperialistické psy ze své rodné země. Použijí při tom rybářské háčky, ale i samopaly a granáty. Jejich protivníky je americká jednotka, která se snaží zprovoznit rozbité severokorejské lokomotivy.

Během posledních dnů druhé světové války se venkovskou krajinou toulá sedmnáctiletý chlapec. Zajmou ho ruské jednotky, potom ho propustí, potom znovu zajmou. Přidělí ho jako pomocníka Koljovi, který se uprostřed otevřené krajiny stará o stádo krav. Slunce svítí, vítr fouká, nic není takové, jakým se být zdá. Mezi polorozpadlými sochami se schovávají hladoví uprchlí vojáci, v nádrži se koupou nahé dívky, širá travnatá pláň je podminovaná. Ani jeden z chlapců nemluví jazykem toho druhého. Rozumí si, protože jsou oba především lidé.

Mladý Ezekial Cobb strávil dvacet let života v Číně, kde jeho otec vedl misii. Teď, když dospěl, je vyslán na cestu do Ameriky, aby si rozšířil své obzory a také našel manželku, se kterou by mohl pokračovat ve vedení misie. Jenomže studium čínských básníků a filosofů z něj udělalo tvora poněkud nevhodného pro prohnilou současnost amerických ulic. Ihned se najde pár chytráků, kteří se rozhodnou jeho naivity využít, jenomže to ještě neví, s kým mají tu čest...

Harold Bledsoe, student botaniky, cestuje vlakem do San Francisca. Na nádraží si chce nechat udělat portrét ve fotoautomatu, ale omylem se mu na jeho fotku dostane i obrázek dívky, která se pokoušela vyfotogfrafovat před ním. Díky jeho roztržitosti mu vlak ujede a Harold musí chtě nechtě přijmout nabídku cestovat s "chlapíkem", který cestuje do San Francisca autem. Brzy se ukáže, že věci nejsou takové, jak se zdají být, a také, že teprve v San Franciscu čeká na Harolda opravdový úkol.

Jean Epstein svým typicky experimentátorským způsobem natočil dokument o životě na bretaňském ostrově Ouessant, ležícím v průlivu La Manche. Nedá se ale říci, že by byl snímek avantgardní, spíš ve své podstatě předznamenává neorealismus. Finis terrae je prvním snímkem z dokumentární trilogie zasazené do Bretaně, dalšími jsou Mor Vran (1931) a L’Or Der Mers (1932).

Za bývalým špionem Georgem Smileym přijde jeho kolegyně z války s prosbou. Dostala totiž podivný dopis od své známé Stelly Rodeové, která se v něm svěřuje, že se ji její manžel pokouší zavraždit. Smiley se vydává na místo věc diskrétně prověřit a ke svému udivení zjistí, že Stella byla skutečně zabita. Jedním z podezřelých je i její manžel Stanley, učitel na místní chlapecké škole, který je psychicky labilní a Smileymu se svěří, že svoji ženu nenáviděl. Smiley spolu s inspektorem Rigbym pomalu proniká do případu a zjišťuje, že Stella byla pod spořádanou slupkou velmi zlá. S případem souvisí i vydírání několika obyvatel města a ve chvíli, kdy zemře i jeden ze studentů, Tim Perkins, má Smiley o vrahovi jasno...

Esfir Shubová použila nalezené zlomky carského filmového archivu a vytvořila střihový dokument, který mapuje vývoj v Rusku v letech 1913 - 1917. Mezititulkových komentářů je využito zejména k ironickému shazování carevského režimu a s ním spojených majitelů půdy a kněžského stavu. Ve filmu jsou také použity úryvky z Leninových prací, zejména k závěru, kde se ke slovu dostává bolševická revoluce.

Filmu předchází citace Aristofanea: "Vášeň a touha po celku se nazývá láska." Potom už vidíme série záběrů nahých lidských těl, které se za pomoci často extrémních detailů snaží představit tělo jako smyslnou krajinu plnou pahrbků a prohlubní.